Washington viní Čínu z řady nekalých obchodních praktik, které podle něj poškozují americké podniky. V rámci nynější obchodní války už Spojené státy zavedly cla na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje asi 250 miliard dolarů (5,8 bilionu korun). Čína odpověděla odvetnými cly na dovoz z USA v roční hodnotě 110 miliard dolarů (2,6 bilionu korun).

Trump se na červnové schůzce s čínským protějškem Si Ťin-pchingem dohodl na obnově obchodních rozhovorů. Ty ztroskotaly v květnu, kdy Spojené státy obvinily Čínu, že porušila sliby učiněné v rámci jednání.

"Obchodní rozhovory pokračují, Spojené státy (ale) během nich začnou od 1. září uplatňovat menší dodatečné clo ve výši deseti procent na zbývající zboží a produkty v hodnotě 300 miliard dolarů, které do naší země přichází z Číny. To nezahrnuje zboží za 250 miliard dolarů, na které se už vztahuje clo 25 procent," napsal ve čtvrtek Trump na Twitteru.

Později prezident novinářům řekl, že Si nepostupuje v jednáních směrem k obchodní dohodě dost rychle. Úroveň ve čtvrtek oznámených cel může podle Trumpa postupně růst a dostat se až přes hranici 25 procent.

Pokud se Spojené státy budou řídit seznamem, který v květnu představil Úřad obchodního zmocněnce, uvalí cla na více než 3800 výrobků. Týkat se to má mimo jiné elektroniky, oblečení, hraček a dalšího zboží denní spotřeby. Návrh naopak počítal s výjimkami pro farmaceutický průmysl a dovoz vzácných zemin.  

"USA si ponese veškeré následky," citoval čínský list Global Times mluvčího čínského ministerstva zahraniční Chua Čchun-jing. "Čína nehodlá akceptovat "strategii maximálního tlaku" a vydírání a ani nehodlá ustoupit ze zásadní postojů."

Podle informací Global Times konkrétní protiopatření nyní čínská komunistická vláda připravuje. Peking prý sice nestojí o obchodní válku, ale nemá z ní strach.

Ve středu skončily dvoudenní rozhovory obchodních představitelů USA a Číny v Šanghaji. Další kolo jednání by se mělo konat začátkem září ve Washingtonu. "Těšíme se na pokračování našeho pozitivního dialogu s Čínou o komplexní obchodní dohodě," uvedl Trump.

Prezidentovo čtvrteční oznámení okamžitě vyvolalo pokles hodnoty dolaru. Americké akcie, které během dne rostly, vzápětí po Trumpově tweetu zamířily prudce dolů. Krok šéfa Bílého domu kritizovaly americké obchodní řetězce, podle nichž porostou ceny zboží a sníží se spotřeba.

Trumpovo oznámení o nových clech zasáhlo také akciové trhy v Evropě a Asii. Panevropský akciový index STOXX 600 krátce po zahájení pátečního obchodování ztrácel zhruba 1,8 procenta. Japonské akcie sestoupily až na šestitýdenní minimum a výrazně oslabily také čínské akcie. 

V reakci na čtvrteční prohlášení na světových trzích zároveň prudce zlevnila ropa. Cena severomořské ropy Brent se snížila o 6,99 procenta a uzavřela na 60,50 dolaru za barel. Utrpěla tak nejprudší jednodenní pokles od února 2016. Krátce po ohlášení nových cel sestoupila až na 60,02 dolaru, nejníže od 13. června.

Japonsko škrtlo Koreu ze seznamu zásadních obchodních partnerů 

Japonsko v pátek vyhrotilo rostoucí spory s Koreou, když dlouholetého spojence vyřadilo ze seznamu preferovaných obchodních partnerů. Opatření, které zemi umožní lépe kontrolovat vývoz zvláště některých citlivých materiálů, přichází v době pře o kompenzace za nucenou práci Korejců pro Japonsko během druhé světové války. Soul dal najevo zklamání a uvedl, že na oplátku hodlá vyřadit Japonsko ze svého vlastního seznamu preferovaných obchodních partnerů.

Korea na základě pátečního rozhodnutí vypadne 28. srpna z "bílé listiny" zemí těšících se výhodám zvláštních obchodních partnerů Japonska. Tokio tak mimo jiné bude moci kontrolovat či omezit vývoz materiálů používaných k výrobě zbraní. Již začátkem července schválilo Japonsko omezení exportu materiálů používaných při výrobě displejů pro chytré telefony a při výrobě čipů.

Korejské ministerstvo zahraničí páteční rozhodnutí ostře kritizovalo jako "jednostranný a svévolný" krok, který je v rozporu s plánem rozšiřování oblasti volného obchodu v regionu. Ministerstvo financí následně uvedlo, že Soul plánuje kroky k vyřazení Japonska z vlastního seznamu preferovaných obchodních partnerů. Dodalo, že se rovněž pokusí urychlit podání stížnosti na přísnější japonskou kontrolu exportu ke Světové obchodní organizaci (WTO).

Tokio označilo svůj krok za legitimní rozhodnutí, které neodporuje pravidlům volného obchodu. Japonsko zároveň odmítlo, že by opatření souviselo se sporem týkajícím se náhrad za válečné práce.

Jihokorejský nejvyšší soud loni v říjnu nařídil japonské firmě Nippon Steel & Sumitomo Metal odškodnit čtyři Jihokorejce za nucené práce, které vykonávali během koloniální nadvlády Japonska nad Koreou v letech 1910 až 1945. Firma však vyplacení odškodného odmítla v souladu s dlouhodobým postojem japonské vlády, že veškerá práva na odškodnění byla zrušena smlouvou o normalizaci diplomatických styků mezi oběma zeměmi z roku 1965.

V červnu Japonsko odmítlo návrh Jižní Koreje vytvořit společný fond pro odškodnění, do kterého by přispívaly firmy z obou zemí.

Související