„Asi 60 procent respondentů v průzkumu uvedlo, že v příštím roce očekává nárůst poptávky po průmyslových parcích a necelá třetina předpokládá totéž u nemovitostí určených pro lehkou výrobu a maloobchodní sklady. Výběr vhodné lokality je přitom stále těžší. Naráží na nedostatek vhodných pozemků k výstavbě,“ uvedl ředitel společnosti P3 v České republice Tomáš Míček. Kromě lokality podle něj patří při výběru mezi důležitá kritéria velikost, cena a délka možného nájmu.

Podle údajů sdružení poradenských firem Industrial Research Forum (IRF) na konci pololetí vzrostlo v Česku nejvyšší nájemné průmyslových a logistických nemovitostí meziročně o dvě procenta na 4,60 eura (117 Kč) za metr čtvereční měsíčně. Nájemné za vestavěné kanceláře v halách zůstalo na 8,50 až devíti eurech (217 až 230 Kč) za metr čtvereční měsíčně.

Od zavedení robotizace si oslovené firmy slibují, že během následujících tří let uvolní asi desetinu zaměstnanců, které budou moci využít pro kvalifikovanější práci.

K atraktivitě trhu logistických hal a skladů v Česku patří podle průzkumu strategická poloha v centru Evropy, nižší mzdové náklady a dynamika růstu domácího trhu. Jako nevýhodu uvedla polovina oslovených firem vyšší legislativní a byrokratickou zátěž než v okolních zemích.

Průzkum dále ukázal, že dvě pětiny respondentů plánují v následujících 12 měsících zvýšit počet zaměstnanců. „Společnosti kvůli tomu nabízejí lepší platové i pracovní podmínky a více investují do náboru nových zaměstnanců,“ doplnil Míček.

Podíl volných průmyslových hal a skladů v Česku na konci prvního pololetí meziročně vzrostl o 0,7 procentního bodu na 4,4 procenta. Celkově bylo na trhu 356 300 metrů čtverečních moderních průmyslových ploch, které byly připraveny k okamžitému nastěhování, meziročně o 30 procent více.

Rozloha nově dokončených ploch ve druhém čtvrtletí meziročně klesla zhruba o desetinu na 153 tisíc metrů čtverečních ve 14 průmyslových a logistických areálech.

Na konci pololetí bylo ve výstavbě 467 700 metrů čtverečních skladových a výrobních prostor, meziročně o necelou pětinu méně. Nejvíce, 16 procent, připadalo na Prahu a okolí.

Související