Původ čárových kódů sahá do poloviny minulého století, kdy byl tento způsob datového zápisu vytvořen ve Spojených státech. Jeho vynálezce se původně nechal inspirovat Morseovou abecedou, ale znaky − prý náhodou − začal zapisovat nikoliv vodorovně, nýbrž jako slabší a silnější kolmé čáry. Nástup do komerční praxe však novému objevu trval ještě zhruba 20 let a teprve v 70. letech minulého století našly čárové kódy cestu do pokladen supermarketů i do továren a vyrůstajících logistických center.
Strojové čtení dat se s jejich pomocí rychle rozšířilo prakticky po celém světě a stěží najdeme místo či obor, kde by se nepoužívalo. Systém se dále vyvíjel a dnes vedle klasických čárových kódů označovaných 1D existují také 2D maticové kódy s vyšší hustotou zápisu, které ve srovnání s jednodimenzionálními kódy umožňují zaznamenávat více informací. V praxi to znamená, že při stejných zakódovaných informacích zabírá 2D kód méně místa. Některé druhy 2D kódů mají ještě další důležitou výhodu: dokážou totiž využívat i různých opravných mechanismů. Takový kód může být až z 30 procent poškozen třeba při přepravě, ale stále zůstává čitelný.
Existují různé druhy 2D kódů, nejčastěji se používají Data Matrix a QR. Oba typy jsou si vlastnostmi velmi podobné. Hlavní rozdíl spočívá v zaměřovacích znacích pro zaměření kódu a jeho identifikaci skenery. QR kód používá tři větší čtverce v rozích kódu, kdežto Data Matrix dvě plné linky na levé a spodní straně. QR kód lze čtečkou snadněji zaměřit, proto se používá například pro marketingové účely, na billboardech, vizitkách a podobně, kde umožňuje snadné odkázání například na webovou stránku. Je však poměrně velký a při použití v průmyslu k označování součástek či dílů se uplatňuje lépe Data Matrix. Velmi často se s ním lze setkat také ve zdravotnictví, kde označuje chirurgické nástroje či léky. V současnosti se ovšem stále častěji používají QR kódy, které tak nahrazují Data Matrixy.
30 %
Ve srovnání s 1D kódy umožňují novější 2D kódy nejen zaznamenávat více informací, ale některé umí využívat i různé opravné mechanismy. Takový kód může být až z 30 procent poškozen, ale stále zůstává čitelný.
Imager přečte mnohem více
Kód vytištěný na obalu zboží či na skladovém štítku ovšem potřebuje technologický nástroj, který by jej přečetl, dekódoval a odeslal k dalšímu zpracování do počítače. To je úkolem čteček čárových kódů. Vyrábějí se dnes v nejrůznějších variantách a samy prošly vývojem, který do nich přinesl nové prvky i možnosti čtení dalších datových informací.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Logistika č. 1/2026




