Kolem Ostravy rostou logistické parky. Developery láká i dostupná a levná pracovní síla v regionu

Developeři zápasí s nedostatkem vhodných ploch s platným povolením k výstavbě na atraktivních místech republiky, jako jsou Praha, Brno nebo Plzeň. Své aktivity proto zaměřují více k hranicím s Německem a zejména pak hledí do Moravskoslezského kraje, uvádí realitně-poradenská firma 108 Agency.

Na Ostravsku se loni připravilo několik nových lokalit, a i v tomto roce se očekává značná stavební aktivita. Kolem severomoravské metropole je nyní v plánu pět větších projektů, z nichž některé mají spekulativní formu. Jde například o Ostrava Airport Multimodal Park a Ostrava Hrušov. Letos by měla být zahájena výstavba parku Ostrava Poruba jako důsledek plné obsazenosti průmyslové zóny Ostrava Hrabová. Aktuálně se dokončuje hala na míru v Novém Jičíně, kde bude společnosti Hydroscand k dispozici necelých devět tisíc metrů čtverečních.

„Moravskoslezský kraj dodnes podporuje nově vznikající průmyslové zóny. Tato skutečnost napomáhá rostoucímu zájmu a aktivitě v této oblasti. Zastupitelé nejsou k těmto projektům lhostejní, což není samozřejmé v aktuální náladě, kdy je výstavba nových skladů vnímána u veřejnosti negativně. Moravskoslezský kraj se snaží například pomoci posílením veřejné hromadné dopravy pro zaměstnance,“ říká Marek Sýkora, konzultant industriálního oddělení 108 Agency. Výhodou je podle něj také jedna z nejvyšších nezaměstnaností v okolí a v porovnání s ostatními kraji i relativně levná pracovní síla.

Dálnice přitahuje sklady

Distribuční náklady jsou velmi vysoké a především e-shopy, e-commerce, velkoobchody nebo potravináři potřebují být blízko svému trhu. Výrobní závody zase budou chtít jít tam, kde jsou pracující lidé, zavedená výroba a je šance ulovit zaměstnance z okolních provozů.

„Velká logistika a distribuce zboží budou vždy muset ležet v bodě, odkud je ideální distribuce k zákazníkům. Tím bodem je dálnice D1 a Praha. V hledáčku jsou ale například i jižní Čechy a České Budějovice, které ovšem limituje stále ztížená dopravní dostupnost vlivem nerozvinuté dálniční sítě,“ upozorňuje Jakub Holec, jednatel 108 Agency.

Dodává, že prostory budou letos nejvíce poptávat e-commerce hráči, retailové a obchodní společnosti. Tento trend lze pozorovat posledních zhruba pět let. S automobilovým průmyslem to ještě není tak jasné, protože se stále očekává, co se stane po boomu elektromobility.

Polovina výstavby je spekulativní

Růst trhu v průmyslových oblastech se podle odborníků v letošním roce mírně zpomalí. A to nejen kvůli tomu, že v tradičních lokalitách prakticky není kde stavět. Kolem Prahy a Brna by docházelo k výstavbě neustále a to bez ohledu na ekonomiku. Nová místa však mají větší konkurenci na Slovensku, v Polsku, ale i v Německu.

Letos bude přetrvávat aktuální stav dodávání spekulativních ploch. V současnosti tvoří asi 50 procent objemu. To je číslo, které by podle developerů mělo naopak klesat. V roce 2008 se totiž spekulativně stavělo 70 procent a po následné korekci trhu zůstalo mnoho projektů dlouho neobsazených. Podle predikcí také porostou ceny pronájmů prostor. To je fakt, který jde úměrně s chutí firem expandovat, a také s vyššími stavebními náklady a cenou pozemků. Český trh je stabilnější a neexistují tu boje o extrémně nízké nájmy. A to také proto, že spekulativních ploch je relativně málo, takže developeři nejsou nuceni cenu upravovat.

Požadovaná délka pronájmů je v současnosti většinou minimálně pět let a postupně roste. Tento trend souvisí především s jistotou stability, kterou tím developeři, ale i nájemci získávají. 

Nájemci také dbají na design kanceláří a zázemí pro zaměstnance. Je to jeden z nástrojů, jak získat konkurenční výhodu. Často se tak stává, že kanceláře v halách mají stejnou podobu jako prémiové administrativní budovy v centru města. Důležitou proměnnou je i automatizace a robotizace, kde už ovšem zhotovitelé narážejí na kapacity firem, které tyto technologie vyrábějí.

Také výška skladových prostor hraje dnes stále důležitější roli. Preference mají prostory s výškou více než 10 metrů, přičemž čistá výška je v současnosti 12 metrů. Samozřejmostí se stala i hromadná doprava zaměstnanců na pracovní místa. Pozadu nezůstává ani ekologie, kdy developeři požadují použití materiálů, které jsou efektivně energeticky úsporné, a ptají se po mezinárodní certifikaci budov.