V západních zemích teď máme šanci, říká provozní ředitel skupiny Packeta Daniel Tinz. Zásilkovna expanduje i na trhy v dalších regionech

Na začátku července jste pozastavili doručování zásilek do Spojených států. Proč?

Především kvůli koronakrizi začalo docházet ke zpožďování zásilek. S partnerem, se kterým jsme toto doručování rozjeli, jsme nebyli schopni pro klienty zajistit efektivní doručování a sledování zásilek. Vázla také komunikace. A v neposlední řadě nám po zkušebním provozu partner jednorázově oznámil, že službu zdražuje o více než polovinu. V tu chvíli pro nás nebyla další spolupráce relevantní, protože pro naše klienty přestala být zajímavá.

Spolupráci s americkou poštou USPS (United States Postal Service) a vůbec doručování přes moře tedy asi koronavirová krize ovlivnila docela zásadně.

Určitě, jak z pohledu nákladů, tak z pohledu samotné doby a kvality doručení zásilky. Co se týče USPS, chyba se částečně stala v okamžiku, kdy letecká přeprava začala být kvůli covidu-19 nepravidelná. A již zmíněné následné zdražení jsme akceptovat nemohli.

Jako přepravce pro americký trh jste přizvali společnost Fedex. Jak jste daleko?

Proběhla úspěšná integrace Fedexu přes naše API do našeho systému, v současné době vzájemnou kooperaci testujeme. Spolupráce je od začátku velmi dobrá. Fedex je jedničkou na americkém trhu, renomé této společnosti je vysoké. A když ji propojíme s Evropou, udělá vše pro to, aby služba perfektně fungovala. Pro nás je to garance kvality, kterou pro naše klienty vždy vyžadujeme.

Působíte ve třech desítkách zemí, pracuje pro vás přes 100 dopravců. Jak moc vám pomáhá fakt, že aplikace programujete z jednoho API, jak jste zmiňoval?

Rychlost integrace, a tím pádem i naše zajímavost pro potenciální partnery je větší, když máme k dispozici jedno řešení pro všechny. Každý partner má jinou představu, jinak funguje, v něčem se odlišuje, a tím, že všechny parametry dokážeme jednoduše propojit přes jeden uzel, je potom také samotná přeprava snazší a rychlejší.

Zaujalo mě, že Zásilkovna nepůsobí v Kanadě. Její obyvatelstvo často tvoří imigranti z Evropy udržující kontakt se starým kontinentem. Má tento trh potenciál?

E-commerce trh je v Kanadě zhruba šestnáctkrát menší než ve Spojených státech, je to poloviční trh ve srovnání s Velkou Británií i s německým trhem. Kanadu jsme nepustili úplně z hlavy, ale v tuto chvíli není mezi našimi prioritami. Samozřejmě je to také otázka nalezení stabilního partnera, který zásilky spolehlivě doručí koncovým zákazníkům.

Daniel Tinz

Absolvoval VŠB – Technickou univerzitu v Ostravě. Během své pracovní kariéry zastával řadu vysokých manažerských pozic, pracoval například pro Nestlé, Procter & Gamble nebo Private Equity. Téměř 12 let působil ve společnosti Staropramen, kde zodpovídal za veškeré business operations aktivity v Česku a na Slovensku. Z pozice výkonného ředitele se mu podařilo za tři roky dostat Staropramen mezi klíčové hráče na slovenském trhu. Ve vedení skupiny Packeta doplnil Simonu Kijonkovou, která firmu založila a stojí v čele holdingu.

Jak omezená frekvence letecké dopravy zasahuje vaše doručování do Ruska?

Je to podobné jako v případě Spojených států. Omezení letecké dopravy je velkým zásahem. Na druhou stranu, například do západních oblastí Ruska, jsme podobně jako na Ukrajinu schopni doručovat i jinak než letecky. Ovšem koronavir doručování v jednu chvíli prostě zastavil. Vždy hledáme flexibilní cestu, jak z problémů ven, ale v některých případech s tím nic neuděláme. V tuto chvíli je to mnohem lepší, uvidíme ovšem, co přinese budoucnost.

Má smysl uvažovat o vlakové přepravě?

V některých případech je vlak skutečně možností, ale častěji jen tou teoretickou. Chceme klientům poskytovat maximální jistotu doručení a kvalitu, proto v tuto chvíli vlakovou přepravu nevyužíváme.

A do Ruska tedy doručujete?

Do Ruska doručujeme, na druhou stranu nechceme, než se situace uklidní, nabízet ruský trh velkému množství klientů. V momentě, kdy se situace stabilizuje, respektive trh znovu nastartuje, jsme připraveni na to, že ruský trh je obrovský a zájem o výrobky z Evropy je veliký. (Ruský zákazník může nakupovat v e-shopech v zemích EU v měsíčním limitu 500 amerických dolarů − pozn. red.)

Zmínil jste Ukrajinu, můžete ji srovnat s ruským trhem?

Ruský trh je větší, na druhou stranu se potýkáme s tím, že ne všichni koncoví zákazníci jsou úplně digitálně zdatní. V tomto ohledu vidíme veliký rozvoj, ale pořád trochu zpožděný za západní Evropou. Ukrajina je sice menší trh, na druhou stranu veliké množství Ukrajinců pracuje v Česku i na Slovensku. Naše zboží znají a rádi jej posílají svým rodinám. A oba trhy jsou pro nás zajímavé nyní i do budoucna.

Je pro vás důležitější západoevropský, nebo východoevropský trh?

Každý trh je důležitý z jiného pohledu. Ve východní Evropě jsme v tuto chvíli mnohem silnější, nicméně západoevropský trh, když se budu bavit o Německu, Velké Británii, Itálii, Španělsku nebo Francii, je neporovnatelně větší než ten východoevropský. Specifika východního trhu se týkají třeba oblíbenosti dobírek či schopnosti tolerovat některé chyby. Na druhé straně požadavky například německých zákazníků jsou někdy až nesrovnatelně větší. Jsme silní na Východě, ale naše expanze se bude ubírat i na Západ. Tam je obrovská příležitost.

Jakými specifiky reagoval východní a západní trh na koronavirovou krizi? Mohl byste třeba rozvést téma dobírek?

Dobírky jsou zajímavé téma. Konkrétně třeba v Rumunsku nebo v Maďarsku je sedm až osm zásilek z deseti vždy na dobírku. A rumunský zákazník je navíc specifický v tom, že si vybírá zboží ze čtyř až pěti e-shopů. A zvolí toho dopravce, který zásilku doručí nejrychleji, ty ostatní jednoduše ignoruje. Takže musíme být dostatečně rychlí a flexibilní.

Vzrostla i na Východě poptávka po on-line platbách?

V době, kdy přišla koronakrize, začali dopravci řešit, jakým způsobem zajistit bezpečnost doručování, což znamenalo částečné omezení plateb v hotovosti. Ne všichni dopravci nebo i zákazníci na to byli připraveni. Začali jsme tedy nabízet a implementovat platební brány, platební terminály, abychom poskytli možnost bezpečného kontaktu a rychlého řešení.

Je také rozdíl mezi dopravci a koncovými klienty. Kurýři jsou rádi za každé "dýško", které dostanou od koncového zákazníka, a když ti platí kartou, o spropitné přicházejí.

Jakou nejvýznamnější změnu přinesl covid-19 pro Zásilkovnu na západních trzích?

Společnosti a firmy začaly utlumovat výrobu a produkci. A stále visí ve vzduchu otazníky spojené s propouštěním, recesí a podobně. Důsledkem je, že nejen Němci, u kterých to bylo běžné již před pandemií, ale západní trh jako takový najednou začíná brát vážně do úvahy i cenu doručení. Nechci říci, že by před tím pro zákazníky ze západní Evropy cena nebyla až tak důležitá, ale prostě hleděli nejvíce na kvalitu. Používali nejlépe prověřené partnery, byť cena služby stála o několik eur navíc. V momentě, kdy jim dokážete garantovat kvalitu, kterou vyžadují, porovnávají nyní také otázku ceny a to je pro nás obrovská příležitost.

Na který trh patří Česká republika, na východoevropský, nebo západoevropský?

Když jsme se bavili o dobírkách, tak Česká republika je v tomto ohledu blíže východnímu trhu, stejně jako třeba Slovensko. Na druhou stranu částečně přejímá principy západního trhu, jsou tady záblesky západního chování. Těmi jsou náročnost zákazníků, jejich požadavky na kvalitu a rychlost doručení a na následné služby, jako jsou vratky a podobně. Klienti vyžadují též jednoduché platby přes platební brány a terminály. On-line platby se prosazují čím dál více.

Jak jste se během platnosti nejpřísnějších opatření vyrovnávali se zdržováním na hranicích?

Zaznamenávali jsme zdržení zejména ve směru na sever na česko-polských hranicích. Často šlo i o 10 až 15 hodin. Dařilo se nám využívat průjezdné hraniční přechody. Vždy jsme se byli schopni on-line domluvit, na kterém přechodu je situace aktuálně nejhorší, a proto se mu vyhnout.

Jak se vlastně vyvíjela v době koronaviru poptávka po vašich službách?

Obecně trh e-commerce nabobtnal. I společnosti, které měly on-line na vedlejší koleji, si najednou uvědomily, že když mají zavřené prodejny, musí s tím něco dělat. Proto rychle začaly s on-line prodejem. Zjistily, že je to jediná cesta, jak krizi překonat. Některé firmy budou utlumovat retail jako takový a naopak se budou hodně soustřeďovat na e-commerce a na on-line prodej. Ať už ve formě toho, že najmou vývojáře, IT odborníky, kteří jim pomohou udělat profesionálnější web, nebo se zároveň dívají na to, jakým způsobem obecně zaintegrovat on-line prodej do celkového fungování společnosti.

Kdyby se nedej bůh měla podobná situace opakovat, už tak budete připravenější…

Predikujeme, co by se mohlo stát (rozhovor probíhal před nástupem podzimní "druhé vlny" onemocnění covid-19 − pozn. red.). Malujeme si možné scénáře, jak co nejrychleji zajistit tok zásilek napříč Evropou s požadovanou garancí kvality a s ohledem na prozákaznickou pohodlnost a bezpečnost doručení.

Můžete popsat, co se děje se zásilkou, která je z Česka posílána na výdejní místo například do Rumunska?

Začíná to svozem zásilek od klienta, tedy od e-shopu. V našem depu proběhne první scan zásilky, který ji monitoruje v našem systému. Zásilka potom cestuje z Prahy. Pokud je to ucelený kamion, jede přímo do Bratislavy nebo do Brna, odkud vyráží do Budapešti nebo přímo do rumunského vstupního depa Oradea. Z Oradey zásilky putují do Bukurešti, případně se rozvážejí na konkrétní výdejní místo nebo adresu.

Záleží také na tom, zda zásilka putuje samostatně, nebo zda jde o kumulovaný balík, do kterého patří více zásilek na konkrétní výdejní místo.

Asi není snadné zásilky ohlídat.

Máme jasná a striktní pravidla. Zásilka musí mít plný tracking, to znamená plné trasování, kdy v každém momentu víme, co se s ní děje, a máme ji tak pod dohledem. Snažíme se, aby zásilka měla co nejméně zastávek, aby se neprodlužovala doba samotného doručení a zbytečně se nenavyšovaly náklady spojené s manipulací, ručním tříděním. Přímá cesta je ideální variantou. Samozřejmě vzhledem ke vzdálenostem, například z Prahy do Bukurešti, existují také povinné stopy, tedy zastávky. A snažíme se o maximální vytížení aut, abychom nevozili vzduch, šetřili náklady a v neposlední řadě i životní prostředí.

Čeští zákazníci si zvykli, že si mohou pro balíčky chodit na pestrou směs výdejních míst, jako jsou vinotéky, prodejny sportovních potřeb, vlastně kamkoliv. Funguje to tak i v zahraničí?

Velmi podobná situace je na Slovensku, kde si lidé zvykli chodit pro zásilky do knihkupectví, květinářství, kaváren, a stejně tak i v Maďarsku. Zmiňovaný rumunský trh si na tento způsob doručení teprve zvyká, není tam zatím tolik rozšířený. Ale trend se začíná měnit, začínají tam už být jako výdejní místa populární kavárny, podobně jako Italové chodí Rumuni rádi na kávu, jsou jim v tom velmi podobní. Dá se říci, že my edukujeme tamní trh.

V Americe navázala Zásilkovna spolupráci s jedničkou tamního trhu, společností Fedex.

Foto: Shutterstock

Ještě před propuknutím koronavirové pandemie jste oznámili záměr spustit přepravu do Dubaje a na Střední východ.

Je to aktuální téma. Směrem východním jsme velmi silní, snažíme se zaměřit na západní Evropu. A dál kromě toho amerického existují další ohromné trhy − Čína, Indie nebo i samotná Dubaj a celý Arabský poloostrov. Ze strany těchto zemí je velký zájem posílat zboží do Evropy a zároveň existuje poptávka i opačným směrem. Bylo by to oboustranně výhodné.

Je třeba počítat s existencí lokálních specifik, vyplývajících i z kulturních odlišností. A musíte vždy najít partnera, který má v dané zemi vybudované nějaké renomé a je na profesionální úrovni. Není fyzicky možné jej každý týden kontrolovat osobně či mít osobní mítinky. Kromě podepsané SLA (smlouvy mezi poskytovatelem služby a jejím uživatelem − pozn. red.) musíte dobře promyslet komunikační most, organizovat třeba pravidelné videocally a dodržovat systém pravidelného reportingu a komunikace. Potom můžete mít vzdálené trhy pod kontrolou.

Jak velkou překážkou bude nutnost certifikace evropského zboží ze strany místních úřadů? Ať už v Indii či v jiných vzdálených zemích?

Nepovažuji to za překážky, jde o místní okolnosti, o kterých musíte vědět a řešit je. Ať už se týkají odlišných norem, pravidelnosti doručování či právě certifikací. Nechceme vozit jakýkoliv sortiment, ale je ten, který nás zajímá z hlediska velikosti, váhy a vůbec složení jako takového. Nebudeme vozit přes půl světa lahve vína, aby se jich polovina cestou rozbila. Konkrétní komoditu vždy ovšem řešíme až do detailu, ať už se to týká certifikátů či jiných specifik.

Už jste zmínil Čínu. Zásilkovna je logistickým partnerem společnosti Mymeest.pl, která zařizuje distribuci zásilek z Číny po Evropě.

Spolupráce funguje na bázi standardního partnerství. V tuto chvíli připravujeme obchod s Čínou jako takovou, aby klienti z Česka i odjinud z Evropy, nebo naopak z Číny, měli transfer zásilek bezpečný, kvalitně doručený i trackovaný. Kontrakt by měl být win-win, oboustranně výhodný. Jde o třetí největší e-commerce trh na světě, na němž je zájem o evropské výrobky obrovský. Nechceme to ale dělat horkou jehlou, vše chceme dobře připravit.

Pomáháte českým subjektům, které v Číně spolupracují s místním AliExpresem?

Mapujeme situaci jako takovou. Máme několik jednání s českými klienty, kteří mají zájem o vstup na čínský trh nebo naopak chtějí dovážet čínské výrobky k nám. Není to jednoduché, od koronakrize víme, co se děje, když se zastaví letecká doprava. Chceme to opravdu dobře ošetřit.

Připravujete novinku, doručování do kufru auta bez přítomnosti jeho majitele. Jak daleko jste?

Tato novinka by se na českém trhu měla uskutečnit letos, službu nyní finalizujeme, abychom ji mohli představit. Nechceme diskvalifikovat velké skupiny lidí, kdyby byla určena pouze pro majitele čistě nových aut. Řešíme, jakým způsobem, by to mohlo fungovat i pro lidi, kteří nemají úplně nové vozy.

Zásilkovna má v Česku více než deset zásobovacích dep, dvě z nich jsou v Praze. Dalších 13 je po celé Evropě. Budete otevírat další?

Během posledního měsíce se otevřela další depa, v Česku jich je v současné době 14. Plánujeme další expanzi, protože byznys roste u nás i ve zbytku Evropy. Tím, jak roste počet zásilek a kapacita provozu bobtná, potřebujeme přepravní zátěž rozložit, popřípadě menší depa vyměňovat za větší, a jít do budoucna cestou další automatizace. Klidně i plošné.

Jak zajišťujete zpětnou logistiku?

Je to jedna z věcí, kterou naši klienti poptávají. V Česku i směrem do východní a západní Evropy. Zejména Němci a Rakušané, ale třeba také Rumuni jsou na to zvyklí, v některých zemích se to rozjíždí. Využíváme síť dep i výdejních míst, našich pick-up pointů. Když se podíváte na Českou republiku nebo Slovensko a porovnáte to s Rumunskem, kde žije mnohem více obyvatel, ale zároveň jde o obrovskou zemi, kde je to z jednoho konce na druhý 1300 kilometrů, musíte mít síť výdejních míst hustou. Posílat zásilku na 1000 kilometrů by nebylo moc efektivní. A také se snažíme, jak jsem uvedl již dříve, plně vytěžovat auta a šetřit tak náklady a životní prostředí.

Jak se daří službě Mezi námi, kdy si zásilky mezi sebou vaším prostřednictvím doručují přímo fyzické osoby?

Je opravdu velmi oblíbená u nás i na Slovensku a velmi využívaná. V současné době máme v rámci Mezi námi více než dva miliony přepravených zásilek. To je skvělé číslo, které každým dnem roste. V příštích letech se službou určitě zamíříme i do Maďarska, Rumunska a dál.

Na pražském Chodově vydává zásilky od loňska robot Z-BOT, který na malém prostoru vydá a zpracuje více zásilek než klasická automatická výdejna. Osvědčil se a bude se tato služba rozšiřovat?

Jde o naši inovační technologii. Není to tak, že ho dáme do každého obchodního centra, je to velmi drahá technologie. V oblasti automatických výdejních míst plánujeme v nejbližší době další zajímavé inovace, půjde i o nový hardware.

Internetový obchod Alza.cz v červenci oznámil, že významně rozšíří síť Alzaboxů po celém Česku, navíc s nimi míří na slovenský i maďarský trh. Zásilkovna Alzaboxy využívá, jaké jsou perspektivy další spolupráce?

S Alzou funguje velmi dobrá spolupráce. V současnosti využíváme 35 jejich boxů. V řádu týdnů přibude dalších 15, do měsíce jich chceme mít 150 a toto partnerství plánujeme rozšířit také do zahraničí.

Léta jste působil ve společnosti Pivovary Staropramen, mimo jiné jste legendární pražskou značku během tří let dostal mezi klíčové hráče slovenského trhu. Jaké cíle máte nyní a jak vám pomáhají nabyté zkušenosti?

Ve Staropramenu jsem se hodně naučil. Práce v Packetě je odlišná v tom, že vedu týmy stovek lidí napříč několika zeměmi. Spolupracovníky mám i více než 1300 kilometrů daleko a vidím se s nimi dvakrát třikrát týdně přes video, jednou měsíčně fyzicky, to je mé pravidlo. Ve Staropramenu jsem byl s některým týmem v každodenním kontaktu, s ostatními na videocallech. Vždy je to ale o jasné a transparentní komunikaci a o lidech a jejich rozvoji.

Cíl Packety je jasný. Do pěti let být mezi top třemi digitálně logistickými platformami v rámci Evropy a také chceme být zavedeni ve Spojených státech, Dubaji, Číně a Indii. Vždy je příjemné, když vidíte, že to, co děláte, má smysl, funguje a přináší lidem radost. Ať už jde o pivo nebo o službu, která lidem ulehčuje život.