V důsledku rozvoje výroby vzroste do konce roku 2022 poptávka po dalších 11,6 milionech metrů čtverečních skladových prostor. Předpokládají to prognózy poradenské společnosti Capital Economics. O očekávaném vývoji informovala mezinárodní poradenská firma Savills.
Realizovaná poptávka ze strany evropského výrobního sektoru se v posledních letech výrazně zvýšila, a to ze dvou milionů metrů čtverečních v roce 2012 na čtyři miliony metrů čtverečních v roce 2019, uvádí Savills. Přestože se očekává, že v roce 2020 bude poptávka o něco nižší, předpokládá se, že v roce 2021 opět překročí hranici čtyř milionů metrů čtverečních, a poté bude nadále růst (Graf 1).
Na evropský výrobní sektor připadá stejný podíl realizované poptávky po logistických prostorách jako ve Velké Británii, a to 14 procent. Vzhledem k tomu, že se tato evropská míra realizované poptávky v jednotlivých zemích liší – s vyšším podílem realizované poptávky ve střední a východní Evropě v rozmezí od 35 procent v České republice do 14 procent v Polsku - naznačuje to, že prognózy poptávky pro Evropu by mohly být konzervativní a vyšší než 11,6 milionu metrů čtverečních předpokládaných na konec roku 2022.
„V tomto ohledu Česká republika nadále těží z vysoké koncentrace dodavatelů pro automobilový průmysl, zejména podíváme-li se na čistou poptávku,“ říká Chris LaRue, ředitel a vedoucí oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí, Savills ČR a SR. V posledních pěti letech bylo v průměru 50 procent z celkové plochy průmyslových prostor, které si pronajaly výrobní společnosti, zabráno nájemci napojenými na automobilový průmysl.“
Podobně vidí situaci Mike Barnes, associate oddělení evropského průzkumu trhu Savills. „Pokud společnosti v krátkodobém horizontu přijmou politiku nearshoringu, aby se izolovaly od budoucího narušení dodavatelského řetězce, je pravděpodobné, že evropská výroba poroste, což zase vytvoří dominový efekt pro poptávku po skladech. Budou-li prognózy společnosti Capital Economics jen o 20 procent vyšší, bude do roku 2022 v celé Evropě zapotřebí dalších 13,9 milionu metrů čtverečních tradičních skladových prostor,“ říká Mike Barnes.
Podle červencového průzkumu Institutu pro řízení dodávek (Institute for Supply Management – ISM) 20 procent firem plánuje nebo již začalo přesouvat nebo přibližovat (reshore nebo nearshore) části své výroby, zatímco 27 procent sníží počet zaměstnanců. Jednou z výzev neashoringu je pro evropské výrobce nedostatek dostupných logistických prostor (Graf 2). Developeři jsou méně ochotni podstupovat riziko a spekulativní výstavba se bude v letech 2020 až 2021 pravděpodobně snižovat.
Podle Savills Nearshoring Indexu zveřejněného v červenci 2020 jsou země, které v Evropě nabízejí největší potenciál pro nearshoring, soustředěny ve střední a východní Evropě, a to díky nižším vstupním nákladům a přímému silničnímu a železničnímu spojení s hlavními západoevropskými spotřebitelskými trhy. „Česká republika je 5. nejatraktivnější evropskou zemí pro nearshoring, podporovaná vynikající infrastrukturou, příznivými vstupními náklady a zavedenou výrobní ekonomikou pro vývoz,“ uvádí Lenka Pechová, seniorní analytička průzkumu trhu Savills ČR a SR. Vzhledem k nízké úrovni automatizace ve výrobních provozech však bude důležitou roli hrát také dostupnost pracovní síly.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.