Fakt, že zelenou orientaci firmy lze úspěšně využívat jako marketingový tah v konkrečním boji, by ale neměl zastřít podstatnější skutečnost: budování energeticky udržitelných skladů prakticky nemá alternativu, a to především v souvislosti s varovným trendem globálního oteplování. A ochotu investovat do zelených technologií − možná pro někoho trochu paradoxně − asi ještě umocní dopady covidu-19 na celkový společensko-ekonomický vývoj.
"Je to obecný trend po jakékoliv krizi: je-li třeba ekonomiku přestavět, je lepší ji přestavět pro budoucnost odolnější. Z dlouhodobého hlediska se jedná o jedinou otázku: jakou budovu budete chtít vlastnit v roce 2040 nebo 2050? Podle předpovědí vývoje globálního oteplování je mnohem bezpečnější investice do vlastnictví budovy šetrné k životnímu prostředí," říká Theodor Pokorný, analytik pro průzkum trhu realitněporadenské společnosti Colliers.
Na podzim provázel redakci Logistiky šéf řízení dodavatelského řetězce Coca-Cola HBC Jan Turek objektem v Praze-Kyjích, který se už brzy zařadí mezi nejmodernější evropské automatizované sklady. V areálu společnosti se nachází také řada dalších provozů, a proto se firma rozhodla vybudovat akustickou zástěnu o délce 143 metrů a výšce šest metrů. Hluk v areálu bude omezen už poté, co díky plánovanému zprovoznění automatizovaného skladu skončí provoz nákladních aut zajišťujících dosud přepravu produktů do externích skladů. Zástěna tak odhluční chladicí věže na jižní straně areálu a manipulační plochu na straně severní.
Vědomí nutnosti podpory udržitelných trendů při výstavbě dalších skladů či celých logistických areálů dobře ilustruje vyjádření viceprezidenta a country manažera Prologis pro Českou republiku a Slovensko Martina Baláže: "Jelikož našimi českými nemovitostmi proudí velké množství zboží, které odpovídá zhruba 12,5 procenta českého HDP, cítíme za zmírňování našich environmentálních dopadů velkou odpovědnost."
K průmyslovému areálu patří třeba i remízek
Předpoklad, že zájem investorů o udržitelnost pomůže akcelerovat zelené trendy v oblasti výstavby a provozu logistických budov i parků, sdílí například také Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko. Tento developer loni výrazně bodoval ve finálové kategorii Eco-Eco pravidelné soutěže Impuls Logistika vyhlašované měsíčníkem Logistika a vydavatelstvím Economia (tato kategorie se ovšem zdaleka netýká pouze oblasti logistických nemovitostí, ale všech logistických oborů).
"Věřím, že současný zájem investorů i spotřebitelů o udržitelný rozvoj tento trend pomůže akcelerovat a že nevyhlášené závody v udržitelnosti budou pokračovat. Cílem většiny klientů už dávno není jen snižovat provozní náklady, ale také minimalizovat dopad jejich provozu na životní prostředí. Samozřejmě se najdou i společnosti, které zajímají jen náklady. Myslím si, že takové společnosti dlouhodobě v Evropě nevydrží," upozorňuje Pavel Sovička.
Společnost Panattoni má 21 svých budov certifikovaných jako BREEAM New Construction a ze svých nejnovějších realizací vyzdvihuje distribuční centrum pro německého on-line prodejce Real Digital v Chebu (psali jsme o něm například v příloze Efektivní skladování, projekt zvítězil v oborové soutěži Best of Realty) a výsadbu remízků v areálu Panattoni Parku Prague Aiport II. Celkem 213 stromů a 1361 keřů zde vytvořilo dobré životní podmínky pro ptáky, obojživelníky i hmyz. "Doufáme, že tímto způsobem inspirujeme i ostatní," dodává Pavel Sovička, podle kterého nízko sečené travní plochy nejsou v průmyslových areálech žádným ideálem.
Společnost Aveflor, výrobce, dodavatel a exportér zdravotnických prostředků, veterinárních přípravků a léčiv do více než 20 zemí, má v obci Budčeves na Jičínsku, kde sídlí, kromě výrobního objektu i vlastní skladové prostory, které vybudovala již v roce 2008.
Sklady byly tehdy budovány tak, aby zapadaly do vesnické zástavby, což byla priorita majitelů. Veškerá povrchová voda ze střech je jímána do retenční nádrže s přepadem pro využití jako požární voda. V letech 2021 až 2022 bude na střeše skladu vybudována fotovoltaická elektrárna. V současné době se zajišťuje stavební povolení. Fotovoltaická elektrárna by měla vyprodukovat mezi 20 a 30 procenty celkové spotřeby společnosti Aveflor.
Zelená budova Malfini
O svoje zkušenosti s provozem zeleného skladu, který loni v kategorii Eco-Eco soutěže Impuls Logistika zvítězil, se aktuálně podělil projektový manažer společnosti Malfini (dříve Adler) Tomáš Holub. Skladové centrum firmy dodávající na trh značkový reklamní textil se nachází v areálu Contera Park Ostrava City a odbornou porotou bylo oceněno za hybridní fotovoltaický systém s bateriemi a kogenerací (jde o dvě kondenzační kogenerační jednotky zajišťující společnou výrobu elektřiny a tepla pomocí zemního plynu).
Podle Tomáše Holuba je takto vyrobená elektřina využívána ke komplexnímu chodu celého objektu. "Od zahájení provozu v září 2019 dosáhlo procento soběstačnosti čísla 82," sdělil Tomáš Holub.
V hale je instalována 1,5 kilometru dlouhá řada ledkových světel, tepelné čerpadlo, rekuperační jednotka a je na ni umístěn dešťový senzor. Budova má v plášti PUR pěnu, která má pětkrát lepší tepelné vlastnosti než běžně používaná, a 14 ventilátorů uvnitř tlačí vzduch dolů. Objekt je opatřen speciálním protipožárním systémem, který má 34 odtahových ventilátorů, a je na něm rovněž umístěn dešťový senzor. Funkčnosti systému chytré budovy výrazně pomáhají počítačem řízené žaluzie. Prostor tak má stále ideální teplotu. Unikátní koncept je komplexně řízen počítačem, přičemž realizací hybridního systému došlo ke zkvalitnění expedice a vyššímu stupni robotizace. Sklad ovládá pět pokročilých systémů.
Všechny prvky hybridního fotovoltaického systému s bateriemi a kogenerací jsou propojeny do jednoho celku, přičemž synergický efekt zajišťuje inteligentní řídicí systém s predikcí, který je nadřazený všem zdrojům. Systém měření a regulace v každém okamžiku ví, kde a jak je energie vyráběna a jak je využívána. "Je to srdce celého řešení. Bez něj by šlo jen o,hloupé' zdroje. Díky prediktivnímu řízení ve spojení s předpovědí počasí je výrazně zvýšena účinnost systému − řízení elektřiny na základě predikcí spotřeb a výroby. Systém získává data z předpovědi počasí na 48 hodin dopředu. Během dne také používá předpovědi krátkodobé − třikrát dopoledne a jednou po poledni. Tím je zajištěna velmi přesná předpověď výroby elektřiny z fotovoltaiky," popisuje Tomáš Holub.
Predikce také pracuje s hodnotami z kogeneračních jednotek. Klíčovou částí je inteligentní modul, který se "učí" prognózy z porovnání spotřeb elektřiny v různých časových úsecích. Během několika týdnů je pak prediktivní řízení schopno plánovat využití elektřiny s velkou přesností.
Ve spolupráci s firmou ČEZ Solární, dceřinou společností ČEZ ESCO, nainstalovala společnost Škoda Auto na konci roku 2019 solární panely na pěti budovách svého servisního centra v Kosmonosech. Automobilka bude vedle těchto fotovoltaických modulů na střechách získávat elektřinu také z nově zbudovaného solárního Carportu. Fotovoltaická elektrárna zabírá plochu přes 2200 metrů čtverečních, její jmenovitý výkon činí 441 kilowatt-peaků (kWp). Zařízení ročně vyprodukuje více než 450 MWh ekologicky získané energie. Automobilka může energii získanou z fotovoltaických modulů, kterou nespotřebuje přímo, ukládat do nově zbudovaného bateriového úložiště.
Už letos na podzim má být k přenosové soustavě připojena největší střešní solární elektrárna v Česku, kterou automobilka společně se skupinou ČEZ realizuje na střechách distribučního centra náhradních dílů Škoda Parts Center a logistických budov poblíž jejího hlavního závodu v Mladé Boleslavi. Celkem bude nainstalováno téměř šest tisíc solárních modulů, jejichž jmenovitý výkon bude činit 2300 kW a výroba elektřiny přesáhne 2300 MWh ročně.
V logistickém centru se pohybuje šest elektrických vysokozdvižných vozíků (čtyři Still EK-X a dva Toyota OME 100 H) a také jeden elektromobil značky Nissan, který je využíván pro kratší služební cesty ve městě. Všechna vozidla jsou nabíjena z vysokorychlostní stanice napájené elektřinou z fotovoltaiky.
Potenciál fotovoltaiky
Podle vyjádření zástupců developera CTP dnešní šetrné průmyslové budovy obecně řeší především energetické úspory v podobě velmi kvalitní obálky budovy, moderního a efektivního osvětlení LED technologií a efektivního větrání za pomocí vzduchotechniky s technologií zpětného získávání tepla. Budoucností v energetické oblasti logistických hal je ostrovní nebo částečný ostrovní koncept, kterého je možné dnes za pomocí fotovoltaiky na střechách dosáhnout. Pro její nasazení představují střechy značný prostor, který je jinak velmi složitě využitelný.
V brzké budoucnosti chce firma CTP, která nedávno oznámila, že její portfolio téměř tří set budov v regionu střední a východní Evropy má potvrzenou certifikaci BREEAM In-Use, osadit střechy svých parků v České republice fotovoltaickými elektrárnami o výkonu více než 20 megawatt-peaků a s výhledem převyšujícím 250 MWp. Na tomto příkladu je dobře vidět, jaký potenciál je ještě v solární energii ukrytý.
Začíná se výběrem místa
Jak upozorňuje Tomáš Kubín, šéf výstavby P3 v regionu východní Evropy, cesta k udržitelnosti začíná už při hledání vhodného umístění parku s ohledem na jeho budoucí využití (logistika / výroba / kombinace obojího). "Zde se bavíme o napojení na dopravní infrastrukturu nebo o podpoře hromadné dopravy pro zaměstnance," říká Tomáš Kubín.
Pouť za cílem v podobě ekologicky udržitelné nemovitosti pokračuje přes šetrnou výstavbu s využitím vhodných (případně i recyklovaných) materiálů a investice do budoucí energetické nenáročnosti budov, která navíc zajistí optimální provozní náklady. Takový přístup pak vede k vytvoření místa, kde se lidem bude dobře pracovat a které zároveň nebude nadměrně zatěžovat své okolí.
Redakce Logistiky děkuje za obsáhlá vyjádření manažerům společností Colliers, CTP, Panattoni, Prologis, P3 a Malfini, z nichž většinou citovala jen částečně. Následují podrobná vyjádření.
1) Jaké principy a prostředky je správné dodržovat a využívat při výstavbě udržitelných skladů?
2) Které realizace z loňského roku byste chtěli vyzdvihnout?
3) Jak ovlivní covid-19 ochotu klientů investovat do energeticky udržitelných skladů a zelených technologií, které je nutné využívat?
4) Může stát učinit více v oblasti podpory výstavby energeticky udržitelných průmyslových nemovitostí?
Za společnost Colliers reagují Theodor Pokorný, Harry Bannatyne a Kevin Turpin
1) Theodor Pokorný: Vytvořit opravdu dobrý stavební a investiční majetek není tak snadné, jinak by ho měli všichni. Bohužel, ekonomická situace často omezuje možnosti toho, co má nejen udržitelný, ale i ekonomický smysl. Například hospodaření s vodou se stalo standardem, protože to byl častý problém, který nevyžadoval žádné špičkové technologické řešení. Stále častěji se používají ekologické nebo alespoň ekologicky šetrné stavební materiály, jako je beton, který využívá odpadní materiály. Průmyslové budovy jsou velké, proto je obtížné skrýt v krajině jejich stopu. Developeři se snaží vytvořit jakési opevnění a vysazovat kolem budov stromy, aby omezili tento dopad.
2) Theodor Pokorný: Velmi zajímavé je, že v loňském roce se čeští developeři zaměřili na certifikaci svých portfolií podle posouzení dopadů na životní prostředí, jako je BREEM. Toto je začátek a udržitelnost životního prostředí bude hrát v blízké budoucnosti stále větší roli. Fotovoltaika také začíná být standardní, zejména díky technologickému zlepšení účinnosti přibližně ze 3,7 procenta v roce 2009 na 25 procent v roce 2020.
Harry Bannatyne: Také jsme pozorovali změny ve výškách budov a zvýšení spotřeby energie, protože mnoho distribučních center používá mnohem více automatizace.
Kevin Turpin: Dostupnost nebo připojení k datovým sítím jsou také na vzestupu, protože mnoho skladů provozuje technologie, které potřebují spolehlivě komunikovat. Pak existují datová centra, jež potřebují velmi vysokou rychlost (back-bone) připojení, aby mohla spolehlivě poskytovat své služby. Větší množství elektrických zásuvek a datové kabeláže se také stává požadavkem, protože se zavádí stále více vozidel na elektrický pohon, jako jsou vychystávací roboty, autonomní vysokozdvižné vozíky / vozidla a senzory atd. Sklady proto budou obsahovat větší objemy elektrické a datové kabeláže, aby vše zvládly.
3) Theodor Pokorný: Je to obecný trend po jakékoli krizi: je-li třeba ekonomiku přestavět, je lepší ji přestavět pro budoucnost odolnější. Z dlouhodobého hlediska se jedná o jedinou otázku: Jakou budovu budete chtít vlastnit v roce 2040 nebo 2050? Podle předpovědí vývoje globálního oteplování je mnohem bezpečnější investice do vlastnictví budovy šetrné k životnímu prostředí.
4) Theodor Pokorný: Je velmi obtížný problém vytvořit efektivní systém pobídek pro "zelený" development. Zdá se, že daňové úlevy jsou účinnější než granty a dotace. To je těžké říci a je to případ od případu.
Za společnost Panattoni reaguje Pavel Sovička
1) Respekt k životnímu prostředí je velkým tématem, nejen u jednotlivých průmyslových budov, ale i v rámci pražské kanceláře Panattoni. Na základě nezávislé auditní zprávy podle aplikovatelných globálních norem si společnost Panattoni nechala spočítat celkovou uhlíkovou stopu své české pobočky. Analyzovány byly různé oblasti jako spotřeba vody či energií, recyklace odpadů, dojíždění do zaměstnání, pracovní cesty, nákupy, provoz IT apod. Za loňský rok společnost dohromady vyprodukovala 80 tun oxidu uhličitého. Díky následné výsadbě zeleně v rámci ČR se podařilo tuto stopu vykompenzovat dokonce dvojnásobně – hodnotou ve výši 160 tun oxidu uhličitého. Ve výsledku tedy společnost Panattoni za loňský rok snížila uhlíkovou stopu Česka o 80 tun. Firma nechala vysadit lipové stromořadí v Hrochově Týnci na Chrudimsku, dřeviny v obcích Žár, Božejov a Žumberk na Českobudějovicku, stromy v obci Rybníky na Příbramsku a lipovou alej k lesu Holička v Městci Králové na Nymbursku. V letošním roce Panattoni chce zajít v monitoringu a kompenzaci uhlíkové stopy ještě dále. Předmětem letošního auditu totiž nebude pouze uhlíková stopa vyprodukovaná na centrále – společnost ji bude měřit a následně kompenzovat také v rámci jednotlivých nově vznikajících projektů. V jistém slova smyslu jde o ‚vizionářskou‘ taktiku, protože na základě těchto výpočtů budeme schopni adaptovat stávající stavební procesy tak, abychom do budoucna dokázali uhlíkovou stopu zredukovat na ještě nižší úroveň.
Strategii udržitelného rozvoje v Panattoni dlouhodobě zaštiťuje koncept Go Earthwise, podle jehož regulí každý z Panattoni parků musí dosáhnout minimální známky "velmi dobrý" (very good) podle standardů mezinárodní certifikace BREEAM New Construction. Nutno zmínit, že výstavbou distribučního centra pro společnost Real Digital v Panattoni Parku Cheb South dokázala společnost Panattoni loni dosáhnout ještě vyšší mety v této certifikaci – a to hodnocení outstanding (vynikající). Výjimečný soulad s životním prostředím navíc hala Real Digital dokázala potvrdit dokonce podruhé – a to prvním místem v prestižní oborové soutěži Best of Realty, která vyhlašuje nejlepší developerské projekty posledních 12 měsíců.
2) Kromě distribučního centra Real Digital, které se stalo nejekologičtější budovou na světě, bych chtěl vyzdvihnout výsadbu remízků v areálu Panattoni Parku Prague Airport II u středočeského Pavlova. V areálu jsme vysadili 213 stromů a 1361 keřů a vytvořili jsme životní podmínky pro ptáky, obojživelníky i hmyz. Součástí byly další přírodní prvky, například hmyzí hotel, ještěrkárium, broukoviště, včelí úly, lokalita pro žáby i květnatá louka pro motýly. Doufáme, že tímto způsobem inspirujeme i ostatní a že v průmyslových areálech začnou standardně vznikat obdobné zelené zóny místo nepřirozených nízko sečených travních ploch.
3) Věřím, že covid-19 tento trend naopak pomůže akcelerovat a že nevyhlášené závody v udržitelnosti budou o to intenzivněji pokračovat. Cílem klientů už dávno není jen snižovat provozní náklady, ale také prestiž.
4) Stát by měl hlavně nastavit srozumitelná pravidla pro povolování výstavby průmyslových a logistických areálů, která bude sám dodržovat, zejména v oblasti délky a predikovatelnosti povolovacích procesů.
Za společnost Prologis reaguje Martin Baláž
1) Neustále hledáme nové způsoby, jak maximalizovat udržitelnost všech našich budov. Všechny naše nové stavby procházejí akreditací BREEAM a v tomto ohledu máme za sebou úspěchy v České republice i celém středoevropském regionu. Například dvě budovy v Prologis Park Prague-Rudná a Prologis Park Prague-Airport byly certifikovány na nejvyšší možné úrovni "outstanding", přičemž budova 18 v Prologis Park Prague-Rudná je první logistickou stavbou v kontinentální Evropě, která získala akreditaci BREAAM na takové vysoké úrovni.
Inteligentní a udržitelná řešení, jako jsou LED osvětlení nebo inteligentní systém pro vzdálenou kontrolu spotřeby energií, jsou již standardním vybavením budov Prologis. Do roku 2022 jsme se rozhodli nahradit tradiční osvětlení úspornými LED světly napříč celým naším portfoliem. V rámci iniciativy PARKlife dbáme také o své okolí a zajišťujeme, aby naše parky byly místy, kde může společně s přírodou plně vzkvétat i místní komunita.
Naším cílem je nadále zásadně měnit způsob, jakým naši zákazníci přistupují ke službám a podpoře, kterou potřebují pro svůj efektivnější, ekonomičtější a udržitelnější provoz. Naše podnikání není jen o výstavbě nemovitostí, ale také o nabídce celé sady služeb. To je hlavní rozdíl mezi námi a konkurencí: pro naše zákazníky, jejich zaměstnance, místní komunity vytváříme prostory s nejvyšší možnou kvalitou v nejžádanějších lokalitách.
3) Udržitelnost pro nás není jen současný trend, který je třeba následovat. Jelikož našimi českými nemovitostmi proudí velké množství zboží, které odpovídá zhruba 12,5 procenta českého HDP, cítíme velkou odpovědnost za zmírňovaní našich environmentálních dopadů.
Jelikož situace s globálním klimatem je alarmující, firmy stále častěji hledají pro své podnikání partnery, kteří sdílejí jejich hodnoty v oblastech přístupu k životnímu prostředí, sociální odpovědnosti a řízení (ESG). Naši zákazníci si uvědomují, že moderní logistické nemovitosti přinášejí nejen významné provozní úspory a konkurenční výhody, ale také jim pomáhají dosahovat jejich vlastních ESG cílů.
Za společnost P3 reaguje Tomáš Kubín
1) Cesta k udržitelnosti začíná už při hledání vhodného umístění parku s ohledem na jeho budoucí využití (logistika/výroba/kombinace obojího). Zde se bavíme o napojení na dopravní infrastrukturu nebo podpoře hromadné dopravy pro zaměstnance. Pokračuje přes šetrnou výstavbu s využitím vhodných (případně i recyklovaných) materiálů a investici do budoucí energetické nenáročnosti budov, která navíc zajistí optimální provozní náklady. Takový přístup pak vede až k vytvoření místa, kde se lidem bude dobře pracovat a které zároveň nebude nadměrně zatěžovat své okolí.
2) Například v Lovosicích připravujeme pro certifikaci BREEAM Excellent loni dokončenou budovu B2. Už do návrhu a stavby samotné jsme zakomponovali řadu řešení, jež mají pozitivní vliv na výši provozních nákladů, jako například vnější i vnitřní LED osvětlení, zateplené nakládací můstky, navýšili jsme tepelně-technické parametry u světlíků. Na stavbu jsme použili materiály, které jsou odolné vůči opotřebení přírodními činiteli (sluneční záření, změny teplot, voda, vlhkost, vítr, vegetace, hmyz, ptáci, znečišťující látky atd.) nebo které by u nich způsobily změny (koroze, bobtnání, sesychání, hniloba, roztavení, tání, krystalizace solí, abraze atd.), a především jsme celkově volili stavební materiály s nižšími emisemi VOC a formaldehydu. Velkou péči jsme přikládali hospodaření s vodou (instalovali jsme retenční nádrže na dešťovou vodu, speciální pítka a umyvadla, použili jsme více měřáků vody, i pro detekci případných úniků vody). Veškeré vnější osvětlení je navrženo tak, abychom co nejvíce zamezili vzniku tzv. světelného smogu. Součástí projektu je také nabíjecí stanice pro elektromobily, volba stromů a křovin respektující okolní vegetaci, ale také propojení obce Lukavec s Lovosicemi pomocí chodníku vně areálu, doplněného o venkovní cvičební prvky pro širokou veřejnost.
3) Ujímají se především ty parametry udržitelné výstavby, které jsou zároveň provozně výhodné, jako například energetické úspory. Není tedy cílem certifikovat budovy jen pro samotný certifikát. P3 je dlouhodobý vlastník těchto nemovitostí, a proto se na investice do udržitelných řešení díváme z dlouhodobého pohledu a věříme, že mnoho z nich dává smysl i bez okamžitého ekonomického výnosu. V této souvislosti je pak dopad covidu spíše zanedbatelný.
4) Stát by v tomto měl být proaktivní a motivovat investory k udržitelnému rozvoji. Jednou z možností by mohla být například sleva z daně z nemovitosti reflektující objem investic do "zelených řešení".