Zakladatel společnosti TII Group, jehož jméno si dnes a denně lidé připomínají ve městě Heilbronn i na univerzitě v Hohenheimu, je držitelem mnoha ocenění, a dokonce se mu podařilo jeho firmy dostat do Guinessovy knihy rekordů. Otto Rettenmaier je tak významným článkem v oblasti nadrozměrných a těžkých přeprav.
Otto Rettenmaier se dožil úctyhodných 93 let a za svůj život stihl mnohé. Není divu, že se jeho jméno vyskytuje s výrazem "multipodnikatel" a pojí se například s vinařstvím v Bordeaux, s německými jahodami, s hobbymarkety OBI a samozřejmě s podnikatelským duchem v oblasti těžké manipulační a dopravní techniky, kterou posunul o velký kus vpřed.
Podnikatel v mnoha oborech
Otto Rettenmaier vstoupil do světa byznysu a podnikání v 50. letech, když se stal manažerem ve společnosti J. Rettenmaier & Sons (JRS) zabývající se zpracováním rostlinných vláken. Rodinnou firmu rozšiřoval z Heilbronnu, ve kterém žil, do dalších německých měst. Dnes se její pobočky nacházejí po celém světě a zaměstnává 3500 lidí.
Otto Rettenmaier namířil ze silnic až ke hvězdám
Podle lokálního on-line deníku Stimme.de se Otto Rettenmaier zabýval i šlechtěním jahod. Zjistil, že před vysazením je dobré sazenice zchladit, pak budou plody větší. Svůj nápad bohužel nepatentoval, a tak ho někdo okopíroval. V roce 1972 pak Otto Rettenmaier vstoupil mezi vinaře akvizicí vinařství Bordeaux La Tour Figeac, Grand Crue Classé, St. Emilion. A kromě vinařství a stavby hobbymarketů OBI v Heilbronnu si v roce 1995 v témže městě založil developerskou společnost Ripeg.
Obrat k nákladní dopravě
Významný posun v životě Otty Rettenmaiera přišel v roce 1988, kdy koupil továrnu na výrobu a prodej těžkých nákladních vozidel pro těžkou nákladní dopravu na veřejných komunikacích − firmu Scheuerle Fahrzeugfabrik se sídlem v Pfedelbachu.
1988
V tomto roce koupil Otto Rettenmaier továrnu na výrobu a prodej těžkých nákladních vozidel pro těžkou nákladní dopravu na veřejných komunikacích – firmu Scheuerle Fahrzeugfabrik.
První vlaštovkou na nebi budoucího rozkvětu byl nákup francouzského podvalníku značky Nicolas. Ale netřeba troškařit. Otto Rettenmaier viděl v této firmě velký potenciál, a proto v roce 1995 přišla další akvizice − rovnou nákup celé společnosti Nicolas Industrie, která se specializuje na přepravu těžkých nákladů. Spojením těchto dvou firem pak vznikla nová společnost − Transporter Industry International, známá pod zkratkou TII Group. A aby toho nebylo málo, v roce 2004 přišla ještě jedna akvizice. Tentokrát se TII Group rozrostla o Kamag Transporttechnik. Posledním přírůstkem do skupiny byla v roce 2014 společnost TII India sídlící nedaleko Dillí, její vozidla jsou známá pod značkou Tiiger.
SPMT pro přepravu nejtěžších nákladů
Moderní přeprava těžkých a nadrozměrných nákladů se dnes neobejde bez podvalníků SPMT (self-propelled modular transporter). V podstatě jde plošinová vozidla s několika nápravami a velkým množstvím kol, která usnadňují pohyb na silnici nebo v terénu. SPMT se používají právě k přepravě nadrozměrného a těžkého nákladu, jako jsou například jeřáby, raketoplány, velké úseky mostů, lodě i letadla apod. Jednotlivé moduly se mohou k sobě připojovat jako lego, proto je možné vytvořit "hada" nebo sestavu modulů přesně podle potřeb konkrétní přepravy.
Podvalníky SPMT vyrábí na trhu více firem, mají osm i více náprav. Každá náprava umožňuje rotaci kol. Běžně umožňují natočení o 270 stupňů, ale někteří výrobci umožňují otáčení až o 360 stupňů. Řídicí systém je naprogramován tak, aby umožnil otáčení podvalníku, pohybování se do stran i pohyb na nerovném terénu. SPMT lze ovládat pomocí ovládacího panelu nebo přímo řidičem sedícím v kabině.
Vzhledem k tomu, že SPMT přepravují mnohdy i nejtěžší náklady na světě, pohybuje se rychlost přepravy jen v řádu kilometrů za hodinu.
Rekordmani nákladních přeprav
TII Group podnikatele Otty Rettenmaiera se většinou pojí právě s unikátními přepravami. Speciální vozidla značek Scheuerle, Nicolas a Kamag přepravují nejtěžší náklady na světě.
Scheuerle Fahrzeugfabrik z Pfedelbachu se vyznačuje vysokou kvalitou a technickou vyspělostí svých vozidel. Do historie se zapsala v roce 1983 spolu se společností Mammoet výrobou a dodávkou prvního SPMT. Za revoluční lze považovat fakt, že měly vlastní pohon, a proto byly ekonomičtější než ty, které se na silnicích koncem 70. let běžně pohybovaly. Také se změnila šířka modulů, nově byla 2,44 metry, což je šířka standardního kontejneru. Scheuerle v současnosti nabízí plošiny s třemi až osmi nápravami, které jsou připraveny na extrémní přepravované hmotnosti. Na silnici mohou dosahovat rychlosti až 20 km/h.
Infografika: Otto Rettenmaier namířil ze silnic až ke hvězdám
Jen jeden rok po akvizici Scheuerle (1989) Ottem Rettenmaierem přišla na řadu první přepravní megavýzva a zároveň překonání vlastního rekordu v přepravě z roku 1987. Tou výzvou a zároveň světovým rekordem v rámci terénního transportu byla přeprava 6500 tun nákladu.
Další překonávání rekordů na sebe nenechalo dlouho čekat a postupně zvládali i větší a těžší výzvy. Opravdovým majstrštykem byl v roce 2017 přesun potopeného trajektu Sewol právě pomocí modulů Nicolas a Kamag. Trajekt vážil 17 280 tun.
Nadrozměrná přeprava v praxi
Čas od času je třeba přesunout velký a těžký náklad i na delší vzdálenosti. Jedna z takových přeprav se realizovala v loňském únoru. Jednalo se o přepravu asi 90tunového transformátoru s rozměry 7,3 x 2,8 x 3,8 metru z chorvatského Záhřebu do švédského města Viksjö. Řidiči si museli poradit nejen s cestou dlouhou asi 2700 kilometrů vedoucí po silnicích a mořských vlnách a s diametrálně rozdílnými klimatickými podmínkami na teplém jihu a chladném severu. Trasa totiž vedla přes rakouský Suben, německý Osterfeld a Rostock, kde se náklad naložil na trajekt a přesunul se do švédského Trelleborgu, dále pak přes Örebro, Sundsvall až do cílové destinace. Logistická společnost Zagrebtrans pro tuto přepravu využila přepravní moduly UltralightCombi společnosti Scheuerle. Vyznačují se nízkou vlastní hmotností, velkou stabilitou i flexibilitou. Na tuto přepravu použili moduly v kombinaci 4 + 6 (čtyři kyvné nápravy na přední části podvozku a šest náprav na zadní části přívěsu). Maximální užitečné zatížení této kombinace bylo 105 tun.
V roce 2007 společnost Scheuerle vyrobila dva obří transportéry pro speciální přepravy. Jednalo se o až 100tunové antény o průměrech 12 a sedm metrů pro astronomickou observatoř ALMA v chilských Andách. Mezinárodní evropská organizace pro astronomii (ESO), která tento projekt částečně financovala, přepravu popsala takto: "Cesta začala, když jeden z dvojice transportérů, nazývaný Otto, vyzvedl anténu na svůj,hřbet' a vyrazil na 28 kilometrů dlouhou cestu z operačního střediska do operačního stanoviště. Vozidlo se může s nákladem pohybovat rychlostí až 12 km/h, nicméně protože šlo o první cestu, jelo velice pomalu. Celý transport zabral sedm hodin." Cílová stanice byla v nadmořské výšce pět tisíc metrů. Antén bylo celkem 66!
V poslední době je další praktickou ukázkou nadrozměrné přepravy v praxi přeprava 70metrového listu rotoru větrné elektrárny. Tu zajistila společnost P. Schwandner Logistik + Transport GmbH pomocí řešení Scheuerle, které získalo mezinárodní ocenění Trailer Innovation 2021. O této přepravě jsme psali v minulém čísle Logistiky.
Proč je Kamag hrdinou NASA
Kromě "klasických" nadrozměrných přeprav, které společnost Kamag běžně realizuje, se čas od času může pochlubit opravdovou raritou. Jednou z jejích specializací jsou dopravní systémy pro vesmírný průmysl. Pomáhají totiž přepravovat raketové motory, odpalovací rampy i satelity.
Jedním z nejvýznamnějších klientů společnosti Kamag je NASA, které v minulosti pomáhaly s přepravou raketoplánů. Ten se totiž skládá z několika různých komponent − orbitálního letounu, vnější nádrže i startovací rakety − které se nacházejí na různých místech a vyžadují odlišný způsob přepravy. Server Astro.cz provozovaný Českou astronomickou společností popsal v jednom ze svých článků přepravu těchto dílů. Například startovací rakety se z bezpečnostních důvodů vyrábějí v závodě daleko od civilizace. Do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě se přepravují v několika částech po železnici. Největší komponentou byla válcovitá vnější palivová nádrž o délce 47 metrů a průměru 8,4 metru, která se dopravuje lodí.
Kamag také vyrobila speciální transportér motorů na tuhé palivo (SRM Transporter), jehož nosná kapacita je asi 188 tun a skládá se z několika párů kol, speciálního zdvižného podvozku a plošiny o rozměrech 15,5 x 6,1 metru. Řidič jej ovládá klasicky ze své kabiny. S vozidlem vjede pod atypickou paletu, na které jsou uloženy segmenty startovacích raket, zdvihne plošinu do potřebné výšky a s nákladem se vydá na cestu do skladu nebo přímo do montážní haly. Kamag také vyrobila dva tzv. Payload Canisters (transportéry kontejneru na užitečný náklad). Ty v areálu vesmírného střediska přepravují náklad, který je vynášen na oběžnou dráhu. Transportér s plným nákladem váží okolo 117 tun a pohybuje se "rychlostí" pouhých 23 m/h. Výhodou ale je, že má kola nezávisle řiditelná, která umožňují pohyb nejen dopředu a dozadu, ale i doleva a doprava, šikmo, a dokonce mohou rotovat kolem své osy.
V současnosti vozidla značky Kamag pomáhají například s přepravou kosmických lodí Orion a jejích nosných raket, které nahradily vysloužilé raketoplány. Cesta z hangáru na startovací rampu na mysu Canaveral je dlouhá téměř 35 kilometrů.
Nejdelší tahač: Nicolas Tractomas
Dalším rekordmanem "ve stáji" Otty Rettenmaiera je společnost Nicolas. Ta v roce 2005 uvedla na trh dosud nejdelší a nejvýkonnější tahač na světě. Nicolas Tractomas má délku 12,62 metru, šířku 3,48 metru a výšku 4,5 metru a celkovou hmotnost 71 tun. Výkon jeho motoru má úctyhodných tisíc koní.
Všechny firmy ze sdružení TII Group spolu samozřejmě spolupracují a vytváří tak dokonalou synergii pro největší a nejtěžší logistické výzvy. Právě tyto unikátní a mnohdy jedinečné přepravy uskutečňované pomocí SPMT nebo speciálně vyrobených tahačů se do historie zapsaly mnoha rekordy (viz tabulka).
Je namístě zmínit, že přeprava nadměrných nákladů se může potýkat s mnoha úskalími. Je třeba dobře naplánovat trasu a zajistit, aby při ní nedošlo k žádné kolizi, jako je například zaseknutí nákladu pod mostem, zaseknutí se na nevyhovujícím kruhovém objezdu, jízda po mostě s nedostatečnou nosností apod. S tím vším je potřeba počítat a být připraven na případná řešení.
Živý odkaz Otty Rettenmaiera
Otto Rettenmaier se za svého života dočkal mnoha ocenění. To první přišlo v roce 2005, kdy získal spolkový kříž I. třídy za zásluhy. A jen o dva roky později mu ESTA (European association of abnormal road transport and mobile cranes) udělila cenu Osobnost roku 2007.
Značnou část svého života strávil v Heilbronnu a do tohoto města také směroval své aktivity. Ať už to bylo založení pobočky JRS, stavba marketů OBI v tomto městě, nebo založení developerské společnosti, vždy se snažil také přispívat na kulturní akce a projekty. To se projevilo i ve finančním daru ve výši tří milionů eur, díky kterému se městský archiv dočkal nového kabátu a změnil se na dnešní Dům Otty Rettenmaiera / Dům historie města.
Další ocenění na sebe dlouho nenechalo čekat. Tentokrát za to tak trochu mohla společnost Scheuerle. Koncem ledna 2013 totiž získal zlatou občanskou medaili za vynikající služby komunitě a obyvatelům Pfedelbachu, kde sídlí právě Scheuerle. Na jeho počest se ulice, kde sídlí právě jeho společnost Scheuerle, přejmenovala na Otto-Rettenmaier-Strasse.
Finančně podporoval také univerzitu v Hohenheimu, jíž věnoval dar ve výši tří milionů eur na novou posluchárnu, která se jmenuje Otto Rettenmaier Audimax. Za to dostal univerzitní zlatou medaili.
Otto Rettenmaier byl podnikatel, který díky své vynalézavosti, podnikavosti a stejně tak i sociálnímu cítění za sebou zanechal obrovský odkaz. Nejenže se díky svým aktivitám vryl do paměti studentům Hohenheimu, občanům Heilbronnu i Pfedelbachu, ale byl i příkladným zaměstnavatelem a manažerem. Vozidla vyráběná společnostmi, kterým vdechl život, umožňují zdolávat i ty největší logistické výzvy.