Negrelliho viadukt (nazývaný též Karlínský viadukt, dříve obecně viadukt Společnosti státní dráhy) byl postaven jako součást drážďanské větve projektu Severní státní dráhy Olomouc – Praha – Drážďany. Stavba měla být svěřena Janu Pernerovi, který spolupůsobil při navrhování trasy do Drážďan a zřejmě navrhl i současné vedení Negrelliho viaduktu. Při nehodě však zemřel, a proto stavbu řídil inženýr Alois Negrelli.
Dodavatelem byly firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny. Stavební náklady činily jeden a půl milionu zlatých. Most byl budován nad tehdy ještě neregulovanou řekou. Materiál byl přivážen po vodě z Kamýku nad Vltavou a opracováván na místě. Žula byla těžena ve Schwarzenberském lomu, který je dnes zatopen Orlickou přehradní nádrží. Na stavbě pracovalo až tři tisíce dělníků různých národností. Při stavbě byly poprvé ve větší míře použity parní zvedací stroje.
Ve světovém měřítku šlo o ojedinělou stavbu, mnohde se v té době stavěly obdobné mosty ještě ze dřeva. Most byl budován od jara roku 1846, dokončen roku 1849 a uveden do provozu 1. června 1850. V současné době druhým nejstarším dochovaným pražským mostem přes Vltavu. Do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy a dosud je to nejdelší železniční most ve střední Evropě. Tvoří jej celkem 87 kamenných oblouků, z nichž je 77 pískovcových a 8 žulových. Začátek viaduktu leží v části Nového Města spadající do Prahy 8. Nad autobusovým nádražím Florenc tvoří hranici mezi Novým Městem a Karlínem, pak pokračuje územím Karlína přes vltavský ostrov Štvanice do bubenské části Holešovic.
Unikátní stavba prošla nedávno tříletou rekonstrukcí, náklady na opravu se vyšplhaly na 1,9 miliardy korun. V provozu je znovu od jara 2020, na Den železničářů, který připadá na 12. září, byl slavnostně otevřen. Server Aktuálně.cz v lednu zveřejnil fotogalerii dokumentující historii mostu.
Společně se známkou vychází i obálka prvního dne vydání (FDC) s portrétem rakouského dopravního inženýra Aloise Negrelliho a známkový sešitek, které navrhl též Milan Bauer, informoval Logistiku mluvčí České pošty Matyáš Vitík v tiskové zprávě.
Nominále známky je zastoupeno písmenem „B“, které odpovídá ceně za vnitrostátní obyčejné psaní – standard do 50 gramů v ekonomickém režimu dodání dle ceníku základních poštovních služeb v aktuálním znění – ke dni vydání 19 korun.
Příležitostnou písmenovou poštovní známku vytiskla Tiskárna Hradištko metodou ofsetu v nákladu 600 tisíc kusů, známkové sešitky v nákladu 13 tisíc kusů a FDC digitálním tiskem v nákladu tři tisíce kusů.
Novou příležitostnou poštovní známku si mohou zájemci zakoupit na vybraných poštách nebo v e-shopu na webových stránkách České pošty.