Zabýváte se technologiemi a stroji pro vyřizování korespondence, zásilek, komunikace, přípravou a zpracováním zásilek, likvidací odpadu a dat. Poskytuje hardwarová a softwarová řešení. Před 30 lety jste ovšem začínali jako dealer kopírovacích strojů.
Ladislav Smelik (LS): Jméno naší společnosti Xertec vychází z názvu firmy Xerox Technology. V roce 1991 jsme firmu založili společně s holandskými společníky, primárně jsme byli dealerem kopírovacích strojů. Začátkem roku 1994 jsme část naší firmy odprodali společnosti Rank Xerox a vzhledem k tomu, že mezitím jsme zahájili spolupráci s dalšími dodavateli, ponechali jsme si část novou a od této doby nemáme s kopírovacími stroji nic společného. Název naší společnosti byl ovšem zaběhlý, tak jsme jej ponechali.
V našem portfoliu jsme měli vždy dvě základní položky. Jednou byla kancelářská technika, skartovací stroje, vazače, laminátory, druhou větví byla zařízení pro manipulaci s poštou, to znamená frankovací stroje, obálkovací stroje. To vše jak v malém provedení pro kanceláře, tak ve velkém provedení pro průmyslové hromadné korespondence a podobné činnosti. Na počátku devadesátých let byla potřeba těchto zařízení dosti velká, začínal marketing, ale nepoužíval se e-mail a vše se posílalo písemně.
Postupem doby přišla automatizace, elektronizace a najednou firmy již nechtěly rozesílat papírové účty a jiné dokumenty či doklady a šly cestou elektronickou. Tomuto trendu jsme se přizpůsobili.
Rodák z Třince, absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonomika průmyslu. Zakladatel společnosti Xertec je ženatý a má dvě děti. Práci ve firmě Xertec se věnuje celý život, víkendy rád tráví na chalupě v jižních Čechách. Mezi jeho hlavní koníčky patří sportovní potápění a fotografování pod vodou, plavání v bazénu a jízda na motocyklu Harley-Davidson.
Můžete uvést příklad?
LS: Jako příklad a významného dodavatele mohu jmenovat americkou firmu Pitney Bowes. Když v Pitney Bowes viděli, jak klesá počet počet obálek, a tím pádem obálkovacích strojů, doslova se vrhli na software, který vytváří elektronické dokumenty. A my se rovněž od té doby účastníme i fáze tvorby těchto dokumentů, dodnes nabízíme softwarovou řadu EngageOne.
Vždy, když jsme viděli, že nějaký byznys klesá, hledali jsme něco, co roste. Tak jsme se dostali i k logistice, v první řadě k balení a třídění zásilek.
Začali jsme se zabývat též profesionální průmyslovou skartací. Máme velké skartovací stroje pro odpadářské firmy a pro firmy, které likvidují archivy. Od toho byl jen krátký krok k lisování a ke kompletnímu ekologickému zpracování materiálu. A dnes likvidujeme také elektronická data, například harddisky, fyzicky i magneticky. A drobná kancelářská technika byla denním byznysem, který se nám dařil, tak jsme u něho zůstali.
Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonometrie a operační výzkum. Ve společnosti Xertec prošel těmito pozicemi: 2011 až 2013 – marketing assistant; 2013 až 2015 – obchodní zástupce; 2015 až 2018 – vedoucí prodeje; 2018 až 2020 – obchodní ředitel; 2020 – generální ředitel.
Máme tedy několik nohou, na nichž stojíme, a za naši třicetiletou historii se několikrát prokázalo, že když se jedné části byznysu nedaří, tak to podrží zase jiná.
Když jste s podnikáním ve vyjmenovaných oborech na počátku 90. let začínal, byl to pro vás krok do neznáma?
LS: Snažil jsem se využívat předchozích zkušeností. Pracoval jsem v zahraničním obchodě ve Strojexportu, kde jsem se zabýval vývozem logistických zařízení. Spolupracoval jsem například s výrobcem paletových vozíků Kovo Cheb, měl jsem na starosti Švýcarsko, Itálii, vyvezl jsem několik kontejnerů na Filipíny, něco na Kubu a také jsem dělal hodně Rusko. Tam jsme vyváželi i kompletní sklady, o což se staralo konsorcium tří firem. Transporta Chrudim dělala regálové zakladače, k tomu Průmstav Pardubice stavěl budovu a Kancelářské stroje dodaly řídicí techniku.
Přičichl jsem již tehdy k automatizaci, pro některé projekty už zákazníci automatizaci vyžadovali. Šlo o indukčně vedené AGV vozíky, které převážely palety.
Technologický vývoj jste tedy vnímal velmi zblízka.
LS: Ano, ovšem obchod se tehdy dělal trochu jiným způsobem. Od začátku jsem firmu také vedl a to bylo pro mě úplně nové. První rok jsme začínali ve třech. Za rok nás bylo 30 a to už bylo složitější, člověk se učil za pochodu.
Dnes byste byli možná označováni jako start-up.
LS: To slovo nemám příliš rád z jednoho prostého důvodu. Někdo dostane nějaký nápad a snaží se jej prodat investorovi. Nikdo se nedívá na to, jestli firma někdy vydělá peníze. A to naše cesta nebyla, za 30 let jsme zažili dva roky bez zisku, jinak jsme ho vytvářeli. Start-upy získávají market share, ale připadá mi, že peníze často ne. Zdá se, že hezkých příběhů je mezi nimi méně.
Váš vývoj ale neustrnul ani v prvním desetiletí nového milénia.
LS: Již od roku ’94 jsem nakupoval podíly od svých holandských společníků a v roce 2006 jsem se rozhodl, že koupím zbytek jejich podílu, tehdy jsme transformovali společnost na akciovku. Ještě jsem měl tuzemského společníka, a když jsme transakci provedli, tak on měl devět procent a já měl 91 procent. Pak jsem odkoupil i jeho podíly, ovládl jsem 100 procent akcií. Ve firmě začal zanedlouho pracovat i můj syn Marek.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Filip Hubička
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Logistika č. 2/2025




