Systémy pro řízení pohybu kamionů v logistických centrech − Yard Mana­gement Systems, YMS − umožňují optimalizovat nájezdy nákladních automobilů k rampám tak, aby nevznikaly zbytečné prostoje vozidel ani skladu a urychlil se pohyb zboží.

Program z vlastního vývoje

Logistické firmy si programy pro řízení kamionů často vyvíjejí samy či si je nechávají vyvinout na míru, aby software přesně odpovídal jejich potřebám. Tak je tomu například u společnosti Dachser, která řídí provoz ve venkovních prostorách svých velkých logistických center a poboček pomocí systému Yard Management. Systém vyvinulo interní IT oddělení společnosti.

Yard Management Dachseru nabízí variabilní aplikace, které odpovídají potřebám jednotlivých logistických center. Systém v těchto areálech řídí procesy a dohlíží na provoz vozidel, výměnných nástaveb i návěsů. Dynamické řízení funguje v reálném čase a řídí organizaci pohybu po logistickém centru pobočky i všechny příslušné řidiče. Ti jsou vybaveni mobilním terminálem nebo telefonem, přes který jim Yard Manager zadává jízdní příkazy pro pohyb v areálu. Yard Management je také napojen na systém dopravní správy Domino, rovněž z vlastního vývoje Dachseru.

Kompletní přehled o situaci

„Grafický program Yard Management a jeho aplikace na mobilních zařízeních s operačními systémy Windows Mobile, Android nebo iOS provádějí neustálé mapování provozních prostor v reálném čase,“ vysvětluje Jan Polter, obchodní ředitel Dachser Czech Republic. „Ukazuje všechny parkovací terminály, pobočky, brány a místa určená k manipulaci, a pokud je například dokončena vykládka zásilky, systém tento status zaregistruje. Poté může obsluha zadat na obrazovce pokyn „drag & drop“ pro tahač určený pro pohyby v areálu a tím uvolnit bránu, aby se co nejdříve mohla vyložit další zásilka. Yard Management také vyhledává v každém okamžiku tu nejekonomičtěji dostupnou výměnnou nástavbu.“

Všichni příchozí řidiči musí elektronicky reportovat příchod a dostanou přesné pokyny, kde mají odstavit svůj náklad, zda mají přistavit vozidlo k rampě nebo zaparkovat kamion či výměnné nástavby na jiném místě. Vzhledem k tomu, že systém sběrné služby společnosti Dachser funguje na principu přesně nataktovaných linek, je přidělování bran součástí celého systému řízení provozu pobočky.

„Yard Management šetří čas a přináší vyšší bezpečnost provozu na velkých pobočkách,“ říká Jan Polter. „V České republice připravujeme jeho implementaci v brzké době na pobočce Dachser Kladno.“

Systém koordinuje činnosti

Nájezd kamionů do logistických center automatizují také v Gebrüder Weiss. Pro řízení pohybu kamionů po areálu, časy jejich nakládky či vykládky, a tedy jejich přistavení v příslušný čas na příslušnou rampu společnost využívá specializovaný softwarový modul pro Yard Management. Ten je součástí systému řízení dopravy TMS, který úzce navazuje na systém řízení skladu WMS. Na základě informací z WMS dochází například ke koordinaci expedice a sdílení informací o konkrétních rampách, na kterých je zboží připraveno k realizaci nakládky. V systému se shromažďují všechny dostupné údaje o očekávaných příjezdech i expedicích, identifikační údaje nákladních vozidel, specifikace nákladu a další informace. Pracovníci z oddělení řízení skladových manipulací na základě těchto údajů plánují a řídí provoz v rámci logistického areálu.

Informace přicházejí s předstihem

„Jednotlivá vozidla jsou v našem systému registrována již v okamžiku objednání nákladního auta, víme o nich tedy s předstihem,“ vysvětluje Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu společnosti Gebrüder Weiss Česká republika. „Odbavení při příjezdu do logistického centra je potom otázkou minut. Ostraha vyhledá vozidlo v TMS, potvrdí jeho příjezd, předá řidiči pager a odešle jej na odstavné parkoviště v rámci areálu. Řízení skladových manipulací odešle následně řidiči na pager informaci o rampě, kam má vozidlo přistavit.“

Spolupracující dopravní firmy jsou na tok informací napojeny v rámci systému řízení dopravy TMS a řidiči využívají informace z pageru. V řízení skladových manipulací hrají stále důležitou úlohu operátoři, kteří s využitím svých znalostí, zkušeností i jazykového vybavení řeší jednotlivé případy i překonávají potenciální jazykové bariéry. „V každodenním provozu v tomto ohledu neregistrujeme potíže či komplikace,“ zdůrazňuje Jan Kodada. „Je potřeba zmínit, že hlavní přepravní tahy, například pravidelné svozy či expedice pro stálé a velké zákazníky, mají obvykle přiděleny konkrétní časy nakládky či vykládky, stejně jako konkrétní rampy, kde jsou tyto přepravy odbavovány. S ohledem na jejich pravidelnost není potřeba je operativně plánovat, ačkoli i údaje o těchto vozidlech a odbavení jsou v TMS k dispozici.“

„Řízení nájezdů nákladních vozidel do našich logistických center, Yard Management, je pro nás zásadním prvkem, který nám umožňuje zajistit hladký chod všech poboček, tedy hladké odbavení všech zásilek,“ zdůrazňuje Jan Kodada.

Digitalizace rovněž řeší jazykové bariéry

Podobně řeší situaci se správou pohybu vozidel ve svých areálech také největší český výrobce automobilů Škoda Auto. Veškeré nájezdy nákladních vozidel na relevantní sklady v závodě Mladá Boleslav i Kvasiny řídí koncernový systém Volkswagenu LKWcontrol X. Každá dodávka do závodu má své jedinečné identifikační číslo, které je spojeno s aplikací, a odbavení řidičů na branách trvá v průměru do 15 minut. Řidič poté jede přímo na určený sklad, kde proběhne vykládka a odbavení kamionu nebo nakládka prázdných obalů.

„Spojení firmy Škoda Auto se spedicemi zajišťuje vlastní aplikace instalovaná na mobilních telefonech,“ říká David Strnad, vedoucí logistiky značky společnosti Škoda Auto. „V případě potřeby je možné i zapůjčení našich telefonů s touto aplikací na řídicích místech pro LKW v MB a Kvasinách. Obecně platí, že automatizace či digitalizace částečně odsouvá osobní komunikaci a řeší tak i jazykové bariéry. Naši pozornost vyžadují případy nákladních vozidel zpožděných například z důvodu nepříznivého počasí či mimořádných událostí na komunikacích. Máme určené relace, které jsou spojeny se tímto systémem, například JIS dodávky. Dále v tomto kontextu realizujeme odvolávky přímo z výrobních linek, jako jsou kanban nebo dodávky v takzvaném Japan Delivery konceptu.“

David Strnad upozorňuje, že mladoboleslavská automobilka stále usiluje o zlepšení a zjednodušení procesů pro řidiče. V současné době pracuje na digitální formě vstupního a výstupního odbavení nákladních vozidel. Po jejím zavedení nebudou řidiči muset fyzicky navštívit řídicí místa v závodech Škody Auto.

Automatizované řešení nasadí DB Schenker ještě letos

Ale ne vždy je třeba k řešení použít specializovaný software YMS. Ukazuje to příklad společnosti DB Schenker, která automatizaci nájezdů vozidel do logistických center zatím nevyužívá − ale připravuje se na ni.

„Aktuálně probíhá výběr elektronického vyvolávacího a odbavovacího systému pro nákladní vozidla na našich hlavních hubech,“ říká Petra Sůvová, manažerka přeprav DB Schenker. „Systém by měl být spuštěn ještě v tomto roce. Až doposud jsme takové řešení nepoužívali a řidiči přijížděli na nakládky nebo vykládky na časová okna podle objednávek.“

Dispečink vpouští řidiče do areálu a následně k rampám individuálně. Komplikací hladkého provozu ovšem v tomto systému bývají neohlášené kamiony nebo řidiči, kteří si v areálu dělají velké pauzy, a blokují tak parkování. V současnosti funguje odbavení přes dispečink a vozidlo je odbaveno do 10 minut. Pokud je příjezd naplánovaný, řidič najede do areálu a následně buď rovnou k rampě, nebo na odstavné místo.

Až se v novém systému začnou řidiči přihlašovat přes bezobslužný kiosek, stane se komunikace plně automatizovanou a bude podporovat několik jazykových mutací. Řidič přes kiosek vyplní také bezpečnostní formuláře a potvrdí kodex, jak se chovat v areálu.

Důležité je správné načasování

Pro využívání automatizovaného řešení vjezdů vozidel do logistického areálu je výhodou, pokud samotný areál a jednotlivé budovy byly navrhovány s ohledem na automatizovaný systém.

„V dnešní době už se prakticky nepoužívá klasická vrátnice s obsluhou a tlak klientů je na automatický systém s interkomem,“ vysvětluje Pavel Sovička, generální ředitel pro Panattoni ČR a Slovensko. „Nájezd do areálu se zpravidla dělá s rezervou dvou až tří aut, aby byl dostatek času nasměrovat auto ke správným vratům. Také je velký tlak na oddělování osobní a nákladní dopravy, aby nedocházelo ke zdržení zejména v období výměny směn. V současné době ovlivněné protiepidemickými opatřeními může docházet k zdržení kamionů na hraničních přechodech, což může působit problémy s plánováním pravidelných nájezdů.“

Problematická podle Pavla Sovičky není kapacita příjezdových komunikací či počet parkovacích míst, ale správné načasování příjezdu. Často se při nedodržování časového plánu stává, že auta nejsou do areálu vpuštěna a řidiči se snaží kamiony odstavit někde v blízkosti areálu. Řízení logistiky příjezdu a odjezdu kamionů ovšem není v pravomoci developera, ale nájemce budov. Z pohledu Panattoni je důležité navrhnout příjezdové komunikace dostatečně kapacitní tak, aby nedocházelo k jejich ucpání a tím zablokování komunikací vyšších tříd. Při plánování areálů je proto důraz na dostatečně kapacitní parkovací plochy.

„U většiny použití jsou areály obdobné,“ říká Pavel Sovička. „Výjimkou jsou specifické požadavky logistiky. Týkají se například oblasti vrátnice a vjezdu do areálu. Často je třeba zbudovat více vjezdových pruhů, aby se umožnilo čekání více kamionů a nedocházelo k jejich mixování s osobní dopravou zaměstnanců. Nutné je také vybudovat i vnitřní parkování pro kontejnery − swap bodies − s větší plochou.“

Dvě základní funkcionality

Efektivní řešení pro správu vozidel v logistickém centru nabízí firma Velis Real Estate. Její Singu FM je cloudová softwarová platforma postavená pro správu majetku, majetku a aktiv komerčních a průmyslových nemovitostí.

„Automatizace řízení nájezdu vozidel spočívá na dvou základních funkcionalitách,“ vysvětluje Krzysztof Gawliczek, business development manager. „První je plánování návštěv pomocí kalendáře integrovaného s virtuálními pozvánkami, které nájemcům zasílá správa parku. Pozvánka obsahuje přesný čas návštěvy a další informace, jako například který vjezd využít a podobně. V kalendáři můžeme řešit rezervace jednotlivých ramp a kontrolovat jejich vytíženost. Aktuálně systém běží ve 20 jazycích.“

Druhou technologii je odečet tagů RFID. Čidla umožňují rozlišovat kamiony od osobních vozidel a tím i lepší kontrolu obsazenosti parkovacích míst.

Související