Zlato s bramborovou chutí. Výrobu, logistiku a distribuci výrobce tradičních brambůrků, společnosti Krajči, řídí její vlastní software

Když se dělá jakákoliv práce poctivě a ještě se daří, vyzařuje pracovní tým do svého okolí aureolu radosti. Veselí a žerty samozřejmě pouze doplňují pracovní nasazení, které je v rodinné společnosti Krajči, specializované na výrobu tradičních smažených bramborových lupínků, opravdu značné. Aby ne, denně její výrobní haly ve Slavičíně na Zlínsku opouští okolo 100 tisíc kusů sáčků s brambůrky v několika příchutích, na které čekají netrpěliví zákazníci.

Společnost patří k největším výrobcům v České republice, její roční obrat se pohybuje okolo 200 milionů korun. Její majitelé Tomáš Krajči s manželkou Veronikou začínali podnikat v 90. letech, kdy měli bufet v Uherském Brodě a s kamarádem v garáži úspěšně vyráběli brambůrky sice v o dost menším množství než dnes, ale od samého začátku podle jasně daného principu receptury. Jeho podstatou je fakt, že na rozdíl od chipsů nejsou klasické brambůrky před smažením blanšírovány, tedy proplachovány horkou vodou, ale vodou studenou. Nepřicházejí tak o své přirozené cukry a škroby, tím pádem si udržují svoji typickou bramborovou chuť.

Když původní provoz vyhořel, rozhodli se manželé Krajči vybudovat vše znova od začátku. V průmyslovém areálu ve Slavičíně tak v roce 2014 vyrostla první výrobní hala (je v ní starší výrobní linka se třemi smažicími pánvemi). V této budově se nyní nacházejí také kanceláře a sídlo společnosti. Záhy ji o kousek dál doplnila nová, modernější hala „na zelené louce“, v níž je dnes koncentrována hlavní výroba se dvěma novými linkami, překladiště pro hotové výrobky a sklad brambor.

Zlato s bramborovou chutí

Prohlédnout fotogalerii

Směšovací komory ve skladu

Vše začíná výběrem odrůdy brambor, ne každá se hodí na výrobu lupínků. Výrobní ředitel Jakub Krajči má těch správných vytipovaných okolo deseti. Když jsou k mání (dává přednost českým dodavatelům), objedná vzorek, který musí projít přísnými laboratorními testy a následně objedná třeba i několik kamionů.

Brambory uložené v žocích big bag s kapacitou 1000 kilogramů sem vozí nákladní auta, odkud je do skladu převáží manipulační vozíky (v areálu jsme při naší návštěvě registrovali značku Toyota). Samotné skladování brambor je náročná disciplína, a to i v provozu společnosti Krajči, kde se předpokládá jejich co nejrychlejší využití ve výrobě. Hlízy totiž dýchají, produkují teplo, vodní páry a oxid uhličitý, a pro jejich řádné uchování je potřeba v daných časových úsecích a fázích skladování udržovat jasně dané hodnoty teploty (podle ročního období od osmi do 20 stupňů Celsia) a relativní vlhkosti vzduchu.

Koncentrace oxidu uhličitého je udržována v hodnotách 0 až 2500 ppm (pro představu, v obytných místnostech, tedy například v ložnici, nesmí podle norem přesahovat hranici 1500 ppm).

Vzduchotechnickou technologii k provětrávání skladů a udržování řádných podmínek dodala společnost Agriel, kdy úspěšné skladování brambor ve společnosti Krajči zajišťují její směšovací komory ISK.

Aktuálně jsou k dispozici dvě takové sekce (kóje), do nichž lze zaskladnit až 48 tun hlíz. Již do konce roku už ale sekce budou čtyři, v plánu jich má Tomáš Krajči do blízkého budoucna osm.

Na stroje dohlížejí lidé

Ze skladu převážejí manipulační vozíky žoky s bramborami, jejichž čas již „dozrál“ pro výrobu, na počátek linky, odkud jsou hlízy po dopravnících přemisťovány k jednotlivým výrobním fázím. Stroje brambory roztřídí, očistí, nakrájí, krátce opláchnou studenou vodou, osuší, usmaží i ochutí. „Podobně jako doma,“ jak dodává Jakub Krajči. Upřímně, když stojíte v provozu plném antikora, který je provoněný bramborami a kvalitním řepkovým olejem od domácích dodavatelů, napadne vás, že takhle čisto a příjemně byste ve vlastní kuchyni uprostřed smažení také chtěli mít, včetně toho čerstvého a provoněného vzduchu.

Stroje sice obstarávají podstatnou část práce, včetně například dochucování na kořenicím bubnu, řídí je a na jejich činnost dohlížejí lidé. Kontrolní zařízení jim neustále signalizují, zda je vše v pořádku a zda je stále dodržován správný poměr všech ingrediencí a naprogramovaný postup (například brambůrky se smaží pod dobu 88 sekund a následně se z pánve vysypávají po dobu pouhých čtyř sekund).

Lidé jsou i u finálního balení, přičemž práci jim usnadňují automatické podavače palet. Vlajkovou lodí závodu jsou klasické Cyrilovy brambůrky (solené, česnekové, hořčicové, křenové a octové) balené do průhledné BOPP fólie v sáčcích po 100 gramech (do kartonu se jich vejde 20 − a 54 kartonů se vejde na europaletu). Solená varianta existuje též v maxibaleních o 180 gramech, kterých se do kartonu vejde 11.

Tyto brambůrky mají trvanlivost 90 dní, i když nejen výrobce, ale především fajnšmekři z řad zákazníků doporučují jejich co nejrychlejší konzumaci, aby bylo možné vychutnat si jejich chuťové přednosti vyplývající z popisovaného postupu výroby. Je ovšem pravda, že na trhu je poptávka i po baleních, která uchovají produkt déle, a proto rodina Krajči uvedla na trh i brambůrky s šestiměsíční trvanlivostí v obalu nepropouštějícím světlo. Do kartonu se vejde 20 takových sáčků o hmotnosti 90 gramů, kartonů na paletě je 48.

Centrální sklad a tři překladiště

Společnost Krajči tedy disponuje vlastním skladovým zázemím, i když ve směru k zákazníkovi slouží spíše jako překladiště. Čerstvé zboží se nachystá podle jednotlivých objednávek a v řádech dnů hned rozveze k zákazníkovi. Kromě centrálního skladu ve Slavičíně přímo u výroby jsou další velká překladiště v Poděbradech, Brně a Krnově.

Z těchto pracovišť rozváží brambůrky flotila vlastních vozů společnosti. Jde o jeden 12tunový kamion DAF, tři menší nákladní vozy s nosností nad 3,5 tuny a 10 dodávek. Řidiči mají co dělat, kromě zásobování velkoobchodů (JIP, Rosa) a sítí prodejen potravin (Hruška, Billa, Coop, Enapo) rozváží i do malých obchodů, večerek, vinoték, barů a hospůdek, jejichž provoz se po jarním uvolnění proticovidových opatření znova rozjel. Rodina Krajči chystá pro koncové zákazníky také e-shop s vlastními výdejními místy.

Vše zařídí vlastní software

Přestože rodinná společnost Krajči umí stejně jako konkurence zajistit maximální trvanlivost svých výrobků, trvá na tom, že tradiční brambůrky jsou nejlepší vždy čerstvé. Proto zde plánují výrobu podle neustále ověřovaných a aktualizovaných objednávek u pravidelných klientů. V neustále se rozšiřujícím objemu výroby a stálých odběratelů by tato filozofie nebyla možná uplatnit bez sofistikovaného softwaru a zkušeného IT týmu, jehož členem je i nejmladší syn z rodiny Jan Kubiš. Systém řídí plánování objednávek, dopravy, vyřizování převodek na jednotlivé sklady, vystavení dodacích listů, skladů a automaticky odesílá faktury… U něj vlastně proces objednání, výroby a expedice začíná i končí.

Každé ráno dodá software upozornění pro zaměstnankyni, které konkrétní zákazníky má fyzicky obvolat s dotazem, zda již potřebují doplnit zásobu brambůrek. Systém je naprogramovaný tak, že počítá s tím, aby se zboží k zákazníkovi ideálně zaváželo každých 14 dní. „Třeba do Brna jede naše auto se zbožím pro 40 zákazníků, které kolegyně předem obvolá, aby ověřila situaci,“ říká manažer logistiky Matěj Krajči. Z tohoto principu aktuálního častého ověřování situace pro jednotlivé prodejce v rámci jedné jízdy vozu se vymyká provoz například Billy, do jejíhož cross-docku každé dva měsíce společnost Krajči zaváží kamionem zhruba 60 palet.

Program udrží v paměti například i nevyřízené objednávky klientů, kterým se operátorka nedovolala, ty aktualizované program předá a posune do dalších modulů starajících se o výrobu a i dopravu.

Na základě získaných dat obdrží směna u strojů pokyny, jaký druh produktu se bude na linkách vyrábět, podle toho se řídí i navážka vaků s bramborami ze skladu na výrobní linky. Plán výroby mají pracovníci na směně před očima na velkoplošných obrazovkách. „Systém a naše možnosti jsou opravdu flexibilní. Když nám dnes zavoláte z hospody, že potřebujete brambůrky, zítra je vyrobíme a pozítří je čerstvé dovezeme. Výrobu i dopravu je potřeba řešit operativně, což je náročné, ale jen tak se dokážeme držet naší filozofie,“ říká Tomáš Krajči. Po přijetí nových objednávek je výroba naplánována v řádech hodin.

Systém dává též pokyny k objednávání potřebných surovin a obalových materiálů, řídí též vychystání objednávek. U každého zákazníka je též uvedený GPS kód, který je k dispozici po kliknutí myši. Každý řidič má díky tomu naplánovanou trasu, kterou řídí navigace. „Samozřejmě často znají svoje trasy zpaměti, ale když je třeba záskok, velmi se to hodí,“ dodává Tomáš Krajči.

Plány do blízké budoucnosti

O čistotě provozu, kterou tady vnímají jako samozřejmost, již byla řeč. Týká se i vysoce kvalitního řepkového oleje, kterého se tady spotřebují tuny. Velké množství pohltí brambůrky při výrobě, zbylé množství je odváženo k dalšímu ekologickému zpracování. Voda z mytí brambor prochází přes čističku, aby splňovala existující normy.

Manželé Krajči, jak jsme již naznačili v pasáži o uskladnění brambor, mají v úmyslu provoz firmy dále posilovat, v plánu je výstavba nové haly s dalšími linkami a rozšíření škrabárny a čistírny.

„Jsme to my, ruce, co máme od hlíny, zlato, co chuť má bramborovou,“ zpívají v neoficiální hymně společnosti členové hardrockové kapely Horizont z nedalekých Luhačovic. Nejde o přehnaný patos, manželé Krajči a jejich synové s dcerou Alžbětou, která se stará o marketing, se opravdu „rukou od hlíny“ nebojí, a jsou na ně hrdí. Ostatně stejně jako další členové vedení firmy − obchodní ředitel Roman Vašička i provozní ředitel René Žalek − a všichni další zaměstnanci, kterých je nyní okolo 70. Není náhodou, že tradiční brambůrky, které často nabízíme třeba našim návštěvám, vznikají v tomto pohostinném kraji v rukou rodiny Krajči.