Hlavním problémem je malý dojezd
Téma alternativních pohonů se týká předsevzetí Bruselu o tzv. dekarbonizaci dopravy. Kromě aktuálně stále nejrozšířenější motorové nafty, do níž se také v různém poměru přimíchává „biosložka“ v podobě FAME (methylestery mastných kyselin) a/nebo HVO (hydrogenovaný rostlinný olej), se lze na trhu setkat se zemním plynem − tj. metanem − v plynné (CNG) nebo kapalné (LNG nebo BioLNG) podobě a s elektropohony/hybridy (BEV, PHEV, FCEV). Pokud jde o stále klíčové palivo − motorovou naftu (respektive o výsledný koktejl se zemědělsko-chemickými přísadami), tak objem přísad je u ní maximálně sedm procent (dle ČSN EN 590). Odpovídající označení na stojanu/pistoli u čerpací stanice je „B7“. Pod označením „B100“ se pak skrývá 100procentní bionafta.
Problémem číslo jedna u vozidel s alternativními druhy pohonu je jejich malý dojezd ve srovnání s dieselem. Pro dálkovou nákladní dopravu je zatím jedinou reálnou alternativou k motorové naftě zkapalněný zemní plyn − tedy LNG. Avšak při nájezdu okolo 600 až 700 kilometrů za den to i tak znamená, že musíte LNG prakticky obden doplňovat (dojezd těchto vozidel se totiž pohybuje okolo 1500 km). S tím souvisí hned druhý problém − nedostatečná síť plnicích stanic.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Logistika č. 1/2025





