Hopi otevřelo v Klášterci nad Ohří nové provozy. Navštívili jsme výrobní a expediční prostor pro AD Fine Dine a sklad pro Kofolu

Dnešní koncern Hopi začal v Klášterci nad Ohří působit již v roce 1993, pouhý rok poté, kdy František Piškanin založil v Karlových Varech rodinnou firmu orientovanou původně na maloobchod. Na karlovarském sídlišti tehdy v místě bývalého nákupního střediska vybudoval první místní supermarket. Jeho podnikání se úspěšně rozvíjelo, a tak v Klášterci nad Ohří vznikla centrála s prvním logistickým skladem společnosti.

V samých počátcích fungování se v Klášterci nad Ohří nacházel suchý sklad o rozloze 2400 metrů čtverečních a dvě přilehlé haly po 900 metrech čtverečních. Celková využitelná plocha byla 4200 metrů čtverečních, na níž pracovalo zhruba 40 zaměstnanců. Z tohoto areálu Hopi zásobovalo partnera Plus diskont a zajišťovalo nákup a prodej pro vlastní Cash & Carry obchody. Hlavní manipulované komodity byly nápoje a suché potraviny.

Postupem času a s dalším rozvojem společnosti došlo k přestavbě dvou přilehlých hal na chlazené prostory a dostavbě mrazírny, která celkovou skladovou plochu zvýšila zhruba na pět tisíc metrů čtverečních. To bylo nezbytné pro zajištění logistiky potravin s řízenou teplotou, kterou požadoval partner Plus diskont. 

Zákaznické portfolio Hopi se v Klášterci nad Ohří dále rozšiřovalo o celou řadu společností. Šlo například o distribuci pro čerpací stanice Benzina, mléčné výrobky Danone či obchodní síť Edeka.

Raketový růst AD Fine Dine

Hopi Holding loni v Klášterci nad Ohří otevřel moderní výrobní prostor s vysokým podílem automatizace pro společnost AD Fine Dine, která zásobuje okolní země delikatesami, jakými jsou plněné papričky, olivy, pomazánky a podobně. Manufakturu na výrobu vlastních antipast a luxusních lahůdek pod názvem AD Delikatessen spustil šéfkuchař Andreas Dutka již v roce 2007, společně s manželkou Michaelou výrobu postavenou na základě vlastních originálních receptur dále rok za rokem rozvíjeli, až začali hledat investora, který by dokázal podpořit rozšíření výroby i distribuce ve velkém měřítku při zachování vysoké kvality a zároveň dodržet všechny náročné legislativní a hygienické požadavky spjaté s potravinářskou produkcí.

Nové provozy Hopi v Klášterci na Ohří

Prohlédnout fotogalerii

Ke kontaktu s Hopi a rodinou Piškaninů nedošlo náhodou, Andreas Dutka patřil mezi zákazníky bavorského podnikatele a velkouzenáře Rudolfa Houdka, který, když po sametové revoluci hledal obchodního partnera v Česku, oslovil Františka Piškanina a od té doby nastala jejich těsná spolupráce (název firmy Hopi je zkratkou jmen Houdek a Piškanin; celý příběh popsal týdeník Ekonom ve svém letošním 33. čísle v rozhovoru s Davidem a Martinem Piškaninovými, syny Františka Piškanina, kteří provoz Hopi v současnosti řídí). Když Andreas a Michaela Dutkovi hledali, s kým spojit své síly, padla tedy volba na Hopi zcela přirozeně.

Do areálu Hopi a nové haly se výroba a distribuce AD Fine Dine stěhovala podle plánu loni na jaře. S čím nikdo nemohl počítat, byla pandemie covidu-19 a s ní spojená omezení, jež zprvu způsobila komplikace například při nákupu surovin. Překážky se ovšem podařilo úspěšně překonat. Zatímco před spojením s Hopi vyráběla AD Fine Dine 2,5 tuny výrobků týdně, nyní je to šest tun týdně, do konce roku to má být již 12 tun týdně a dlouhodobý cíl je 50 tun týdně. Jak uskutečňování těchto cílů a celá výroba probíhá v praxi, měli redaktoři Logistiky možnost vidět přímo za doprovodu provozního ředitele výrobně-logistického areálu Hopi v Klášterci nad Ohří Viktora Tvrze. Návštěva proběhla v unikátním momentu, kdy narůstající objem výrobních i skladovacích procesů začíná vyžadovat automatizační prvky, které zde budou zaváděny v nejbližší době. Vzhledem k nutnosti nejen zachovat, ale i neustále zvyšovat výrobu, budou muset být implementovány postupně a s rozmyslem.

Suroviny z celého světa

Vstupní suroviny putují do skladu, který má chlazenou zónu, například pro řecký sýr Feta, žampiony a další čerstvé ingredience, a nechlazenou část, kam míří třeba sudy s olivami, mandlemi či paprikami v solných nálevech nebo IBC kontejnery s řepkovým olejem, kterým jsou hotové výrobky zalévány. Nachází se v něm ale i mrazáky pro mražené zboží.

Suroviny sem putují nejen z Řecka, ale doslova z celého světa, například z Jižní Afriky. Výroba v Klášterci nad Ohří tedy musí počítat s řadou vnějších vlivů, kterými mohou být nejen opatření v boji proti covidu-19, ale třeba i požáry na Peloponéském poloostrově, jež mohou negativně ovlivnit produkci oliv. „Vzhledem k našemu růstu a vnějším okolnostem je v současné době objednávání zásob citlivý proces,“ říká Viktor Tvrz.

Výroba samotná probíhá v čisté zóně budovy, do níž je vstup povolen pouze v ochranných oblecích za splnění přísných hygienických podmínek podle normy FSSC 22000. (Po zkušenosti s reakcemi na zveřejnění některých fotografií na Facebooku Viktor Tvrz pouze upozorňuje, že v potravinářské výrobě skutečně mají být roušky nasazeny přes ústa, nikoliv také přes nos.)

Na počátku procesu vzniku lahůdek AD Fine Dine jsou vstupní suroviny vyjímány z obalů, přesypávány do speciálních van a boxů a odsolovány, odmáčeny a zaměstnanci zároveň připravují další komponenty. Nastupující proces částečné automatizace se v této části provozu brzy projeví například nasazením automatického otvíráku na velkoobjemové konzervy. Zároveň je myslet na optimalizaci používaných nádob pro zmiňovanou přípravu surovin do výroby − nelze například donekonečna rozšiřovat počet van, které nejdou vyskládat na sebe, řešením jsou boxy, které toto umožní.

Hranice automatizace

Do základních potravin jsou poté při procesu marinování přidávány další ingredience. Suroviny nyní promíchávají pracovnice ručně, ale se vzrůstajícím objemem výroby je tento proces fyzicky stále náročnější. „Vyvíjíme tedy marinovací stroj. Půjde o automatickou míchačku, která bude ramenem sama sobě nasypávat potřebný materiál. Koncept již máme hotový,“ říká Viktor Tvrz. Partnerem při vývoji unikátního zařízení je společnost Isos Automation ze západočeského Perninku.

Pracovnice u dopravníku splňujícího stupeň krytí IP68 proti vniknutí cizího tělesa a kapalin (v potravinářském provozu se musí každý den čistit) poté každý kousek zeleniny a ovoce ručně plní do krabiček, přidávají k nim bylinky, koření a řepkový olej (zákazník jej následně může využít i ve své kuchyni), a kontrolují jeho váhu. Krabičky mají přichystané v zásobníku „u ruky“.

Proces je komplikovaný tím, že ovoce a zelenina v rámci daných standardů mívá různé rozměry, například papriky plněné sýrem. „Snažíme se, aby našeho výrobku bylo v základu i bez oleje více, než garantujeme na etiketě. Hrát si na normou povolenou minusovou váhu, to u nás neexistuje,“ říká Viktor Tvrz. Firemní specialitou je dovažování krabiček řeckými olivami kalamata.

Kromě takto vyrobených „labužnických setů“ různých druhů tady vyrábějí z čerstvých surovin, mezi něž kromě bílého sýra Feta, papriček, bylinek a česneku patří také například med nebo ořechy a také pomazánky. „Jsou v nich výhradně opravdové komponenty, žádné náhražky,“ podotýká Viktor Tvrz. U žádného z výrobků AD Fine Dine nejsou použity žádné stabilizátory ani umělá zahušťovadla, takový postup by byl v rozporu se základními hodnotami společnosti.

Procesy spojené s manipulací se surovinami na dopravníku budou do blízkého budoucna dále racionalizovány. „K dopravníku přibude technologické zázemí, pojede přes něj až 60 procent výrobků, které na něm budou transportovány až do skladu,“ říká Viktor Tvrz. V současné době se zaměřuje na co největší možnou úsporu pohybů pracovnic: váhy na krabičky s produkty musí být co nejblíže k dopravníku, zrovna tak zásobník na krabičky i potřebné suroviny. „Vše by mělo probíhat v okruhu pohybu rukou do vzdálenosti půl metru, aby se neplýtvalo pohyby navíc,“ dodává Viktor Tvrz.

Všechny používané přepravky, boxy a nádoby jsou pravidelně čištěny v myčce, kterou čeká v blízké době také modernizace.

Expedice přes teplotní rukáv

Hotové výrobky putují nyní na vozících do expedičního skladu, kde jsou etiketovány a baleny do obchodních a transportních balení pro jednotlivé zákazníky. Koronavirová krize se v této části provozu projevila tím, že dodavatel originálních obalů AD Fine Dine jejich dodávku pozastavil, protože neměl na jejich výrobu dostatek surovin. V Hopi si nyní musí poradit za pomoci kartonových balení běžně dostupných na trhu.

V expedičním skladu je udržována stálá teplota pěti stupňů Celsia, vychystané zboží putuje přes teplotní rukáv do vychlazených kamionů, hlavním partnerem pro rozvoz německých zákazníků je společnost Dachser, pro české zákazníky je to Hopi. Přes 80 procent produkce míří na německý trh, podíl českých zákazníků ovšem stále narůstá.

Mimochodem, teplotní rukáv je nyní využíván i pro navážení chlazených surovin, v dané chvíli jde o funkční řešení, které expedičním procesům nijak nepřekáží. Další rozvoj v závislosti na zvyšujícím se množství zboží protékajícího skladem lze očekávat i tady. „Naší hlavní devízou jsou především zaměstnanci. O Vánocích, když se vyváželo opravdu hodně výrobků, lidé sami od sebe pracovali přesčas, dokud nebylo hotovo. Oni sami to tak chtěli a to je dnes vzácné,“ říká Viktor Tvrz.

Strategie FEFO ve skladu pro Kofolu

Zatím poslední logistická akvizice v Klášterci nad Ohří proběhla v letošním roce. Konkrétně se jednalo o výstavbu nové haly pro partnera Kofolu a jeho značku Karlovarská Korunní. V novém objektu je skladováno pět tisíc palet Kofoly, další dva tisíce pak ve starší budově. Organizace těchto pracovišť je doménou manažera Pavola Drába, který se do vedoucí pozice vypracoval z dělnické profese v chladicích a mrazicích skladech Hopi v Jažlovicích u Prahy.

Princip toku zboží je zorganizován podle pravidel strategie FEFO (First Epired First Out), kdy se zboží vyskladňuje podle data minimální trvanlivosti). „Kofola má zákazníky, kteří mají různé limity. Ti větší odebírají například zboží pouze se šestiměsíční, osmiměsíční nebo dvanáctiměsíční zárukou. Menší zákazníci si zase odebírají zboží i s menší trvanlivostí, protože vědí, že je prodají rychle,“ dodává k tomu Pavol Dráb. Kofola zde volně skladuje 25 artiklů.

Pracovat se zbožím na paletách a s pozicemi ve skladu je v tomto režimu náročné, přestože celková kapacita je sedm tisíc paletových míst. Protože je zboží pro zákazníka odebíráno podle šarže a podle data spotřeby, je daná lokace ve skladu vždy volná teprve tehdy, až když na ní není žádná paleta (není možné na stejné pozici skladovat zboží různých šarží).

Plné palety jsou na každé lokaci stohovány až do tří pater, takové zatížení balíky s vodami snesou. Jedna paleta nejčastěji obsahuje 84 balení po šesti 1,5litrových PET lahvích.

V létě tady měsíčně „proteče“ až kolem 20 tisíc palet s nápoji, skladníci ovšem musí dávat na první místo pečlivost, nikoliv rychlost. Když nakládají do kamionu, musí každou vychystávanou paletu načítat zvlášť při naložení na vidlice, pokud by si jich načetli více najednou a teprve potom je nakládali, zbytečně by zvyšovali riziko případné chyby. V provozu jsou využívány vozíky značek Jungheinrich a Toyota.

V současné době v Klášterci nad Ohří též palety mixují podle požadavků zákazníků Kofoly, do budoucna tuto úlohu zastane Kofola sama. Inventura probíhá jednou měsíčně, kdy jsou porovnávána data evidovaná podnikovými informačními systémy v Kofole a v Hopi.

Nová skladovací hala má plochu 3000 metrů čtverečních a je vysoká 6,5 metru. Je natolik dobře izolována, že v zimních měsících bylo požadované teploty okolo +10 stupňů Celsia dosaženo bez jakéhokoliv přitápění, podobně v létě není nutné prostor klimatizovat. „Pokud je teplo, čidlo v noci otočí světlíkem ve střeše a vhání sem studený vzduch,“ říká Viktor Tvrz.

Vztah k lidem i k místu

Součástí areálu v Klášterci nad Ohří jsou i prostory, v nichž jsou poskytovány VAS služby výrobci BIO přesnídávek HiPP (zjednodušeně řečeno jde o to, že ze 20 komponentů od výrobce v Hopi připravují čtyři druhy balení). Rekonstrukcí prošla administrativní budova u vstupní brány, parkoviště u skladů bylo zásadně rozšířeno nákupem původně sousedícího pozemku.

O vztahu, který majitelé mají ke zdejším zaměstnancům i k celému areálu, svědčí několik zdánlivých detailů: o zahradní úpravy zelených ploch se staral osobně Martin Piškanin a ve fázi hrubé stavby je prosklená a klimatizovaná odpočinková zóna pro zaměstnance.