Otevřít e-mail, naťukat vzkaz, vložit adresáta a odeslat e-mail. Během mžiku sekundy vzkaz obletí celý svět. Poštovní a kurýrní služby dnes slouží především pro odesílání balíků a větších zásilek. Většina firem garantuje doručení do druhého dne, expresní kurýři za určitých podmínek i téhož dne. Kromě kusových a sběrných zásilek společnost Gebrüder Weiss nabízí celovozovou pozemní přepravu, leteckou i námořní přepravu a komplexní logistická řešení. Do karet jí hrají dlouhodobé zkušenosti s logistikou, která sahá až do středověku.

První pravidelná kurýrní služba

Neexistovaly asfaltové silnice, auta, telefony, kvalitní mapy ani rozpracovaná logistická síť. Lidé ve středověku žili prostým životem a komunikace mezi lidmi probíhala převážně ústní formou, případně pomocí vizuálních vjemů. Rozvoj literární komunikace patřil hlavně klášterům a univerzitám. Jen privilegovaní a bohatí si mohli dovolit zaplatit za vzdělání, učit se číst a psát. Právě dopisy psané na papír byly první oficiální písemnou komunikací mezi lidmi a také důležitým zdrojem informací, a to nejen v rámci osobní komunikace, ale i pro obchod a důležitým prvkem vzniku prvních médií. Postupně se vytvářel pravidelný korespondenční systém a doručování prostřednictvím pošty, která sehrávala důležitou roli.

Pro rozvoj budoucí logistické společnosti však byl důležitý rok 1445, ve kterém se objevila první písemná zmínka o milánských poslech (nebo také lindauských či fussachských poslech) z Fussachu, Visovi (Weiss) a Spehlerovi. Právě milánské vévodství patřilo k vůbec prvním, které koncem 14. století zavedlo první štafetový systém jízdní pošty, a proto není divu, že první cesty vedly právě tam.

Tito milánští poslové později provozovali kurýrní službu s názvem Spedition Weiss und Spehler, která v roce 1474 nasadila první pravidelnou týdenní linku. Tuto službu využívalo město Lindau, odtud také název lindauští poslové. Tehdy totiž pošta sloužila pro účely státní přepravy. Kromě dopisů a peněz přepravovali také technické zboží, hedvábí a potraviny. Transalpská trasa dlouhá 325 kilometrů trvala pět dní, resp. jedenáct za sněhu a ledu na alpských vrcholcích, a vedla z německého Lindau, přes rakouský Fussach, klikatými a mnohdy nebezpečnými horskými cestami přes švýcarský Chur a Splužský průsmyk ve dvoutisícové nadmořské výšce, přes Komské jezero v Itálii až do Milána. Na své cestě tito poslové kombinovali různé druhy přepravy − od „člunové“ přepravy přes jezera, koňskou sílu nasazovali v rovinatých krajích a v klikatých a náročných horských terénech využívali muly.

Paralelně vznikla v roce 1457 i slavná thurn-taxisovská pošta, která zajišťovala nejprve spojení mezi Tyrolskem a Štýrskem, později pak také mezi Rakouskem a Nizozemskem, Francií a Římem. Právě ta postupně zajišťovala i soukromé zásilky a tím otevřela prostor veřejnosti pro kurýrní služby jako veřejné služby. Thurn-Taxisové ovšem byli pro Milánskou kurýrní službu velkými konkurenty. Díky šlechtickému titulu a císařské finanční podpoře snadno a rychle vytvořili na tu dobu poměrně hustou poštovní síť. Snažili se získat monopol na kurýrní služby, nárokovali si i zisky z konkurenčních linek. V roce 1536 byl Simone Tassis (Taxis) jmenován generálním ministrem pošty milánského vévodství a okamžitě zakázal ostatní soukromé kurýrní služby na této trase a okolí. Ostatní poštovní společnosti se bránily, a často tak končily před císařským soudem. Jedním z takových sporů mezi nimi byl i s milánskými posly Spehlerem a Visem v roce 1561. Spor, který trval třicet jedna let, tedy do roku 1592, avšak soud rozhodl ve prospěch Milánské kurýrní služby, kterou bylo možné provozovat i nadále.

1989

Díky pádu železné opony se pro země střední a východní Evropy otevírají dveře do západního světa. Na trh přichází nové zboží i služby ze západních zemí, včetně logistické služby společnosti Gebrüder Weiss.

Vznik společnosti Gebrüder Weiss

Kromě dopisů se postupně začaly zasílat i balíčky, rovněž sůl, peníze a technické zboží. V roce 1781 se Johann Kasimir Weiss stal spolumajitelem obchodního střediska ve Fussachu. Toto středisko mělo povolení pro meziskladování a kontrolu kurýrních služeb.

Na významu také rostla přeprava osob. Ty se totiž za určitou finanční částku mohly svézt na pravidelných poštovních linkách. Cesta pro ně byla bezpečná a na poštovních stanicích si mohly odpočinout. Tuto službu využil i básník, prozaik, dramatik a politik Johann Wolfgang von Goethe. Na zpáteční cestě do Kostnice ze své první italské cesty se vydal právě s milánskými posly, kteří ho přiblížili z Milána do Lindau. Za sebe a svého průvodce − frankfurtského skladatele Kaysera − zaplatil dle informací z jeho cestovního deníku 122 guldenů. Cena zahrnovala dopravu, ubytování a stravu.

Výhradním vlastníkem obchodního střediska ve Fussachu se v roce 1823 stal Josef Weiss. Ten spolu se svými nevlastními bratry − Leonhardem a Johannem Weissovými − pokračuje v kurýrních službách, tentokrát již ale pod názvem Spedice Gebrüder Weiss. Pravidelná linka milánských/lindauských poslů fungovala ještě další tři roky, dokud nebyla zestátněna.

Expanze i v těžkých časech

Bylo třeba dívat se po dalších možnostech přepravy. Tomu všemu pomohl i rozvoj železnice. První červencový den roku 1872 se totiž otevřela železniční linka Bregenz−Bludenz. I to byl jeden z impulzů, proč se sídlo společnosti přesunulo právě do Bregenzu. Důležitost železnice stále nabírala na významu. Dokončily se další železniční tratě a vznikly přímé linky mezi významnými městy, jako například Vídeň−Benátky. To společnost Gebrüder Weiss inspirovalo k tomu, aby rozšířila pole své působnosti a založila další pobočky.

Počátek nového století se tedy nesl ve znamení rozkvětu a budování dalších poboček. Společnost tak založila pobočky v Lindau, ale i ve Vídni, v Benátkách, Terstu, Janově a v dalších městech.

Bohužel nastala první světová válka a po ní byla situace velmi špatná. V roce 1924 se do vedení rodinné společnosti dostává Ferdinand Weiss, který navzdory svému mladému věku 23 let zvládá řídit úspěšně tento rodinný podnik. Pod jeho vedením společnost dále zakládá pobočky a expanduje. Přichází další krize − tou je světová hospodářská krize, růst nezaměstnanosti, inflace a nakonec druhá světová válka. Gebrüder Weiss však tyto těžké časy překonává, přestože společnost utrpěla ztráty na zařízení i automobilech, vysílá zásobovací transporty pro obyvatele a průmysl. Po válce společnost více expanduje v Rakousku, kde zakládá další pobočky. Díky nim se rovněž realizují první přepravy do západních zemí.

S novým vedením začíná nová éra

Velká dáma rakouské přepravní logistiky, tak je nazývaná Heidi Senger-Weiss, byla v roce 2015 − jako první žena − uvedena do Logistické síně slávy. Heidi Weiss je jediná dcera Ferdinanda Weisse, a proto není žádným překvapením, že po svém otci, který byl v čele celých 44 let až do roku 1968, převzala vedení rodinné společnosti. Do vedení usedá spolu se svým manželem Paulem Senger-Weissem.

Pod jejich vedením došlo k velké expanzi nejen do střední a východní Evropy, ale také do Číny a na další mezinárodní trhy. Manželé Senger-Weissovi rozšiřovali společnost, přistavovali nové budovy a zajistili modernizaci společnosti. Společně rovněž založili v roce 1988 balíkovou společnost APS Austria Paket System, která funguje dodnes jako DPD Austria a je částečně vlastněná právě společností Gebrüder Weiss. Oba manželé jsou již v zasloužené penzi. Dnes již osmdesátiletá dáma působila jako výkonná a generální ředitelka a předsedkyně dozorčí rady. Nyní už je pouze jejím členem.

V osmdesátých letech získala společnost Gebrüder Weiss strukturu holdingu a po 113 letech se přesunulo sídlo společnosti z Bregenzu do Lauterachu, kde sídlí dodnes. Rok 1989 byl obrovským zlomem pro celou Evropu. Díky pádu železné opony se pro země střední a východní Evropy otevírají dveře do západního světa. Na trh přichází nové zboží i služby ze západních zemí, včetně logistické služby společnosti Gebrüder Weiss. Ta expanduje a zakládá pobočky v hlavních a významných městech střední a východní Evropy − v Praze, Brně, Bratislavě, Budapešti, Mariboru i v Lublani. Gebrüder Weiss ale zamířila ještě dál, otevřela pobočku například v Šanghaji.

Od vstupu Rakouska do Evropské unie v roce 1995 došlo k částečnému pádu celního obchodu, ale na druhou stranu se také objevily jiné možnosti obchodování a poskytování logistických služeb napříč Evropou. S rozvojem internetových služeb tak společnost může nabízet služby jako sledování zásilek a další propracovanější IT služby jak pro zákazníky, tak dodavatele.

Moderní společnost v novém miléniu

Nové tisíciletí se neslo v dalším rozšiřování společnosti, například joint venture do podoby Weiss-Röhlig a dalších akvizicích. Gebrüder Weiss dobyla Singapur, Hongkong a dostala se do dalších čínských měst. Rozšířila svoje pole působnosti i v České republice zakládáním nových poboček v Českých Budějovicích, Ostravě a Plzni, přebrala většinové podíly společnosti Cargolog v Rumunsku a Bulharsku. Společnost rovněž zamířila do USA a Kanady, kde postupně otevřela několik poboček.

V roce 2005 přišla změna. Manželé Senger-Weissovi odstoupili z vedení společnosti a stali se členy dozorčí rady. Do vedení společnosti se dostávají noví členové představenstva − jejich synové Wolfram a Heinz Senger-Weissovi, předsedou představenstva se stává Wolfgang Niessner. Ten zůstává ve své funkci až do důchodu, do kterého odešel v roce 2018. Jeho nástupcem je Wolfram Senger-Weiss, který společně s Peterem Kloiberem a Jürgenem Bauerem stojí v čele firmy dodnes. Tuto trojici doplnil ještě Lothar Thoma poté, co ke konci roku 2019 Heinz Senger-Weiss, vedoucí divize Air & Sea, odešel z firmy.

Některé pobočky se rovněž modernizovaly. V roce 2006 se vídeňská pobočka přestěhovala do nově zařízeného terminálu, wolfurtská pobočka zase investovala do moderního podávacího a obalovacího zařízení. Pobočka v Memmingenu se zvětšila a začala využívat fotovoltaické zařízení (dnes tuto technologii využívá 13 poboček). V roce 2010, se rumunské Sibiu dočkalo nového cross-dockového terminálu a ve slovenském Senci se otevřel nový logistický terminál. V roce 2012 se si na své přišla i Gebrüder Weiss v České republice, která se přesunula do sídla na vlastním pozemku v Jenči u Prahy. O rok později vznikly dvě nové logistické haly na Slovensku a další pobočky v Maďarsku a v Česku. Novými terminály se může pochlubit i v Dubaji a Singapuru. Po sérii rozšiřování tak společnost získává velmi hustou síť poboček. Dnes jich má více než 170 po celém světě.

Zaměřeno na logistické služby

Gebrüder Weiss se touto dobou již nespecializuje pouze na kusové zásilky a pozemní logistiku. Divize Air & Sea nabírá rovněž na významu. V roce 2011 po úspěšné indické kampani Orange Tiger získala 51procentní nárůst objemu zásilek. Tato divize se rozrůstá i v Jižní Americe a v roce 2017 posiluje provoz i v Německu otevřením nových poboček ve čtyřech městech.

V roce 2005 jako první rakouská společnost zavádí e-zoll, tedy možnost podat elektronické celní prohlášení online. To výrazně přepravcům šetří čas.

V roce 2011 Gebrüder Weiss představuje tzv. pro.line − pro již léta zavedený systém přepravy kusového a sběrného zboží. Díky němu garantuje svým zákazníkům spolehlivou a transparentní realizaci přepravy po celé Evropě, a to dle definovaných standardů kvality.

Novinku roku 2015 ocenili hlavně rakouští B2C zákazníci. Tou totiž byla služba doručování zásilek do místa určení dvěma osobami a montáž nábytku a později i instalace spotřebičů.

Poslední novinku, která jen potvrzuje důraz na klima a životní prostředí a je dalším krokem logistické k uhlíkové neutralitě, představila společnost Gebrüder Weiss začátkem letošního roku. „Našim klientům poskytuje program Zero Emissions úplné a podrobné informace o uhlíkové stopě, kterou po sobě jejich zásilky zanechávají. Participujícím společnostem vypočítáme produkci oxidu uhličitého vztahující se ke každé jejich zásilce přepravované po celém světě po silnici, železnici, moři i letecky,“ uvedl v tiskové zprávě Wolfram Senger-Weiss. „Projektem Zero Emissions chce Gebrüder Weiss podpořit svoje klienty na jejich vlastní cestě ke klimatické neutralitě,“ dodává Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu Gebrüder Weiss ČR. Gebrüder Weiss má cíl jasný. Do roku 2030 chce dosáhnout klimatické neutrality ve svých logistických terminálech prostřednictvím využívání elektřiny vyrobené pomocí fotovoltaických systémů.

Vedle toho již nyní využívá řadu nízkoemisních nákladních vozidel, která jsou poháněna zemním plynem (LNG, CNG), elektřinou a vodíkem (palivovými články). Ohled na životní prostředí ale společnost bere v potaz již řadu let. V roce 2008 totiž spustili projekt Orange Combi Cargo − vlak, jehož cílem bylo převedení silniční nákladní přepravy na železnici, a to na trase mezi Vídní a Bludenzem. Za tento projekt získala Gebrüder Weiss rakouskou státní cenu a téhož roku i cenu za ochranu klimatu. Vlak na této trase jezdí již přes dvanáct let a za tu dobu si získal pověst „ekologické dopravní alternativy k pozemní nákladní přepravě“, protože denně nahradí asi šedesát kamionů, což ročně ušetří asi 180 tisíc cest po silnici a devět tisíc tun oxidu uhličitého.

V rámci rozšiřování společnosti a důrazu na udržitelný rozvoj se v roce 2011 Gebrüder Weiss pochlubila vlastní elektrárnou v severním Německu, první klimaticky neutrální logistickou halou v Rakousku a rovněž prvním plynovým nákladním automobilem.