Logistika pomáhá: Lidé prchající před válkou potřebují pomoc na cestě do bezpečí i po příchodu do zemí, které jim nabídly útočiště

Cíle humanitární logistiky je poměrně snadné vymezit. Primárním cílem je snížení potenciálních ztrát na lidských životech, zmírnění utrpení a snížení materiálních škod, a to prostřednictvím jednoduché logistické zásady 4R (Right place, time, quantity, quality).

Vedle tradičních logistických priorit je však nezbytné řešit další aspekty. Přitom nastavení a měření ukazatelů výkonnosti komplikuje absence zisku a dalších finančních ukazatelů jako primárních cílů řízení. Rovněž sběr dat v průběhu operací je problematický, vzhledem k neustále se měnící situaci. Náročné proto bývá i zpětné vyhodnocování úspěšnosti.

Výhoda mezinárodní struktury pro poskytování pomoci

Při zajišťování pomoci zasaženým oblastem často spolupracují humanitární organizace s dopravními a logistickými společnostmi. „S některými firmami jsme již v kontaktu po předchozích dobrých zkušenostech,“ vysvětluje Dušan Repík, koordinátor multimodálního logistického oddělení v Českém červeném kříži. „Řada z nich jsou iniciátoři projektů v humanitárním sektoru. Tyto projekty mají mezioborový a mezinárodní přesah.

Významným faktorem je také mediální pozornost k událostem – vyšší mediální dosah znamená, že více lidí a firem se ozývá s nabídkou svých dovedností a možností. Důležité jsou rovněž schopnosti řídicích týmů dostat projekt dál k šikovným lidem nejen z odvětví.“

Červený kříž má kromě národních společností také Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) a Mezinárodní federaci Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). Zjednodušeně řečeno, ICRC se věnuje ozbrojeným konfliktům, zatímco IFRC podpoře národních společností v zasažených zemích (především, ale nikoli výlučně, katastrofami). ICRC má navíc na starosti konsolidaci mezinárodní logistiky pomoci do zemí zasažených ozbrojenými konflikty, aby byly prostředky efektivně využity.

Situaci ztěžuje množství proměnlivých faktorů

Každá událost je z hlediska zajištění logistiky specifická. Při povodních může třeba dojít k zaplavení mostů či silnic a některá místa se tak stanou nedostupnými. To ovšem lze s určitou mírou pravděpodobnosti predikovat. Naopak u ozbrojeného konfliktu je mnoho nepředvídatelných proměnných a situace se mění každým dnem, někdy i několikrát za den. Během vojenských operací mohou být zasaženy sklady i cesty a může nastat uzavření leteckého prostoru nebo hranic.

„Záleží také na místě,“ upozorňuje Dušan Repík. „Procesně i komunikačně je vše jednodušší a rychlejší v rámci Česka, naopak je náročnější organizovat logistiku v neznámé zemi, kde dostupnost infrastruktury, kontakty a informace z místa o aktuálním vývoji nebo bezpečnostní situaci jsou neznámou.“

Pracovníci Ukrajinského červeného kříže a Mezinárodního výboru Červeného kříže vykládají zásilku v Charkově.

Foto: ICRC

Mezi další faktory ovlivňující úspěšnost zásobování humanitární pomocí patří také schopnosti řídicích týmů a jejich zkušenosti či aktuální bezpečnostní situace.

Pobočky Červeného kříže spolupracují

„V rámci Červeného kříže máme pobočky ve 192 státech na různých místech po světě,“ vysvětluje dále Dušan Repík. „Pokud je to možné, využíváme komunikace s nimi a ICRC/IFRC. Pomáhají i partneři českých firem, které jsou do pomoci zapojeny. Například tuzemská logistická firma je členem celosvětové logistické aliance CGLI a již s nimi aktivně spolupracuje při překládkách, skladování nebo na dopravě poslední míle.“

Možnost využívat místní infrastrukturu se však samozřejmě liší podle míry jejího poškození rozsahu, typu a místa události. Opět platí, že v Česku je vše procesně a komunikačně jednodušší než v zahraničí. Také situace při přírodních katastrofách je odlišná než v případě ozbrojeného konfliktu.

Pro shromažďování materiální pomoci se zřizují sběrná místa například na městských úřadech. Tato pomoc se následně rozváží do skladů, kde se třídí. Distribuce se pak směruje podle požadavků koordinačních center v místě události na základě potřeb konečných příjemců. Kapacity nabízejí i samotné obce a kraje, které jsou v blízkosti. Na těchto místech se zřizují dočasné sklady a koordinační centra.

Pečlivá příprava se vyplácí

„První dny po vypuknutí mimořádné události jsou vždy náročné a objevuje se řada problémů, například nápor materiálu, nedostatek lidí, náročnost koordinace ve skladech či nedostupnost důležitých osob nebo zasažení komunikační infrastruktury,“ upozorňuje Dušan Repík. „Z našich zkušeností vyplývá několik opakujících se poznatků, a to sice že pečlivá příprava v dobách míru se vyplácí a že na začátku je třeba počítat s nedostatkem materiální pomoci, později naopak s jejím přetlakem. Z toho vyplývají problémy se skladováním. Rovněž je třeba počítat s narušenou infrastrukturou a podle toho přizpůsobit možnosti skladování a přepravy.“

Každá zásilka musí mít příjemce

„Aby byla doprava pomoci na Ukrajinu efektivní, snažíme se ve spolupráci s Ukrajinským červeným křížem, ICRC a IFCR zakládat distribuci na aktivní poptávce,“ popisuje logistiku humanitární pomoci Dušan Repík. Znamená to, že každá zásilka má svého příjemce a tito příjemci sami určují, co se jim má podle konkrétních potřeb přivézt.

Logistické pracoviště Českého červeného kříže v Brně.

Foto: Český červený kříž

Červený kříž se vyhýbá distribuci vojenského materiálu a rovněž takzvaného materiálu dvojího užití, tedy věcí, které mohou být použity i pro vojenské účely. Posláním je zejména distribuce zdravotnického materiálu.

„Aktuálně lze distribuovat pomoc na Ukrajinu po silnici nebo po železnici. Silniční doprava je vhodná zejména pro dodávky just in time,“ říká dále Dušan Repík. „Po železnici zase dokážeme dopravit více nákladu najednou, přitom doba na cestě je podobná silnici.“

Problémů se ovšem při organizování takové logistiky, jakou je v současnosti pomoc pro Ukrajinu, vyskytuje celá řada a na nejrůznějších úrovních. Situace na infrastruktuře se může měnit z hodiny na hodinu a komunikace s oblastí ve válečném stavu bývá ztížená. Organizátor humanitární pomoci musí mít připravenou kompletní strategii pro dodavatelský řetězec, a to včetně celního odbavení na obou stranách a vyřešení poslední míle.

Důležitá je koordinace, bez ní je logistika neefektivní

V současné krizi na Ukrajině se snaží pomáhat řada individuálních iniciativ. Nakolik je tato pomoc efektivní, nebo je naopak spíše na obtíž? „Je pravda, že tahle ,partyzánština‘ ústí do decentralizace, kdy dochází ke ztrátě přehledu a je náročnější pomoc řídit,“ říká Dušan Repík. „V rámci logistiky nám hodně pomáhá, pokud víme, kde je aktuálně poptávka, potřeba nebo nabídka.“

Na příkladu tornáda loni na Moravě byli pracovníci Červeného kříže svědky toho, jak na sociálních sítích vznikaly desítky skupin, kde se zdvojovaly nabídky nebo poptávky. Lidé pak v dobré víře jezdili na vlastní pěst pomáhat na místa, kde to už nebylo potřeba. Zato na jiných místech naopak nastal akutní nedostatek. Docházelo k ucpání cest pro vozidla integrovaného záchranného systému a pro koordinovanou pomoc. Takových komplikací se objevovala celá řada.

„Pro logistiku humanitární pomoci je nesmírně nápomocné, pokud lidé směrují svou pomoc prostřednictvím příslušných organizací. Tak je možné logistiku řídit, jinak hrajete ruletu, jestli je pomoc na místě potřeba. V lepším případě dojde ke zdvojení pomoci na jednom místě, v horším případě se prohloubí nedostatek na místě jiném,“ dodává Dušan Repík.

V rámci humanitární logistiky může koordinace zachraňovat životy. Čas, kvalita a správné zacílení dodávek jsou při distribuci pomoci důležitější než v komerčním sektoru. Ale pokud lidé pomáhají neorganizovaně, na vlastní pěst, vede to k neefektivnosti humanitární logistiky. To může snížit efektivnost při záchraně lidských životů a zmírňování utrpení. Koordinovaná a podle potřeb správně cílená organizace pomoci má velký význam.

Spolupráce s logistickými a dopravními firmami pomáhá

Humanitární pomocí při nejrůznějších katastrofách se zabývá v Česku řada organizací, které spolupracují s logistickými firmami. Platí to i při současném konfliktu na Ukrajině, kde mezi zapojenými firmami nechybí Geis CZ.

„Během roku se pravidelně setkáváme s velkým počtem poptávek od nejrůznějších humanitárních organizací,“ vysvětluje Kristýna Copková, marketingová manažerka Geis CZ. Firma se podle jejích slov při poskytování spolupráce zaměřuje nejen na humanitární pomoc, ale i na ekologickou udržitelnost či oblast sociální, sportovní nebo kulturní.

„Zvýšenou poptávku po naší podpoře v souvislosti s konfliktem na Ukrajině samozřejmě pozorujeme a snažíme se pomoci všude tam, kde je to jen možné a reálné,“ říká dále Kristýna Copová. „Například pomáháme Charitě České republiky s uskladněním i převozem palet s humanitární pomocí, ale i v celní oblasti. Přece jen se pro nás jedná o denní agendu, ale pro ně je to něco nového, co do této chvíle neřešili, tak se jedná o velikou pomoc. I samotná konzultace pomůže.“

Aktivní pomoc při loňském tornádu na Moravě

Dlouhodobou spolupráci pro logistiku humanitární pomoci navázala česká pobočka Geisu s českou organizací ADRA. Tato spolupráce probíhá kontinuálně bez ohledu na to, zda se v Česku nebo jinde řeší nějaká zásadní událost. Geis běžně pomáhá se skladováním a přepravou humanitárního materiálu. Spolupráce s dalšími pobočkami ADRA na Slovensku a v Polsku se pomalu rozbíhá, konflikt na Ukrajině navázání spolupráce výrazně urychlil.

„V loňském roce jsme spolu s nimi pomáhali třeba při tornádu na Moravě, letos mimo jiné při válečném konfliktu na Ukrajině,“ říká Kristýna Copková. ADRA v České republice je součástí sítě ADRA International a díky tomu se zapojuje do aktivní pomoci lidem i v okolních zemích.

Rychlost reakce na vzniklou situaci je důležitá

„Nejflexibilnější je nyní přeprava po silnici, kterou našim partnerům poskytujeme i aktivně nabízíme,“ upozorňuje Kristýna Copková. „Problém však je s humanitárními koridory pro pomoc zasaženým oblastem. Podle informací od velkých humanitárních organizací není snadné dopravit zboží tam, kde je třeba.“

Navíc často není dostatek řidičů, kteří by byli ochotni vypravit se do válečných oblastí. Logistická firma tak musí reagovat v podstatě z hodiny na hodinu podle aktuálních informací a potřeb humanitárních organizací.

„Podle našich informací je materiálu přímo na hranicích již dostatek, naopak v některých ukrajinských oblastech chybí i životně důležité věci,“ dodává Kristýna Copková. „Jak jsem však již zmiňovala, dopravit takové věci přímo do válečných oblastí není snadné a vyžaduje to dobrou koordinaci přepravců a humanitárních organizací.“

Důležitá je i městská logistika

Pomocnou ruku Ukrajině podává také specialista na poslední míli při doručování, společnost DoDo. „Hned po prvních zprávách, které se k nám z Ukrajiny dostaly, bylo jasné, že chceme a můžeme pomoci,“ říká Martin Marek, CEO DoDo pro Českou republiku a Slovensko. „Díky našim zkušenostem s humanitární logistikou, nejen ze začátků covidu, jsme byli schopni okamžitě reagovat. Je pro nás naprostou samozřejmostí se v této situaci zapojit a maximálně pomáhat.“

Firma aktivovala svůj krizový tým a okamžitě začala nabízet pomoc zejména humanitárním organizacím. DoDo při zajišťování logistiky humanitární pomocí využívá nejvíce svoji data‑driven logistickou platformu v konceptu městské humanitární logistiky. Doručuje například z vybraných jídelen teplé a balené pokrmy se zachováním veškerých parametrů kvality do hotelů a ubytoven s uprchlíky. DoDo dokáže pomoci i na území dalších států, kde působí, například v Maďarsku doručuje hotové jídlo od jednoho ze svých partnerů, sítě rychlého občerstvení, přímo na nádraží, kam přijíždějí ukrajinští uprchlíci.

Logistická spojka mezi organizacemi a dárci

„U meziměstské humanitární logistiky se opíráme o naše know‑how správy kurýrů – dobrovolníků, jejich operativní aktivaci v případě potřeby a dále o naše nastavené interní procesy či rozsáhlou flotilu,“ vysvětluje Martin Marek. „Pomáháme také krajským centrům pro uprchlíky ve spolupráci s organizací ADRA, kam jsme poskytli i naše školené pracovníky pro koordinaci celého logistického procesu.“

DoDo se podílelo například na převozu humanitární pomoci pro iniciativu Vlak na Ukrajinu a pomáhalo převážet zdravotnický materiál.

„Z bezpečnostních důvodů je možné pomoc doručit pouze na hranice, kde následně spolupracujeme hlavně s řadou neziskových organizací, které organizují její další distribuci,“ říká Martin Marek. „DoDo tedy dlouhodobě funguje především jako logistická spojka mezi neziskovými organizacemi a dárci. V současné chvíli s obrovskou vlnou příchodu uprchlíků se snažíme soustředit na logistickou pomoc v českých městech. Právě logistická podpora je to, co neziskovým organizacím často chybí, naopak přílišnými zásahy na místě bychom jejich práci spíše komplikovali, proto se držíme toho, co je naší hlavní kompetencí.“