Řada komodit nebude dostupná
K narušení dodavatelských řetězců (z angl. supply chain disruption) dochází z různých příčin a mají různou dynamiku průběhu a dopadů na výrobu, distribuci, a v konečném důsledku na spotřebu – zpravidla daleko za hranicemi zemí, kde vznikají. Lze je dělit na několik základních typů daných mírou jejich lokalizace, příčinou a strukturou ekonomiky, ve které původně k tomuto narušení dochází.
V případě vysoce lokalizovaných narušení (v důsledku povodní, tornáda, havárie apod.) dochází k okamžitému výpadku provozu omezeného počtu zpracovatelských (těžební provozy, zemědělské podniky, výrobní podniky polotovarů pro další průmyslové zpracování) a logistických provozů s relativně malou mírou efektu přelití do regionální, národní a globální ekonomiky. Výjimku, s ohledem na jinak omezený dopad úzce lokalizovaných narušení, lze ovšem vidět například v havárii lodi Ever Given v Suezském průplavu v březnu 2021.
U narušení původně regionálního charakteru (zemětřesení a následné tsunami u Sumatry 2004, u Japonska v březnu 2011 nebo v případě probíhající invaze Ruska na Ukrajinu) je dopad na fungování globálních dodavatelských řetězců dán mírou zapojení zasažené národní ekonomiky, ve které k narušení došlo, a v neposlední řadě i dobou trvání tohoto narušení. V případě tsunami v Japonsku, vysoce inovativní ostrovní ekonomice zapojené do mezinárodní logistiky ve směru vývozu plně zkompletovaného průmyslového a spotřebního zboží s vysokou přidanou hodnotou (koncept forward participation), došlo k narušení dodavatelských řetězců (mimo Japonsko) zejména ve formě nedostupnosti spotřebního (a průmyslového) zboží vyrobeného právě a jenom v Japonsku.
V případě invaze Ruska na Ukrajinu je dynamika narušení globálních řetězců jako důsledku probíhajícího válečného konfliktu opačná.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později