Snaha o náhradu spalovacích motorů pohonem na elektřinu má vést k tomu, že po silnicích budou jezdit vozidla šetrnější k životnímu prostředí. Cílem jsou nulové emise oxidu uhličitého – ty ovšem závisí také na zdrojích, ze kterých se vyrábí potřebná elektřina. Diskutovanou otázkou je rovněž celkový ekologický dopad elektromobilních vozidel, od jejich výroby až po recyklaci, který zatím může být i větší než u tradičních automobilů. Politický i společenský tlak na zavádění elektromobility však už nyní ovlivňuje plánování a rozhodování dopravních a logistických firem při nákupu nové silniční techniky.
Elektromobilita se v současnosti uplatňuje nejvíce u menších automobilů, obvykle do 3,5 tuny, určených pro jízdu ve městě. S větším či menším úspěchem ji tak využívají především firmy zajištující zásobování či doručování zásilek. Vozidla na krátkých trasách zvládnou – podle délky trasy – na jedno nabití třeba i několik obrátek a lze je dobíjet na infrastruktuře, kterou si firmy samy budují na svých základnách.
Těžká vozidla to mají těžší
Jenže silniční přeprava materiálů, zboží či zásilek se neděje pouze s využitím malých vozidel v rámci velkých měst. Vyspělá společnost dnes závisí na silniční přepravě kamiony a těžkými nákladními vozidly. Zde se elektromobilita uplatňuje mnohem obtížněji.
„Pro dálkovou dopravu nejsou elektrická nákladní vozidla nad 3,5 tuny vhodná, jejich využití je reálné jen u přeprav na krátkou vzdálenost – tedy v segmentu místní, maximálně regionální dopravy. Ale i tam přirozeně jen v některých odvětvích. Lze jimi například zavážet maloobchody v centrech měst, ale problém to bude třeba u svozových souprav, které přepravují dřevo,“ upozorňuje Bedřich E. Rathouský z katedry logistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.
V dálkové silniční nákladní dopravě je podle Bedřicha E. Rathouského stále nejlepším řešením motorová nafta, přirozeně smíchaná s různými biopřísadami, nebo stoprocentní bionafta – a to jak z hlediska pořizovací ceny vozidel, tak z hlediska disponibilního dojezdu a hustoty sítě čerpacích stanic. Z alternativních paliv z hlediska dojezdu vozidel vychází nejlépe zkapalněný zemní plyn (LNG), který umožňuje akční rádius až 1500 kilometrů.
Zatím spíš pro kratší trasy
Zkušenosti s elektrickými vozidly má společnost Dachser, která jako logistický provider již dnes zkoumá různé technologie a integruje dostupné prototypy či předprodukční vozidla do svých provozních síťových procesů. Firma tak získává cenné informace včetně toho, jak tato nová nákladní vozidla ovlivňují nakládku a plánování a jak zacházet s potřebnou nabíjecí technologií.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později