Snaha o náhradu spalovacích motorů pohonem na elektřinu má vést k tomu, že po silnicích budou jezdit vozidla šetrnější k životnímu prostředí. Cílem jsou nulové emise oxidu uhličitého – ty ovšem závisí také na zdrojích, ze kterých se vyrábí potřebná elektřina. Diskutovanou otázkou je rovněž celkový ekologický dopad elektromobilních vozidel, od jejich výroby až po recyklaci, který zatím může být i větší než u tradičních automobilů. Politický i společenský tlak na zavádění elektromobility však už nyní ovlivňuje plánování a rozhodování dopravních a logistických firem při nákupu nové silniční techniky.
Elektromobilita se v současnosti uplatňuje nejvíce u menších automobilů, obvykle do 3,5 tuny, určených pro jízdu ve městě. S větším či menším úspěchem ji tak využívají především firmy zajištující zásobování či doručování zásilek. Vozidla na krátkých trasách zvládnou – podle délky trasy – na jedno nabití třeba i několik obrátek a lze je dobíjet na infrastruktuře, kterou si firmy samy budují na svých základnách.
Těžká vozidla to mají těžší
Jenže silniční přeprava materiálů, zboží či zásilek se neděje pouze s využitím malých vozidel v rámci velkých měst. Vyspělá společnost dnes závisí na silniční přepravě kamiony a těžkými nákladními vozidly. Zde se elektromobilita uplatňuje mnohem obtížněji.
„Pro dálkovou dopravu nejsou elektrická nákladní vozidla nad 3,5 tuny vhodná, jejich využití je reálné jen u přeprav na krátkou vzdálenost – tedy v segmentu místní, maximálně regionální dopravy. Ale i tam přirozeně jen v některých odvětvích. Lze jimi například zavážet maloobchody v centrech měst, ale problém to bude třeba u svozových souprav, které přepravují dřevo,“ upozorňuje Bedřich E. Rathouský z katedry logistiky Vysoké školy ekonomické v Praze.
V dálkové silniční nákladní dopravě je podle Bedřicha E. Rathouského stále nejlepším řešením motorová nafta, přirozeně smíchaná s různými biopřísadami, nebo stoprocentní bionafta – a to jak z hlediska pořizovací ceny vozidel, tak z hlediska disponibilního dojezdu a hustoty sítě čerpacích stanic. Z alternativních paliv z hlediska dojezdu vozidel vychází nejlépe zkapalněný zemní plyn (LNG), který umožňuje akční rádius až 1500 kilometrů.
Zatím spíš pro kratší trasy
Zkušenosti s elektrickými vozidly má společnost Dachser, která jako logistický provider již dnes zkoumá různé technologie a integruje dostupné prototypy či předprodukční vozidla do svých provozních síťových procesů. Firma tak získává cenné informace včetně toho, jak tato nová nákladní vozidla ovlivňují nakládku a plánování a jak zacházet s potřebnou nabíjecí technologií.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Logistika č. 2/2025





