Pohledem odborníka: Jaké technologie pomáhají udržovat dodavatelské řetězce v době, kdy je vnější okolnosti narušují? Odpovídá Jan Kodada

Digitalizace logistiky nadále zrychluje

Poslední dva roky jsme v logistickém a obchodním světě svědky bezprecedentních událostí, které poměrně výrazně akcelerovaly změny v celém logistickém sektoru. Covidová krize, komplikace v Suezském průplavu, současná přísná opatření v Asii, především v čínských přístavech, a konečně aktuální ozbrojený konflikt na území Ukrajiny, spojený s mezinárodními sankcemi Ruska a Běloruska, více než jindy poukazují na fakt, že zdánlivě lokální potíže mají vzhledem k celosvětové provázanosti obchodu a průmyslu globální důsledky.

Logistický obor na všechny tyto události reaguje rychlým zaváděním automatizovaných systémů nebo prvků umělé inteligence, urychlením digitalizace, automatizací logistických procesů a rychlou implementací technologií zrychlujících komunikaci a přinášejících transparentnost v celém dodavatelsko‑odběratelském řetězci.

Příkladem může být zákaznický portál Gerbüder Weiss myGW, který je komunikační i administrativní platformou pro nás i zákazníky. Těm poskytuje velkou míru transparentnosti včetně ETA, tedy předpokládaného času doručení zásilek.

Do oblasti automatizovaných nástrojů spadají také nástroje jako TMS využívající automatizované navrhování rozvozových tras prostřednictvím pokročilých optimalizačních algoritmů.

Elektronické systémy ani umělá inteligence však v případě narušení přepravních tras nebo uzavření přístavů nenabízí úplnou odpověď. Pro logistické společnosti vidím v takovém případě jedinou cestu v hledání alternativních přepravních řešení. Příkladem je naše otevření pobočky GW v tureckém Mersinu, který je pomyslnou logistickou branou ke Středozemnímu moři na tzv. středním koridoru hedvábné stezky, tedy pozemního spojení Evropy s Asií, a také alternativou k severní trase vedoucí přes Rusko.

Na straně výrobních společností pomůže hladké dodávce spotřebního zboží a materiálů hledání nových i alternativních dodavatelů nebo přesunutí výrobních závodů blíže spotřebě. Tento přístup volí v současnosti například módní značka Benetton, elektronický gigant Intel nebo český Isolit‑Bravo. 

Tato nelehká, zato však strategická rozhodnutí globální povahy leží velkou měrou na straně klientů logistických společností. Jako lidská společnost si musíme znovu položit otázku, jaká míra komfortu a spotřebního blahobytu je skutečně nezbytná pro náš plnohodnotný život?