Proces doručení zboží, které si zákazník koupí v internetovém obchodě, jemu samotnému sice usnadňuje život, řadu ostatních lidí ale může obtěžovat. Dodávky ve vozovce, na chodnících a na přechodech se staly samozřejmou součástí života obyvatel městských center, přestože brání plynulému provozu a bezpečnému pohybu chodců. Méně viditelné jsou negativní dopady městské logistiky v podobě hlukové zátěže, emisí klasických polutantů, prachu a skleníkových plynů. Odhaduje se, že doručení jednoho balíku klasickou dodávkou v centru města vyprodukuje asi 180 gramů emisí oxidu uhličitého (Edwards, McKinnon, & Cullinane, 2010, ).

Některé dopravní společnosti a obchody se snaží dopady na život lidí minimalizovat zapojením cyklokurýrů a malých elektrických vozidel nebo sdružováním dodávek na blízké adresy. Přesto se internetové obchody v silné konkurenci předhánějí spíše důrazem na levné a rychlé doručení než nabídkou způsobů dopravy, která by neobtěžovala zákazníka a jeho sousedy. Mimo jiné je na místě otázka, zda je to proto, že lidé o větší udržitelnost městské logistiky nestojí, případně zda by snahy o udržitelnost byznysu mohly jít na úkor konkurenceschopnosti firem. 

Širší veřejnost v Česku měla podle našeho názoru jen malou představu o tom, jak široký je prostor pro snižování negativních dopadů procesu doručování u samotných zákazníků. Mají lidé vůbec zájem o to, aby jim kurýr dovezl zboží bez znečištění ovzduší, hluku a záboru veřejného prostoru k vykládání? A musí si dopravní firmy konkurovat jen rychlostí a cenou, jak naznačují reklamní slogany?

Cíle projektu Zelená logistika

Na uvedené otázky hledají odpovědi vědci v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v projektu Zelená logistika. Experimentálně zkoumají, jak se lidé rozhodují v situacích, kdy mají na výběr mezi různými způsoby doručení zboží z internetového obchodu. Alternativy doručení se kromě rychlosti a ceny – tak, jak je tomu v běžných situacích – liší i dopravním prostředkem a množstvím emisí oxidu uhličitého, které při doručení nákupu vzniknou.

Výsledky tohoto výzkumu na reprezentativním vzorku Čechů ukazují, že i mezi nimi existuje segment zákazníků, kteří chtějí, aby jim kurýr dovezl nákup šetrným způsobem. Lidé sice dávají obecně přednost rychlejší a levnější dopravě v situaci, kdy se od sebe způsoby doručení v ostatních aspektech neliší, zároveň ale upřednostňují způsoby, které produkují nižší množství emisí oxidu uhličitého. V průměru si v experimentech více než 52 procent lidí zvolilo raději šetrný způsob doručení. Úspora emisí oxidu uhličitého tak činila v každém rozhodnutí v průměru asi 100 gramů tohoto skleníkového plynu. Výsledky studie potvrzují poznatky ze zahraničí, že lidé upřednostňují environmentálně šetrné výrobky před těmi konvenčními, pokud mají na výběr a znají jejich environmentální profil.

Samozřejmě zájem o šetrný způsob dopravy zboží z internetových obchodů není u všech lidí stejný. Jsou lidé se silnou environmentální motivací a u nich je mnohem pravděpodobnější, že si vyberou šetrnou dopravu, než u lidí, kteří takovou motivaci nemají. Například z každé stovky environmentálně motivovaných lidí si jich 55 vybere doručení zboží do 48 hodin za cenu 80 korun na nákladním kole místo dodávkou. Ze stovky lidí bez environmentální motivace jich takových bude jen 50.

Důležité je, že motivace lidí chránit životní prostředí dokáže v rozhodování kompenzovat negativní vliv, které má na rozhodování lidí vyšší cena a rychlost doručení. Jinak řečeno, environmentálně motivovaní lidé jsou ochotni na svůj nákup počkat déle nebo zaplatit vyšší cenu, jen když bude jeho doručení šetrnější k životnímu prostředí. Například lidé se silnou environmentální motivací jsou ochotni při stejné ceně čekat na své zboží o tři dny déle, než lidé se slabou environmentální motivací, pokud jim bude zboží dodáno s nulovými emisemi a ne klasickou dodávkou. Při stejné rychlosti jsou motivovaní lidé ochotni zaplatit o desítky procent vyšší cenu než nemotivovaní lidé, jen aby byla doprava šetrná k životnímu prostředí.

K čemu pomáhá aplikace ZeLogIC

I když jsou výsledky projektu Zelená logistika založené na rozhodování lidí v modelových situacích, umožňují dobře porozumět tomu, jak environmentální charakteristiky služeb a výrobků a environmentální motivace lidí ovlivňují rozhodování spotřebitelů. Je vidět, že environmentální profil zvyšuje atraktivitu služby a že nižší cena není podmínkou pro to, aby si lidé šetrnou službu zvolili.

Také zájem o doručování do samoobslužných boxů by se mohl zvýšit, pokud by lidé věděli, kolik emisí (nejen) oxidu uhličitého tím lze ušetřit. Marketingová oddělení internetových obchodů jistě dokáží vymyslet konkrétní způsoby, jak znalost mechanismů rozhodování spotřebitelů využít k propagaci svých služeb a ještě tak snížit dopady, které má jejich činnost na celou společnost. Mohla by jim v tom pomoci i webová aplikace ZeLogIC, se kterou lze odhadnout zájem různých segmentů zákazníků o dopravní služby s konkrétními environmentálními parametry. Aplikace je volně dostupná na adrese: www.zelogic.cz.

Poděkování: Projekt Zelená logistika: nástroje pro hodnocení vlivu environmentálních atributů logistických služeb na poptávku po logistických službách (TL02000437), jehož řešení přineslo uvedené výsledky, finančně podpořila Technologická agentura ČR. Za tuto podporu děkujeme.

Edwards, J. B., A. Mckinnon, Cullinane, S. (2010). Comparative analysis of the carbon footprints of conventional and online retailing: A „last mile“ perspective. International Journal of Physical Distribution & Logistics Management, 40, 103-123.

https://doi.org/10.1108/09600031011018055

Související