Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Jaké jsou z vašeho hlediska nejvýznamnější současné problémy a úkoly logistiky?
Úkolem logistiky je být jistotou v nejistotě. A že těch proměnných za poslední tři roky výrazně přibylo. Rozkolísané dodavatelské řetězce, jak to tak vypadá, se nevrátí na svoji původní, předcovidovou úroveň. Už nyní vidíme, jak geopolitické události spouštějí deglobalizační strategie, jak se lokální lockdowny v Číně masivně projevují v mezikontinentálních přepravách, pozorujeme někdy velmi výrazné výkyvy v poptávce. Společnosti mění své dodavatelské struktury. Je to mnoho výzev, se kterými se v logistice musíme potýkat. Naše řešení spočívá v rozvoji a budování logistické sítě a rozšiřování kapacit a ve vysoké flexibilitě, se kterou k potřebám našich zákazníků přistupujeme.
Prošli jsme covidem postiženými roky, které ovlivnily celý život lidí i firem. Významné dopady měly také na logistiku.
Jak jste se vypořádali s omezeními a změnami, které covid přinesl?
S odstupem času si myslím, že jsme covidovou krizí prošli úspěšně. Podařilo se nám udržet v chodu dodavatelské řetězce našich zákazníků, a protože jsme velmi rychle zavedli opatření na ochranu zdraví našich zaměstnanců, nemuseli jsme uzavřít ani jednu pobočku. Snažili jsme se plnit náročné požadavky našich zákazníků s maximálním nasazením, což s sebou přineslo vysoký tlak na nás na všechny. Museli jsme se naučit fungovat bez osobního kontaktu a ve virtuálním prostředí a především sledovat cíle naší strategie bez ohledu na každodenní náročné výzvy v našich logistických provozech.
Do toho přišla válka na Ukrajině. Jaké dopady měla a má na logistiku Dachseru?
Zbožové toky s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou se na jaře zastavily, nicméně pro nás, Dachser v České republice, to z pohledu množství zakázek nepředstavuje závažnější problém. Pozorujeme také sekundární dopady konfliktu – naši dodavatelé přeprav se museli obejít bez zahraničních pracovníků z těchto zemí, což ještě více zhoršilo situaci s nedostatkem řidičů na pracovním trhu a už tak omezenou nabídku přepravních kapacit. Naštěstí jsme to díky dobrým dlouhodobým vztahům s našimi přepravními partnery nijak zvlášť nepocítili.
Kdybyste měl shrnout hlavní změny, které poslední dramatické roky do logistiky přinesly, které by to byly?
Pandemie přinesla velký tlak na digitalizaci procesů, válečný konflikt na Ukrajině spustil energetickou krizi a také přispěl k nedostatku zahraničních pracovníků na trhu práce. Pak je tady „Green deal“ a jeho vliv na rozvoj a nasazení alternativních pohonů do logistiky. Naše dlouhodobá firemní strategie se nezměnila, ale prioritou se stalo udržení dodavatelských řetězců našich zákazníků v chodu.
Jak se změnily požadavky vašich zákazníků?
V covidových letech, kdy řada služeb nefungovala, byl kladen důraz spíše na spolehlivost dodání. Mírně se snížil důraz na přepravní čas, všichni byli srozuměni s tím, že z důvodu covidových restrikcí může dojít k drobným zpožděním. To už je minulostí a tlak na přesnost dodání znovu vzrostl. Předpokládám také, že nyní, v době rostoucích cen téměř všech vstupů, bude pozornost zákazníků upřena spíše na nákladovou stránku logistiky. Logistika je prostě víc než kdy předtím vystavena poměrně velkým změnám v požadavcích trhu a my na ně musíme umět reagovat.
Poslední dva roky byly ve znamení růstu objemů, tržeb a zvýšené poptávky. To nás moc těší, takový rozumný, organický růst obecně vede k pozitivnímu vývoji společnosti.
Trh během covidových let ovlivnil prudký růst internetových obchodů. Jak na potřebu logistiky pro e‑commerce zareagoval Dachser?
Z našeho pohledu specialisty na sběrnou službu je logistika pro e‑commerce stejná jako pro každého jiného náročnějšího zákazníka – zavážíme sklady e‑shopů v souladu s jejich požadavky na dodací okna a podobně. Umíme ale obsluhovat i opačný směr – koncové zákazníky e‑shopů. B2C klientela je pak z našeho pohledu stejná, jako je tomu u dodávek segmentu B2B do kamenných obchodů – doprava se realizuje od odesílatele ke koncovému příjemci, často v centrech měst. Na to máme řešení a řadu nástrojů pro exponovanou city logistiku.
Změny v nákupním chování lidí a globální změny kromě toho ovlivňují i poptávku po skladových kapacitách. My jsme na to zareagovali navýšením skladových kapacit a otevřeli pobočku v Českých Budějovicích v nových větších prostorách a úplně novou provozovnu v Týništi nad Orlicí. A rozšiřování našich skladových kapacit je v plánu i pro příští rok.
Jaké nové služby jste v uplynulých letech začali zákazníkům poskytovat i bez ohledu na dopady covidu? A co nového si vyžádá příští rok?
V souladu s naší strategií jsme pokračovali s rozvojem a posilováním naší logistické sítě pozemních přeprav v Evropě. Z České republiky jsme přidali další denní přímé linky sběrné služby, takže už jich provozujeme více než 100 do mnoha destinací po celé Evropě. Pokračovali jsme také v digitalizaci procesů a integraci logistických dat do našeho zákaznického IT systému. Hodně jsme také investovali do zabezpečení IT a našich a zákaznických dat a systémů pro práci s big daty.
Co přinesly poslední roky pro ekonomiku společnosti Dachser? Jak se z hlediska očekávaných výsledků vyvíjí letošní rok? Jaké očekáváte letošní výsledky?
Poslední dva roky byly ve znamení růstu objemů, tržeb a zvýšené poptávky. To nás moc těší, takový rozumný, organický růst obecně vede k pozitivnímu vývoji společnosti. Co se letošního roku týče, v jeho první polovině jsme rostli v dvouciferných číslech, ale nutno podotknout, že tržby rostly z velké míry z důvodu promítnutí vyšších cen paliv do zákaznických cen, samozřejmě adekvátně k tomu se zvýšily i naše náklady. Ve třetím kvartále je růst již podstatně nižší, avšak i tak celkově předpokládáme, že tento rok uzavřeme s dobrým výsledkem.
Co pro Dachser znamená nástup automatizace do skladů? Jakým způsobem do svých skladů automatizaci zavádíte?
Automatizace ve skladech je nezbytný a logický krok vzhledem k situaci na trhu práce v celé Evropě. Dachser se automatizaci skladových procesů a odlehčení manuální práce věnuje ve svém výzkumu a vývoji. Řadu technologií testujeme a ty osvědčené se snažíme rychle uvádět do praxe tam, kde to nejvíce dává smysl. Například máme plně automatizovaný multi‑user sklad pro skladování rychloobrátkového zboží s vysokým podílem plných palet v německém Memmingenu, testujeme automaticky řízené vozíky AGV a podobně.
S automatizací přichází do skladů řada pokročilých technologií, jako je třeba umělá inteligence či strojové učení. Jak se tyto technologie uplatňují v logistice Dachseru?
Je jasné, že význam umělé inteligence, strojového učení a datové vědy pro dopravu, logistiku a řízení dodavatelského řetězce v nadcházejících letech nadále poroste. Dachser z toho důvodu založil interní kompetenční centrum pro datovou vědu a strojové učení. Víte, denně v rámci naší činnosti produkujeme velké objemy dat, která tvoří základ pro vývoj a využití nových technologií umělé inteligence. V budoucnu plánujeme tato data využívat ještě lépe a poskytnout našim lidem ještě lepší podklady pro rozhodování. První takový projekt strojového učení je naše aplikace PAnDA One, která byla speciálně navržena pro předpověď objemů příchozích zásilek pro pobočky pozemní logistiky. Díky ní je možné na trhu včas získat vhodnou přepravní kapacitu nebo plánovat zdroje v tranzitním terminálu i v sezonní špičce.
Automatizace a pokročilé technologie vyžadují pro nasazení v logistice specifický vývoj. Podílí se Dachser na vývoji těchto technologií pro logistiku?
Dachser již před šesti lety založil divizi výzkumu a vývoje, která spolupracuje se špičkami v oboru. Například s prestižním Fraunhoferovým IML institutem působí naši odborníci z praxe ve výzkumné laboratoři Dachser Enterprise Lab, jsme jedním ze zakládajících členů Open Source Foundation a členem Německého svazu pro vodíkové a palivové články (DWV) a angažujeme se v dalších výzkumných projektech soukromého i akademického sektoru.
Dnešnímu světu stále více vládne požadavek na dopravu a logistiku šetrnou k životnímu prostředí a přispívající k ochraně klimatu. Jak se s těmito požadavky vyrovnává Dachser?
V rámci udržitelného rozvoje, který je jedním z principů podnikání celé skupiny Dachser, je i dlouhodobá strategie pro ochranu klimatu. Náš zájem v této oblasti se soustředí především na efektivní logistiku a technické inovace. Konkrétní projekty této strategie už pár let běží i u nás v České republice. V roce 2020 jsme spustili bezemisní zásobování centra Prahy, v letošním roce jsme tento koncept rozšířili i do Hradce Králové. Naším dlouhodobým cílem ale je motivovat naše zákazníky a partnery, kteří se chtějí aktivně podílet na implementování nových technologií s nízkou nebo nulovou produkcí emisí, ke vzájemné spolupráci.
Jan Pihar
Vystudoval Fakultu managementu a ekonomiky Vysokého učení technického v Brně. S logistikou se setkal již během studií, kdy pracoval jako kurýr. Svoji profesní dráhu v logistice zahájil v roce 2000 a již v roce 2004 stál jako jednatel u zakládání pobočky Dachser Břeclav. Od roku 2008 působil jako general manager největší české pobočky Dachser Kladno a v lednu 2019 byl jmenován generálním ředitelem a předsedou správní rady společnosti Dachser Czech Republic. Jan Pihar je ženatý a má tři děti. Ve volném čase se rád věnuje běhání, turistice a lyžování. Hovoří anglicky a německy.
V čem je cesta k zelené logistice u Dachseru jedinečná?
Nebojíme se testovat nové projekty a technologie a nedíváme se jen na nákladovou stránku věci. Od našich počátků stojí Dachser v popředí vývoje v celém oboru logistiky a tuto pozici inovátora, myslím, velmi dobře naplňujeme i dnes.
Jednou z významných možností, jak učinit dopravu a logistiku šetrnější, je náhrada spalovacích motorů šetrnějšími pohony. Jaké možnosti a problémy vidíte u jednotlivých alternativních pohonů?
Jak u LNG, tak u vozidel na elektropohon nebo vodíkové palivové články je v celé Evropě problém s nedostatečnou infrastrukturou – plnicích zařízení nebo dobíjecích stanic je málo a Evropa se potýká vůbec s dostupností zelených paliv. To je asi největší překážka pro masivnější rozvoj alternativních pohonů. Plus je zde samozřejmě ještě celá řada nevyřešených technologických otázek pro sériovou výrobu ať už nákladních e‑vozidel s vysokou užitkovou hmotností, nebo vozidel na vodík.
Jaké alternativní pohony Dachser testuje či již v praxi využívá? A jaké jsou zkušenosti z jejich provozu?
Dachser využívá nejrůznější typy vozidel na elektropohon, ať už jsou to rozvozová auta na kratší, takzvané regionální rozvozy, elektrické vláčky či nákladní elektrokola, která jezdí i v Praze a Hradci Králové a kromě balíkových zásilek naloží díky přípojnému zařízení i celou europaletu. Kromě toho máme v naší evropské flotile i první velké nákladní vozidlo na elektropohon ze sériové výroby – eActros od automobilky Mercedes‑Benz. Na elektropohon kromě toho přecházíme i v naší flotile služebních osobních vozů. Plánem je nasadit v našich barvách do konce roku 2023 na evropské linky dalších 50 nákladních vozidel a 1000 osobních služebních vozidel na elektropohon. Co se vodíku týče, už za měsíc bychom měli v Německu nasadit na regionální rozvozy a systémové přepravy první vozidlo na vodíkové palivové články.
Šetrnost vůči životnímu prostředí zvyšuje také efektivní pohyb zboží ve skladech. Jakým způsobem zvyšujete efektivitu svých skladů?
Velkou novinkou pro naše překládkové sklady je inovace, kterou jsme vyvinuli ve spolupráci s Fraunhoferovým IML institutem. Říkáme mu terminál @ILO a plně automaticky a v reálném čase se v něm vytváří kompletní digitální obraz všech zásilek v překládkovém terminálu, celého prostředí a všech procesů – tedy dokonalé digitální dvojče. Je to nástroj pro zrychlení procesů na příjmu a výdeji zásilek a poskytuje průběžně aktualizované informace o poloze každé zásilky.
Efektivita našich skladů je naší prioritou nejen v překládkových skladech, ale i v prostorách pro kontraktní logistiku.
Co dalšího je podle vás pro efektivitu a z ní plynoucí šetrnost pro životní prostředí v logistice důležité?
Je to celostní přístup a mnoho menších kroků, které mají dohromady jako celek velký dopad. V Dachseru proto děláme opatření na mnoha úrovních, od obměny flotily vozidel na nejvyšší emisní úroveň Euro 6 přes maximální vytěžování hlavních linek až ke strategickému rozhodnutí o maximálním využití výměnných nástaveb a megatrailerů pro naše přepravy, které mají vyšší ložnou kapacitu než běžné návěsy. Optimalizujeme trasy a pohyb přepravních jednotek a věnujeme se telematickým technologiím, které s tím souvisejí. Od začátku roku jsme například vybavili 8500 výměnných nástaveb inteligentními sledovacími zařízeními, díky nimž je můžeme jednotlivě sledovat v reálném čase a pomocí internetu věcí přesně kalkulovat časy jejich příjezdu. Umíme je i spárovat s údaji o zásilkách z našeho TMS systému. To je skvělé pro dokonalý přehled o dodavatelském řetězci a těží z toho především naši zákazníci.
Letos jste oznámili zavedení významného prvku digitalizace – implementaci IT nástroje pro management pohybu vozidel v kladenské pobočce Yard Management System. Jaké se tento nástroj již osvědčil? A budete ho zavádět také na dalších pobočkách?
Tento systém v podstatě hned přinesl své ovoce. Areál je lépe průjezdný, netvoří se zde ve špičkách fronty a zácpy a především nám to umožňuje lepší organizaci výměnných nástaveb a prakticky online přehled o průběhu nakládky jednotlivých nákladních jednotek. Yard management má do budoucna jistě místo i na dalších pobočkách podobné velikosti jako Kladno, například v Dachser Brno.
V covidových letech, kdy řada služeb nefungovala, byl kladen důraz spíše na spolehlivost dodání. Mírně se snížil důraz na přepravní čas, všichni byli srozuměni s tím, že z důvodu covidových restrikcí může dojít k drobným zpožděním. To už je minulostí a tlak na přesnost dodání znovu vzrostl.
Jak se bude podle vás logistika proměňovat v příštích letech? Co ji bude nejvíce ovlivňovat?
Myslím si, že logistika jako taková se stala jedním z klíčových odvětví ekonomiky (viz covid) a získala na atraktivitě. Dá se proto očekávat, že do oboru obecně budou přicházet noví investoři nebo se současné specializované logistické firmy budou snažit poskytovat komplexnější služby, což koneckonců někde můžeme pozorovat už dnes. Především ale podle mě celý obor budou ovlivňovat tři důležité faktory – zkušená a dostupná pracovní síla, inovace a nutnost snižovat uhlíkovou stopu.
V čele českého Dachseru stojíte čtyři roky. Prakticky po vašem nástupu do této funkce vypukla koronavirová krize. Když se ohlédnete za těmito roky z osobního hlediska, co vám řízení firmy v takto nesnadných časech přineslo? A co vzalo?
Přestože ty čtyři roky utekly jako voda, myslím si, že ještě není čas na velké bilancování. Ale máte pravdu, rovnýma nohama jsem skočil do krizového řízení. Měl jsem však velkou výhodu, všechny Dachser procesy a postupy jsem důvěrně znal, takže jsem mohl přeskočit fázi poznávání společnosti, kterou by musel projít někdo zvenčí. Koronakrize samozřejmě mnoho věcí změnila. Celý způsob komunikace, obchodování a velmi často i řízení se na dost dlouhou dobu přesunuly do onlinu. To vyžadovalo nejen ode mě, ale prakticky od všech ve firmě vyjít ze své komfortní zóny a pustit se do nového způsobu práce. Co mi to přineslo? Určitě velkou míru spokojenosti, že jsme to všechno zvládli a ustáli a že lidé u nás ve firmě umějí táhnout za jeden provaz, když jde do tuhého. Také mě poslední roky přiměly uvažovat nad správným vyvážením práce a osobního života. Víc jsem si uvědomil, jak důležitá je rodina a vztahy s lidmi, kteří jsou mi blízcí, a jak se život může najednou zdát křehký a zranitelný.
Logistika č. 3/2024
