Počítače předčí člověka na 64 polích. Jak to bude se psaním?

Když kolega Pavel Toman sbíral informace o aktuálním vývoji v letecké a námořní přepravě, rád jsem jej jako řidič doprovodil do jenečského střediska společnosti Gebrüder Weiss, jednoduše proto, že to mám kousek (a byl jsem i zvědavý na to, jakých novinek si od svojí letní návštěvy v provozu případně všimnu). Přestože jsem zvyklý na to, že tady běžně pracují s moderními technologiemi, přece jen jsem byl trochu překvapen, když jeden z manažerů na začátku setkání a vlastně i v jeho průběhu vyzkoušel jeden z nástrojů umělé inteligence, který umí (v angličtině) připravit podklady pro odpovědi i na některé z odborných dotazů.

Píši o „podkladech“, a přitom již algoritmus umí odpovědi z dat, která najde na webu, formulovat zřejmě dosti přesně. Z mého pohledu má využití umělé inteligence pro účely zpravodajství a publicistiky minimálně dvě hlavní omezení. Jednak bych řekl (a třeba se mýlím), že lidská invence při psaní dokáže nalézat ještě daleko více možností, než je tomu například v případě kombinací na 64 šachových polích, kde to už počítače myslím dávno „natřely“ i těm nejlepším velmistrům. Co mně přijde ve zpravodajství a publicistice ještě důležitější, umělá inteligence prostě jen přebírá, jak už jsem zmínil, již někde zveřejněná data a sestavuje je do stravitelnější podoby, možná je umí zasadit i do nějakých souvislostí a kontextu (jejich hloubku se jako současný neuživatel AI neodvážím posuzovat). Data, sdělení, postřehy či komentáře, které dosud nikdo nepublikoval, prostě vždy veřejnosti sdělí odborník, který je přímo „u pramene“, k němuž se ostatní mimo jeho obor nedostanou.

Možná jednou nastane chvíle, kdy nějaký stroj „přechroupe“ hodinovou nebo delší nahrávku z povídání s několika odborníky, přidá k nim tři čtyři další obdobné a na konci „vyplivne“ hotový článek. Mohu vás ale z vlastní zkušenosti ubezpečit, že zatím software nezvládá ani prostý přepis reportážních nahrávek.

Vaší pozornosti vřele doporučuji analytické články, které na téma vývoje v leteckých a námořních přepravách napsal kolega Pavel Toman.

Z povahy naší práce nemohou takové materiály hýřit kombinacemi „na efekt“ ve stylu šachového romantika Adolfa Anderssena, mně spíše připomínají poziční školu jeho velkého rivala a kolegy Wilhelma Steinitze. Tato škola v šachu ­zvítězila.