Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Z pohledu náboru a personalistiky bylo první loňské čtvrtletí ještě silně taženo optimismem v e-commerce, který v covidových letech nebývale rostl. V průběhu roku se ale v této části logistických procesů začala projevovat opatrnost a zpomalení náborů.
Nedostatek zaměstnanců v logistice a rostoucí personální náklady byly dalším argumentem pro zrychlení investic do automatizace a digitalizace logistických procesů. Firmy tak vyžadují od zaměstnanců stále více technických dovedností, jenže vhodných pracovníků není na trhu práce dostatek. To nutí firmy do proměny strategií v personalistice a ke zvyšování investic do tréninku a rozvoje lidí.
„Pandemie přinesla také změnu požadavků zaměstnanců, kteří přehodnotili své životní a kariérní priority,“ vysvětluje Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup. „Požadují více flexibility, možnosti vzdálené práce a zkrácené úvazky. Boj o talenty zahrnuje také nutnost zlepšovat pracovní podmínky, jako je například finanční motivace, pracovní doba a pracovní prostředí, aby se zaměstnanci cítili motivováni a spokojeni.“
V druhé polovině roku se pak projevil velmi silný tlak zaměstnanců na růst mezd, aby se alespoň zčásti kompenzovala vysoká inflace. Rostoucí náklady v personalistice tak zkomplikovaly další fungování nízkomaržových byznysmodelů.
„Firmám z oboru logistiky a dopravy chybí nejvíce uchazeči na pozice vedoucích logistiky, skladníků, řidičů vysokozdvižných vozíků, skladových operátorů, materiálních plánovačů a dispečerů,“ upozorňuje Jitka Součková, marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment. „Rostoucí počet zaměstnavatelů má zájem také o kandidáty se zkušenostmi v takzvané interní logistice, kdy vzhledem k omezení finančních zdrojů chtějí ušetřit externě vynaložené náklady. V oblasti štíhlé výroby však kandidátům často chybí potřebná certifikace.“
V řadě profesí lidé chybí
Nedostatek vhodných pracovníků a způsoby řešení této situace jsou tématem pro snad všechny logistické firmy. Jan Kodada, ředitel obchodu a marketingu v Gebrüder Weiss, na tuto skutečnost upozorňuje a říká: „I v minulém roce přetrvával v našem oboru trend nedostatku pracovníků, a to jak v oblasti dělnických, tak administrativních pozic. Zároveň se s ohledem na růst logistického segmentu zvyšoval tlak na stávající zaměstnance, kterým vzrostl objem práce.“
Loňský rok ovšem podle Jana Kodady přinesl také jeden neobvyklý jev – nedostavila se klasická strmá předvánoční špička, tedy mohutná vlna zásilek před vánočními svátky. „Loni byla tato křivka pozvolnější, což vnímáme pozitivně.“
Nedostatek lidí je tak trvalým jevem. „Změny oproti předchozím letům nebyly velké,“ říká Jaroslava Šindelářová, HR manažerka Geis CZ. „V celém oboru stále kriticky chybí některé profese, zejména řidiči a kvalifikovaní zaměstnanci skladu. S ochladnutím trhů jsme však nezaznamenali klasickou kontinuální potřebu zvyšování počtu zaměstnanců, jako tomu bylo dříve. S postupující automatizací a digitalizací však roste potřeba zvyšování kvalifikace zaměstnanců, zejména v ovládání techniky a práce na PC i na nižších pracovních pozicích.“
Důležité je vzdělávání
„Také v loňském roce přetrvával nedostatek logistických operátorů i uchazečů o ostatní pozice v logistice, kromě toho se trh práce dlouhodobě potýká s nedostatkem profesionálních řidičů,“ popisuje situaci na trhu práce Jan Polter, obchodní ředitel Dachser Czech Republic. „V Dachseru se s takovou situací vyrovnáváme především investicemi do stávajících zaměstnanců a vlastním vzděláváním. Minulý rok tak byl u nás charakteristický růstem mezd a hledáním dalších cest pro podporu našich zaměstnanců v náročné době – například naši zaměstnanci dostali kompenzační bonus jako příspěvek na vysoké ceny energií.“
V druhé polovině loňského roku se projevil tlak na růst mezd, aby se alespoň z části kompenzovala vysoká inflace. Rostoucí náklady v personalistice zkomplikovaly další fungování nízkomaržových byznysmodelů.
Jen v Německu minulý rok do Dachseru nastoupilo 633 mladých lidí – stážistů. Také v České republice dlouhodobě fungují programy pro absolventy středních a studenty vysokých škol, kteří mají možnost si práci v logistice formou stáže či jako trainee vyzkoušet. Dachser buduje dlouhodobě také dobrou spolupráci s přepravci, pro jejich řidiče organizuje školení a vytváří jim kvalitní zázemí na svých pobočkách. Na cestu řidiči dostávají snídaně nebo svačinky, a firma se jim tak snaží jejich náročnou profesi usnadnit.
„Navíc investujeme do digitalizace a práce s daty tak, aby od nás byli řidiči vybavování na cesty co nejlepšími informacemi,“ doplňuje Jan Polter. „V Německu pak naši kolegové otevřeli i vlastní logistickou akademii pro řidiče a další logistické pozice.“
Řidiči jsou stále hlavní bolestí
V logistice trvá už mnohaletý nedostatek řidičů nákladních vozidel. Postihuje prakticky většinu zemí. Dopravní a logistické firmy hledají řešení – snaží se udržet stávající pracovníky za volantem zlepšováním pracovních podmínek a také hledí na lidské zdroje v zahraničí.
„Pandemie vedla k tomu, že část řidičů přehodnotila své priority a raději přešla na vnitrostátní dopravu,“ zamýšlí se Jiří Halbrštát. „I řidiči chtějí být více doma se svými rodinami, mít pravidelný pracovní režim a volné víkendy. Raději si vydělají o něco méně na vnitrostátní dopravě výměnou za životní stabilitu a volný čas. Výdělky ale nesmí být zas o tolik nižší, což společně s odlivem řidičů z mezinárodní dopravy způsobuje pokračující tlak na rychlý růst mezd u těchto profesí. I z tohoto důvodu se nám relativně dobře obsazují řidiči pro rizikovou přepravu, kde jsou zajímavé příplatky.“
Naopak nejmenší zájem je o práci řidičů ve výrobní logistice, kde existují v režimu JIT a JIS přísná pravidla na organizaci nakládky a vykládky a jsou často spojena se sankcemi. Lépe se také získávají řidiči, kteří dostanou své vozidlo přidělené a nemusí se v něm střídat s někým dalším. Odliv řidičů z mezinárodní dopravy představuje pro přepravní firmy obrovský problém. Dlouhodobé kontrakty a nízké marže neumožňují zvyšovat mzdy řidičům dostatečně rychle.
„Situaci musí tyto firmy řešit náborem řidičů ze zahraničí, což pandemie a válka na Ukrajině výrazně omezila,“ upozorňuje dál Jiří Halbrštát. „Právě Ukrajina byla hlavním místem pro nábor řidičů. Do ČR po vypuknutí války uprchly téměř výhradně ženy, které pomohly částečně řešit nedostatek lidí jen v některých profesích. České firmy ale přišly o možnost náboru ukrajinských techniků, mechaniků, řidičů kamionů, stavařů a nyní musí hledat v jiných zemích, především v balkánských. V těch je ale ochota stěhovat se za prací do ČR velmi nízká – především u řidičů.“
Dalším limitem jsou kvóty dalších zemí mimo Evropskou unii, které jsou po výpadku náborů z Ukrajiny velmi nízké. Jedná se především o Srbsko, Moldavsko, Kazachstán, Indii nebo třeba Filipíny.
Válka nové pracovníky nepřinesla
„Co se profesionálních řidičů týče, v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině se část z nich musela do své země vrátit,“ vysvětluje Jan Polter. „Bohužel pro jejich krajany, kteří zde mohou zůstat, se zkomplikovalo vzdělávání – například zkoušky pro přepravy nebezpečného zboží dle dohody ADR totiž není v České republice možné skládat a obnovovat v cizím jazyce.“
K dopadům uprchlické vlny z Ukrajiny na trh práce v logistice dodává Jan Kodada: „V této souvislosti jsme v naší společnosti nezaznamenali žádné změny.“
A Jaroslava Šindelářová doplňuje: „Jelikož jsou v převážné většině uprchlíky ženy a děti, v typicky mužských profesích jsme nezaznamenali větší změny na trhu práce.“
Orientace na zahraniční řidiče nemusí být ale jen výhodou. Řidiče v zahraničí nehledáme,“ říká Jan Kodada. „Domnívám se, že trh, respektive spotřebitelé na to nejsou připraveni. Vzhledem k tomu, že se ve velké míře věnujeme i segmentu B2C, naši řidiči se zákazníky často komunikují. Proto je důležité, aby zákazníci nenaráželi na jazykovou bariéru.“
Řešením je pro české firmy především péče o stávající řidiče. „Naše společnost díky své velikosti, dlouholetému působení a stabilitě dokáže zaměstnancům i v nejisté době nabídnout jistotu,“ říká Jaroslava Šindelářová. A vzhledem k turbulentním předchozím letům je zřejmé, že lidé tuto jistotu hledají zase více a více. Mimo nabídky celé řady benefitů ručíme zaměstnancům za vykazování a proplácení veškerých náhrad v souladu se zákonem. O naše zaměstnance se tedy snažíme pečovat tak, abychom si je udrželi.“
Digitalizace mění situaci na trhu práce
Změnu poptávky po profilech zaměstnanců určuje hlavně automatizace a digitalizace v logistice. Ta se odehrává jak na rovině fyzické, tak především softwarové, která sice není tolik vidět na první pohled, ale má velmi podstatné dopady na zaměstnanost a způsob práce v logistice.
„Automatizované sklady bez lidí jsou vizuálně velmi působivé, ale hlavní revoluci v logistice přináší inteligentní aplikace, které umožňují optimalizovat a řídit logistické procesy nejen v samotném skladu, ale také napříč celým dodavatelským a výrobním procesem,“ podotýká Jiří Halbrštát. „V blízké budoucnosti už v logistických centrech neuvidíme takové pracovní role, jako jsou skladníci, řidiči vysokozdvižných vozíků nebo pickery. Zásadně také ubývá počet lidí v řízení dodavatelských řetězců (v poměru k počtu transakcí), administrativních, finančních a účetních procesech.“
Digitalizace a robotizace pomáhají automatizovat především rutinní, opakující se činnosti jak v samotné manipulaci se zbožím, tak i třeba v plánovacích, finančních, analytických a administrativních odděleních. Často se za ohrožené zaměstnance robotizací považují výhradně nekvalifikovaní pracovníci ve výrobě a logistice. V logistice je velký podíl těchto rutinních činností a robotizace zde má a bude mít velké dopady na všechny typy zaměstnanců.
„V každém případě ale roste poptávka po programátorech, technicích a mechanicích, což jsou pozice, které se nabírají mnohem hůře než skladníci, i když je firmy nepoptávají v tak velkém množství,“ upozorňuje Jiří Halbrštát.
Letošní rok s nejistotou
Riziko a nejistota budou mít vliv na podnikání i v nadcházejícím roce, a to v důsledku konfliktu na Ukrajině, energetické krize, obav z recese, vysoké inflace a narušení dodavatelských řetězců. Ty se postupně zmírňují a v letošním roce by se měla konečně naplno rozjet výroba v českém automotive, který zaměstnává podstatnou část ekonomiky včetně logistiky.
Z pohledu uchazečů se ukazuje, že jsou otevřeni novým pracovním příležitostem a největší zájem mají o pozice v oblasti managementu logistiky. Přitom hlavním motivátorem je pro ně finanční ohodnocení a flexibilita. A při vyhodnocování pracovní nabídky je pro ně důležitá i doba dojezdu do práce.
Firmy z oboru logistiky dopravy se budou i letos potýkat s nedostatkem vhodných pracovních sil. Z hlediska lidských zdrojů tak pro ně bude důležité, aby si na pracovním trhu udržely konkurenceschopnost. To se týká jak schopnosti udržet si stávající pracovníky, tak příchodu nových. Důležitá bude adekvátní výše mzdy, a to jak u srovnatelných v rámci oboru, tak v rámci regionu.
Logistika č. 12/2023
