Udržitelnost, jak známo, nepředstavuje pouze otázku životního prostředí, ale vyznačuje se i dalšími vzájemně provázanými aspekty, a proto je třeba se vyvarovat příliš obecných a „univerzálních“ řešení, která vyhovují zdánlivě všemu, reálně ale možná vůbec ničemu. A to i v městské dopravě.
Ke každému segmentu je třeba přistupovat odděleně, nemluvě o specificích jednotlivých měst. Například v osobní dopravě je třeba upřednostňovat udržitelné způsoby dopravy, tedy chůzi, cyklistiku a veřejnou dopravu (MHD), na úkor IAD. Nesmí ale docházet ke dvěma chybám: za prvé prosazování jednoho z udržitelných segmentů na úkor jiného, tedy například preference cyklistické dopravy na úkor veřejné. Ne vždy jsou k ní vhodné podmínky, takže ve výsledku může být dosažený efekt právě opačný – veřejná doprava není dostatečně podporována, cyklistickou občané z různých důvodů nevyužívají a roste podíl IAD. Za druhé nesmí být udržitelný segment prosazován za každou cenu bez ohledu na ekonomickou efektivnost – a v tom tkví právě komplexnost pojmu udržitelnosti. Příkladem může být zavádění linek veřejné dopravy v krátkém intervalu do oblastí s malou hustotou osídlení. Je zjevné, že vynaložené náklady nebudou odpovídat očekávaným efektům, respektive takové efekty ani nelze očekávat.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Logistika č. 1/2025





