Na efektivitu skladování se můžeme dívat z různých hledisek, která je potřeba co nejlépe sladit vždy s ohledem na provozní prostředí, způsob skladování, druh nákladu a frekvenci manipulace. Ty zásadní jsou, jak mimo jiné píše v kolega Pavel Toman, co nejlepší využití skladového prostoru, rychlost, bezpečnost a produktivita skladování a provozní náklady. Sladit různá hlediska v konkrétních situacích a specifických provozech je nesnadný, ale nutný úkol.
Komplexní a efektivní řešení všech procesů ve skladech a distribučních centrech je úzce spojené s automatizací, robotizací a digitalizací. Na trhu je dnes poměrně veliké množství řešení a další přibývají. Jak se v nich zorientovat a podle čeho vybírat? Jak můžete číst v článku, důležité je vždy jasně definovat, co přesně se od automatizace očekává. Když má zadavatel v tomto bodě jasno, splnil první podmínku úspěchu. A jak to pak v reálném provozu může fungovat, píšeme v případové studii věnované automatizovanému skladu distributora elektronických zařízení eD System a v reportáži ze čtyřpodlažního robotického centra Amazonu v Kojetíně u Kroměříže.
Toto moravské distribuční centrum největšího světového e-shopu zaujme na první pohled svou výškou, která místy přesahuje 27 metrů. Díky tomu poskytuje podlahovou plochu 187 tisíc metrů čtverečních, přitom půdorys zabírá méně než třetinu plochy, tedy 51 tisíc metrů čtverečních. Výška stavby tak přinesla úsporu zastavěné plochy a také možnost naplno využít potenciál technologie goods-to-man. Jedná se o typický příklad efektivního využití stavebního pozemku, který ovšem není pravidlem.
Jak ve svém příspěvku do rubriky Pohledem odborníka píše Adam Zdvihal, konzultant Logia, je třeba se ptát, proč se logistické haly nestaví třeba až do výšky 30 až 40 metrů. Jako obyvatel kdysi klidné lokality, která začíná být průmyslovou výstavbou pomalu, ale jistě zasažena, si myslím, že obezřetnost je v tomto ohledu namístě. Na druhou stranu, v řadě stávajících areálů včetně některých brownfieldů by asi tak vysoké budovy nikomu nevadily.