V zahraničních firmách působících v Česku jde digitalizace dopředu tak rychle, že se zaměstnanci mnohdy ani nestíhají na novinky zaškolit. „Menší a střední české podniky se ale zatím digitalizaci vzpírají, protože si neuvědomují její ekonomickou přínosnost,“ říká Jakub Rejzek z Hospodářské komory ČR.
V pokrytí internetem a v digitálních dovednostech jsou zdejší firmy na úrovni průměru Evropy. „Co dohánět mají hlavně v cloudových řešeních a ve využívání umělé inteligence,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar. Určitý náskok mají zdejší společnosti jen v oblasti e‑commerce. Všeobecně by ale tempo zavádění digitalizace mělo být podle Wojnara rychlejší.
Pokud firmy vsadí na digitalizaci, mohou získat v Česku značnou konkurenční výhodu. Některé si to velmi dobře uvědomují. „Digitalizace je jedna z věcí, které nás udržují konkurenceschopnými, a díky ní máme náskok. Jsme jeden z nejflexibilnějších dodavatelů,“ říká Miroslav Táborský ze společnosti DAKO‑CZ, patřící do skupiny CSG, vyrábějící brzdové systémy a komponenty pro kolejová vozidla. Firma má například plně automatizovanou finální kontrolu výrobků.
Podle Wojnara platí, že Evropa přestává být konkurenceschopná v porovnání se zbytkem světa. Ve firmách na starém kontinentě se nedaří zvyšovat produktivitu. „Spokojili jsme se s úspěchy, kterých jsme dosáhli v analogovém světě,“ myslí si Táborský. Jenže takový přístup nebude stačit. Jednou z příčin propadu Evropy je podle Wojnara právě nedostatečná práce s daty v podnicích a pomalé zavádění umělé inteligence.
Digi Industry
Potvrzuje to i Ján Žižka, šéf a spoluzakladatel společnosti Brightpick vyvíjející systém pro automatizaci skladů. „Když firma špatně pracuje s vlastními daty, těžko může začít hned používat umělou inteligenci,“ podotýká Žižka. Proto si produkt Brightpicku, pracovně označovaný jako „digitální sklad“, nemůže koupit kdokoliv. Je potřeba, aby firma začala s vlastní digitalizací. Při jednání s českými firmami Žižka zjistil, že řada z nich na nové procesy zatím připravena není.
A firmám nejde příkladem ani státní správa, jejíž přechod do elektronické podoby vázne. „Nepodařilo se digitalizovat stavební řízení,“ podotýká Jakub Rejzek. Daleko se nedostalo ani zdravotnictví.
Podle ředitele Národního centra elektronického zdravotnictví Petra Foltýna je brzdou skutečnost, že medicína je velmi konzervativní. „Legislativně už je ale digitalizace zdravotnictví připravená,“ upozornil. Vznikají první centrální projekty, které se věnují registrům pacientů. „Začíná také standardizace dokumentace,“ popsal Foltýn.