Sklady se postupně mění z prostředí, které pouze vykonává příkazy, na prostředí, které dokáže samo sledovat provoz, hledat souvislosti a upozorňovat lidi na problémy nebo příležitosti. Společnost VertiFlex aktuálně pracuje na softwaru, který má být průkopníkem celého odvětví. Jde o automatizovaný sklad, který se rozhoduje sám, učí se a průběžně si doplňuje kontext pro to, aby v dalších iteracích hledal a rozhodoval lépe. Sám si vytváří a spouští digitální dvojčata podle potřeby, třeba jen pro krátké otestování vlastní hypotézy. To vše bez lidského podnětu, bez zadání. „Jedná se o inovativní výzkum, který vyvolává obrovský ohlas. V byznysu je po těchto řešeních jednoznačně hlad,“ říká Bohumil Tejnický, vývojář a managing partner společnosti VertiFlex, která se v Česku věnuje intralogistice, automatizovaným skladům a integraci technologií, od vertikálních skladovacích věží až po AMR roboty.

Mluvíte o postupné proměně skladového softwaru: z nástroje pro evidenci a řízení na nástroj pro rozhodování. Co si pod tím vším představit?

Klasický systém řízení skladu čeká, až se ho člověk zeptá. My směřujeme ke skladu, který si problému všimne sám a ví, komu o něm má říct. Můžete si tedy pod tím představit situace, ve kterých byl dříve nutný velký vstup člověka a dnes už je systém schopný spoustu věcí udělat sám, na základě vlastního učení a rozhodování. Představte si například situaci, kdy systém v určitém okamžiku identifikuje, že někteří lidé nepracují efektivně v porovnání s ostatními. Systém provede analýzu, podívá se na historický vývoj jejich práce a navrhne postup, jak situaci zlepšit. Dříve musel datový analytik připravit databáze, sloučit data, vytvořit report a vy jste pak ručně musela zkoumat, jestli Pepa nepracuje příliš pomalu. Tohle dnes už systém zvládne sám a bez vyzvání. Umí najít konkrétní opakovaný pohyb nebo návyk, který zaměstnance zpomaluje, a nabídnout krátké doporučení. Smyslem není trestat, ale koučovat.

Systém také dokáže vytvářet digitální dvojčata, aby si otestoval své hypotézy. Digitální dvojče nemusí být projekt na čtvrt roku. V některých případech to může být jen krátká simulace, kterou si agent sám vytvoří na pár sekund, pomůže mu ověřit rozhodnutí a zase zmizí. Mluvím o úplné změně paradigmatu toho, jak lidé ve skladech pracují a jak se rozhodují.

Týká se to pouze situací s lidskými zdroji a ukazování na ty, kteří nepracují, nebo i dalších oblastí včetně hlídání chybovosti strojů?

Platí to na vše, co se týká operativy skladů a každodenního rozhodování. A dělá to, aniž by ho k tomu někdo vyzval. Dokáže například zjistit, že se na nějakém stroji nebo robotovi něco děje. Škála technologií, které lze ve skladu nasadit, je obrovská, a protože má systém přístup i k logům, objeví nejrůznější problémy, od opakujících se výpadků po vyšší chybovost strojů v porovnání s ostatními. Vypracuje statistiku a navrhne řešení. Všímá si i stavu materiálu a například upozorní na přezásobení.

Jestliže se skladový systém dokáže sám rozhodovat, jde už o předstupeň skladů bez lidí?

Ano. Časem sklady určitě bez lidí budou. Už nyní se setkáváme s projekty, ve kterých zákazník přemýšlí o nasazení automatizovaného systému s cílem za sedm deset let v hale úplně zhasnout a mít vše robotizované.

Proč je to důležité pro trh?

Automatizované sklady se v posledních letech rychle rozšířily. Mnoho firem už má roboty, skladovací automaty, dopravníky nebo pokročilé systémy řízení. Problém ale je, že samotná automatizace neřeší všechno.

Bohumil Tejnický (40)

vývojář a managing partner společnosti VertiFlex

Propojuje klasické skladové systémy, provozní data, AI agenty, dokumentaci, auditovatelné rozhodování a postupně i krátkodobá automatizovaná digitální dvojčata.

Čím složitější sklad je, tím těžší je pochopit, proč se chová určitým způsobem. Proč klesla propustnost? Proč je některá zóna přetížená? Proč se chyba opakuje jen u určitého typu zakázek? Proč se investice do technologie neprojevila tak, jak firma čekala? Právě tady může mít agentický sklad hodnotu. Ne jako marketingová vrstva nad řídicím systémem, ale jako analytická a rozhodovací vrstva, která pomáhá lidem rozumět provozu.

Jakou roli v systému hraje AI?

Zásadní. Ovlivňuje každý krok, o kterém jsem hovořil. AI ve skladu ale nesmí být jen další chatbot. Hodnotu má až ve chvíli, kdy rozumí provozu, datům, dokumentaci a roli člověka, který se ptá.

Technologií je na trhu mnoho, ale jak napojit jednu na druhou, aby vše fungovalo a aby se toky ve skladu nezadrhávaly?

Tohle je vlastně důvod, proč VertiFlex vůbec existuje. Každý klient je jiný, vyžaduje jiný přístup a jinou operativu. Snažíme se dát dohromady takový typ automatizovaného systému, který bude konkrétnímu klientovi vyhovovat, a pak ho napojit na jeho stávající systémy a případně i na další technologie. Dnes už všechno funguje přes různá rozhraní. Zásadní novinkou, která se v praxi začne velmi rychle používat, a my s tím už experimentujeme, je ale to, že systémy mezi sebou začínají komunikovat ne na základě striktních API, ale slovem. Stejně jako vy si povídáte s chatbotem. Povídají si mezi sebou a vyměňují si přitom velké množství dat. Jedná se o obrovský posun a zajímavou cestu do budoucna.

V jakých dalších technologiích dnes vidíte potenciál?

Jsou to jednoznačně humanoidní roboti. Byl jsem teď na několika veletrzích v Číně a humanoidi s určitým typem podstavců už zvládají jednoduché úkony, které jsou složité na manipulaci, ale díky rychlému zlepšování robotických rukou stále lépe proveditelné.

Jaké jsou aktuální výzvy v intralogistice?

Docela často se setkávám s tím, že klienti nejsou úplně dobře informovaní o tom, jaké technologie existují a co znamenají pro jejich operativu. Dostáváme od nich data, ale klient si často ani není jistý, proč historická data vypadají tak, jak vypadají. Vidím velkou příležitost v tom, jak by firmy mohly svou vnitřní operativu upravit, aby byla lepší. Spousta firem pořád jede přes levnou práci a relativně levný prostor. A k mnoha logistickým změnám se dostanou až ve chvíli, kdy jim dodáváme automatizovanou technologii.

Jak bude vypadat sklad za deset let?

Myslím, že ho neuvidíme, protože v něm bude zhasnuto. Nebude v něm světlo, ale budou v něm roboti, kteří i vyloží a naloží kamion a mezitím se postarají o kompletní průchod každého kusu, přes uskladnění, picking, balení, expedici.

A systémy budou samy rozhodovat, které varianty jsou nejlepší?

Člověk bude mít stále zodpovědnost a bude tím, kdo řekne: „Zní to dobře, udělej to.“ Sklad bude do určité míry personifikovaný a budeme s ním mluvit podobně, jako se dnes mluví s ChatGPT. Skladový agent může navrhnout akci, spočítat dopad a vysvětlit důvody. Neměl by ale bez kontroly dělat zásahy, které mají zásadní obchodní, bezpečnostní nebo smluvní dopady.

Důležitá bude také vysvětlitelnost. U každého doporučení musí být jasné, z jakých dat a úvah vzniklo. To je zásadní hlavně v oborech jako farmacie, potravinářství nebo automotive, kde bude auditovatelnost rozhodnutí čím dál důležitější.

Text vznikl ve spolupráci s firmou VertiFlex

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://logistika.ekonom.cz/c1-67883610-smerujeme-ke-skladu-ktery-si-problemu-vsimne-sam