Škodovka otevřela v Kvasinách automatický sklad. Roboti zastanou lidské svaly, teď ale zkouší nahradit prsty

Škoda Auto během letní celozávodní dovolené realizovala ve třech svých českých továrnách kolem čtyř stovek zlepšováků i větších projektů. Práce v kvasinském závodě souvisely hlavně s náběhem výroby nového modelu Karoq, který následuje loni zahájenou proudukci prvního SUV – Kodiaq. Největším dokončeným projektem v Kvasinách ale bylo otevření nového automatizovaného skladu menších dílů, který kromě 12 regálových zakladačů zahrnuje i čtyři robotická ramena.

Jde aktuálně o největší logistický projekt Škodovky, uvedl Michael Oeljeklaus, člen představenstva zodpovědný za výrobu a logistiku. Podle něj se o automatickém skladu v Kvasinách uvažovalo už od roku 2010.

Instalace zařízení začala loni v lednu a spuštění se plánovalo ještě v závěru minulého roku. Nakonec k němu došlo kvůli komplikovanému ladění procesů a softwarového propojení až letos na jaře. Od té doby probíhala náběhová fáze, kdy se do regálů zaskladňoval materiál, a aktuální otvíračka byla spojena s oficiálním uvedením projektu.

Nový sklad, do kterého se vejde necelých 47 tisíc přepravek, podle Oeljeklause ušetří 42 pracovních míst. Ta budou potřeba na řadě jiných míst výrobního areálu, který se připravuje na další nárůst kapacity a v současnosti připomíná velkou stavbu. Region přitom čelí nedostatku pracovníků.

„Ukazuje se, že jsme udělali dobře, že při ohromném růstu produkce v závodě Kvasiny jsme se rozhodli pro tento sklad, protože nám už teď šetří plochy, místo ve skladech a další,“ uvedl šéf logistiky Škoda Auto Jiří Cee. Předseda odborů Jaroslav Povšík upozornil, že už v současnosti jede továrna v Kvasinách na 18 směn, tedy i v sobotu.

Škodovka investovala do nového skladu AKL (z německého Automatisches Kleinteilelager – automatizovaný sklad malých dílů) kolem 210 milionů korun a počítá s nákladovými úsporami vůči konvenčnímu skladu přes 26 milionů korun ročně.

Jedinečnost skladu spočívá ve stupni automatizace. Paletu s KLT přepravkami sice přiváží z vedlejší příjmové zóny vysokozdvižný vozík, který ji vloží na dopravník. Z něj už si ale jednotlivé boxy přebírá robot pomocí ramene se senzory a kamerou, která rozpoznává mozaiku KLT přepravek.

Škoda Auto v Kvasinách oficiálně spustila nový automatizovaný sklad menších dílů

Přehrát video

Rameno následně přesune přepravky na dopravníkový pás, po němž se přepravují k výškovému regálovému systému, do kterého je zakládá jeden z 12 automatických zakladačů. Přepravky zakládají podle obrátkovosti dílů a během pracovního klidu je navíc přeskupují do výhodnějších pozic.

Využívá se zde princip takzvaného chaotického skladování, takže přepravky s jedním typem dílů jsou v jednu chvíli k dispozici na více místech. To je důležité kvůli zajištění bezpečnosti – pokud některý ze zakladačů vypadne, materiál je stále dostupný pomocí dalších. „Zálohují“ se i robotické manipulátory – pokud by vypadly, k dispozici jsou i vstupy uzpůsobené pro manuální práci. 

Také vyskladnění probíhá automaticky. Zakladač přepravku vysune a přeloží na dopravníkový pás, po kterém směřuje výstupu, který zajišťují další dvě robotická ramena. Přepravky přeloží na plošinu, která je automaticky přesune do přistaveného vozíku. Ten už musí obsluha vysunout z celého zařízení ručně.

Škodovka otevřela v Kvasinách automatický sklad menších dílů.

Prohlédnout fotogalerii

Podobný automatizovaný sklad menších dílů se aktuálně staví také v areálu automobilky v Mladé Boleslavi. Bude mít ještě větší kapacitu a do provozu by měl jít začátkem příštího roku.

Zajímavá návratnost

Automatický sklad AKL v Kvasinách není v Česku úplně výjimečný. Například šéf firmy SSI Schaefer Marian Gono odhaduje, že jsou v tuzemských logistických provozech přibližně desítky podobných zařízení. Ředitel firmy BITO skladovací technika Michal Beneš se myslí, že jich může být 20 až 30.

Například právě Škodovka otevřela před čtyřmi roky u Mladé Boleslavi nový centrální sklad náhradních dílů, který využívá automatický výškový systém pro palety. Výrobce zámkových systémů do aut Kiekert zase před dvěma lety zprovoznil v Přelouči automatický zakladačový systém pro přepravky s menšími komponenty.

K dalším společnostem, které se rozhodly v posledních letech zavést automatický sklad na boxy nebo palety, patří pekárenská společnost La Lorraine, dodavatel autodílů Brose, e-shop Alza.cz, „kladenské“ Lego, výrobce světlometů Automotive Lighting nebo pivovar Budvar.

„Odhaduji, že v současnosti můžou být v Česku menší desítky automatizovaných skladových systémů. Poptávka se ale za poslední rok až rok a půl velice zvýšila, takže kdybyste se zeptal za dva roky, bylo by to číslo mnohem vyšší. Aktuálně jsme v několika výběrových řízeních,“ říká Petr Pohnán ze společnosti Mecalux.

Podle něj se projevují zvyšující se výdaje na zaměstnance, takže se návratnost automatických skladů může pohybovat kolem pěti až šesti let, což už je pro řadu firem zajímavé. Navíc v sousedním Polsku je takových zařízení mnohem víc než u nás, a to i když se vezme v potaz, že jde o čtyřikrát větší trh, říká Petr Pohnán. A dodává, že důvodem, proč si firmy pořizují automatizované skladové systémy, není jen nedostatek zaměstnanců. Často také potřebují zefektivnit logistické procesy nebo odstranit „úzká hrdla“ ve skladech.

Nové schopnosti robotů

Na západ od nás už v současnosti existují stovky, možná i tisíce zařízení, která umí automaticky vyskladnit a zaskladnit palety nebo přepravky. Vývoj tak nyní směřuje novým směrem. Ještě vyšší úroveň automatizace představuje manipulace s jednotlivými kusy zboží nebo materiálu, což nyní zajišťují prakticky výhradně lidské ruce. Speciálně vychystávání, tedy proces, kdy skladník podle instrukcí vybere z regálu konkrétní objednané zboží a připraví jej k expedici.

Šéf německé skupiny Jungheinrich Hans-Georg Frey nedávno v rozhovoru pro časopis Logistika uvedl: „ Když má firma výškový sklad s plně automatickým zakladačovým systémem, můžete k tomu napojit i další automatické nebo poloautomatické vozíky. Máme za sebou už i takové instalace. Ale nemáme za sebou projekty, kde by vše probíhalo bez zásahu člověka. To dnes ještě není dostupné. Minimálně na konci musí být někdo, kdo vychystává zboží, a myslím si, že v příštích letech budou lidé tyto operace ještě vykonávat.“

Zatímco pro člověka je to jednoduchý úkol, robot musí být schopný rozeznat velké množství parametrů, a tak je pro něj vychystávání zatím příliš složité. I to se už ale začíná měnit a někteří vývojáři robotů jsou již blízko tomu, aby naučili stroje efektivně vyhledat ve skladu zboží, uchopit je a přesouvat do krabic, jak popisuje deník The Wall Street Journal.

Vychystávání je ve skladech nákladově nejnáročnější a nejsložitější skladový proces. Navíc je také nejméně automatizovaný. A to v čase raketově rostoucího on-line prodeje, kdy se logistika palet proměňuje v logistiku balíků. V důsledku toho se sice snižuje hmotnost zásilek, ale zvyšuje se jejich počet. Proto je ve skladech potřeba čím dál tím víc pracovníků nutných k přípravě zásilek.

Několik firem, jako například kanadský maloobchodní prodejce Hudson's Bay nebo čínský e-shop JD.com, proto začalo testovat roboty, kteří jsou schopní vychystávat zboží, a pomoct tak svým „zaměstnavatelům“ držet krok s tlakem na rychlejší dodávky zboží.

Donedávna se roboti učili identifikovat a uchopit různé druhy zboží zvlášť. Jenže to je nepraktické, protože e-shopy často prodávají obrovské množství odlišných produktů, a „zaškolení“ strojů je tak zdlouhavé. Tento přístup se nyní mění. Například v testovací hale start-upu RightHand Robotics mechanická ruka přesouvá dlouhé hodiny mnoho různých typů předmětů a úspěšné i neúspěšné pokusy se zapisují do databáze. Čím víc dat, tím spolehlivěji stroj pracuje, říká zakladatel firmy Yaro Tenzer.

Podle odborníků ale bude zavedení automatického vychystávání do běžného logistického provozu ještě nějaký ten rok trvat. Hlavním cílem je nyní vytvoření dostatečně široké databáze objektů ve 3D podobě, aby byli roboti schopní manipulovat bezpečně i s novými, pro ně neznámými předměty. To by se mohlo urychlit, pokud by firmy své výzkumy zveřejňovaly.

Na univerzitě v Berkeley takový výzkum nyní probíhá. Podporují jej Amazon, Siemens a další velké společnosti. Cílem je právě vytvoření otevřené databáze pro automatické systémy, jak uvedl pro The Wall Street Journal profesor Ken Goldberg, které projekt vede.