Čeští zákazníci utratili v minulém roce na internetu o 18 procent více než v roce 2016 a přibližně stejný nárůst obratů z e-commerce zaznamenala v průměru i celá Evropská unie. Přestože by ale on-line obchod již ze samé podstaty internetu neměl být omezený hranicemi národních států, realita je jiná. I v zemích se silně vyspělým trhem e-commerce, jako jsou Anglie, Německo nebo Irsko, své zboží do zahraničí prodává méně než polovina firem podnikajících na internetu.

Samozřejmě ne všechno zboží prodávané on-line na národní úrovni je zcela ideální pro přeshraniční obchod, například čerstvé potraviny. Studie 21st Century Spice Trade od společnosti DHL ale ukazuje, že zákazníci nakupující na internetu už dávno nehledají v zahraničí pouze módu a elektroniku, jak tomu donedávna bylo. Vysoký potenciál mají také kosmetické výrobky, zboží pro domácí mazlíčky, sportovní vybavení, segment DIY a zájem pomalu roste právě i o nápoje a potraviny.

Ze studie Eurostatu o využití informačních technologií v podnikatelském prostředí, která se ptala více než 160 tisíc evropských společností, vyplynulo, že 38 procent z nich zaznamenalo nějaké problémy při doručování zboží do jiných států Evropské unie. Mezi tím, co nejvíce brání přeshraniční expanzi těchto podniků, byly jazykové a technické bariéry. Překážkou je často také neznalost podnikatelského prostředí na cílovém trhu, jiná pravidla pro značení zboží či právní problémy spojené s reklamacemi.

Jako největší brzdu zahraničního rozvoje e-commerce ale většina dotčených firem označila vysoké náklady na doručování a vracení zboží. Ekonometrická studie cen balíkové přepravy, kterou vydala v roce 2015 Univerzita svatého Ludvíka v Bruselu, například ukázala, že cena přepravy balíku rozhodně nemusí vždy odrážet samotné náklady nutné na přepravu.

Vědci z bruselské univerzity v detailní studii poukazují na fakt, že cena přepravy stejného dvoukilového balíku z jedné evropské země do druhé může být podstatně vyšší než v opačném směru. A to přesto, že obě země mají podobně vysoké náklady na pracovní sílu a zásilky urazí stejnou vzdálenost.

Například přeprava určitého balíku z Nizozemska do Španělska vychází na 8,73 eura, zatímco v opačném směru by přeprava stejné zásilky přišla na 30,37 eura. Ceny přeshraniční přepravy jsou podle výsledků analýzy také třikrát až pětkrát vyšší než přepravy v rámci jednoho státu, i když byly balíky přepravené na stejnou vzdálenost.

Tyto rozdíly jsou dané mnoha faktory. Jednak celkovými přepravovanými objemy, historickým vývojem cen přeprav mezi jednotlivými zeměmi i cenovou politikou přepravců v konkrétních zemích. Svou roli určitě hraje i efektivita logistiky, kdy národně vybudované sítě přepravních a překladních kapacit nejsou optimalizované pro masivní přeshraniční přepravy. Zahraniční zásilka, která teoreticky putuje třeba jen o několik kilometrů dál než zásilka národní, tak může nacestovat i o několik stovek kilometrů více při přepravách mezi třídicími, překladními a distribučními centry.

Srovnávání cen začne příští rok

Právě vyřešení problému velkých rozdílů v cenách přeshraničních přeprav si za svůj cíl vytklo estonské předsednictví v Radě EU. Těsně před vypršením svého mandátu dosáhlo předběžné dohody s Evropským parlamentem ohledně nových pravidel, jejichž cílem je zprůhlednit sazby za přeshraniční doručování balíků a poskytnout národním regulačním orgánům větší pravomoci ke sledování a případně regulaci cen na trhu.

Součástí problému vysokých cen za přeshraniční služby je nedostatek dostupných informací o sazbách v okolních zemích. Návrh regulace počítá s tím, že nově budou mít všichni balíkoví přepravci povinnost zveřejňovat informace o svých sazbách na nejčastěji využívaných přeshraničních trasách. Tyto informace budou poskytovat národním regulačním orgánům, například u nás Českému telekomunikačnímu úřadu, které je dále poskytnou Evropské komisi ke zveřejnění. Regulační orgány také budou mít nově pravomoc posuzovat, zda sazba patřící do skupiny univerzálně poskytovaných služeb není přemrštěná.

Sazby přeshraniční přepravy balíků bude Evropská komise pravidelně zveřejňovat na vyhrazených internetových stránkách. To spotřebitelům i společnostem umožní porovnávání sazeb, a budou si tak moci vybrat ty nejlepší. "Z hlediska celého segmentu e-commerce budou transparentnější sazby za přeshraniční dodávání balíků motivovat spotřebitele k tomu, aby vybírali ze širšího sortimentu výrobků a více nakupovali on-line. Díky nim se rovněž otevřou nové možnosti pro maloobchodníky, zejména malé podniky, které nemají dostatečnou vyjednávací sílu ke sjednání lepších sazeb," uvedla Urve Paloová, estonská ministryně pro podnikání a informační technologie.

Navrhnutá norma musí ještě projít právní a jazykovou finalizací. Teprve poté ji bude schvalovat Evropský parlament a Rada EU. Podle odhadů tiskového oddělení Evropské komise by ke schválení normy mělo dojít do konce letošního roku, a v platnosti by tak mohla být již od roku 2019. Teprve pak se uvidí, zda nové evropské nařízení povede k vyvážení cen a většímu růstu elektronické komerce, či pouze k vyšší administrativě u národních orgánů a balíkových přepravců.

Související