Až do osmnáctého století žilo lidstvo v energetické rovnováze s přírodou. Využívalo jen obnovitelné zdroje energie. Zejména energii slunečního záření transformovanou přes fotosyntézu do rostlinné hmoty, z níž lidé získávali stravu i teplo. Avšak byly to zdroje dosti chudé. I velmi těžce pracující člověk je schopen vytvořit za den sotva jednu kilowatthodinu energie.

Situaci změnil objev fosilních paliv − zpočátku uhlí, následně ropy a zemního plynu. Lidé získali mohutné zdroje energie, které umožnily nebývalý rozvoj průmyslu, dopravy i bydlení. Na každého obyvatele ČR tak v současnosti připadá denní spotřeba 95 kWh energie fosilních paliv. Každému z nás někde stále hoří fosilní ohníček o výkonu čtyři kilowatty.

Zákon zachování hmoty

Důvodem těžby a užití fosilních paliv je využívání energie v nich obsažené. Avšak kromě zákona zachování energie platí i zákon zachování hmoty. Uhlík vázaný v uhlí, ropě či zemním plynu se jejich spalováním neztrácí, jen se stěhuje v podobě oxidu uhličitého z podzemí do zemského obalu. Aktuálně se celosvětově jedná o 34 miliard tun CO2 ročně.

2050

Cíl přestat do roku 2050 používat fosilní paliva obsahuje sdělení Evropské komise Green Deal – Zelená dohoda pro Evropu. Mimo jiné má dojít k přesunu 75 procent nákladní dopravy ze silnic na energeticky méně náročné druhy dopravy.

0

Při výrobě elektrické energie v bezemisních elektrárnách je měrná produkce oxidu uhličitého nulová.

3500 -> 5100 miliard tun

V průběhu epochy spalování fosilních paliv zvýšili lidé obsah oxidu uhličitého v zemském obalu z 3500 miliard tun na 5100 miliard tun.

V průběhu epochy spalování fosilních paliv zvýšili lidé obsah oxidu uhličitého v zemském obalu z 3500 miliard tun na 5100 miliard tun. Tím došlo ke zvýšení tepelněizolační schopnosti Země, klimatické změny se staly realitou a střední teplota Země se zvýšila o jeden stupeň Celsia. Oxid uhličitý se v časovém měřítku lidského věku ze zemského obalu přírodními mechanismy neodbourává. Klimatické změny vyvolané spalováním fosilních paliv jsou proto prakticky nevratné. Klima na Zemi zůstane trvale změněno i po skončení éry užívání fosilních paliv.

To je vážné ohrožení. V zájmu zachování vlastní existence se proto obyvatelstvo Země dobrovolně rozhodlo, že přestane používat zdroje energie, které přivedly lidskou civilizaci k rozkvětu. Toto rozhodnutí má racionální podstatu, neboť náhrada existuje − energii, kterou lidstvo získává spalováním uhlí, ropy a zemního plynu za rok, dodává Zemi slunce každých 40 minut. V prosinci roku 2015 se na pařížské konferenci 196 zemí světa dohodlo, že omezí používání fosilních paliv tak, aby oteplení Země nepřesáhlo hodnotu 1,5 až 2 °C. To v praxi znamená ukončit používání fosilních paliv zhruba v horizontu roku 2050.

Tento cíl obsahuje i sdělení Evropské komise z 11. prosince 2019 Green Deal − Zelená dohoda pro Evropu. V článku 2.1.5 vytyčuje tento dokument cíle a nástroje pro dopravu velmi jednoznačně. Cílem je radikálně snížit spotřebu fosilních paliv v dopravě, a to zejména přesunem 75 procent nákladní dopravy ze silnic na energeticky méně náročné druhy dopravy.

Na úrovni ČR je významným dokumentem zejména Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, schválený vládou ČR v lednu 2020. Ten určuje cíl snížit produkci oxidu uhličitého do roku 2030 o 12 milionů tun za rok a vytvořit 23 TWh/rok nových úspor energie.

Naplnit tyto cíle je technicky i ekonomicky reálné. Jen je potřeba opustit technologie minulosti a orientovat se na inovativní řešení.

Uhlíková stopa

Pro orientaci v číslech charakterizujících tuto tematiku je potřeba si připomenout některé znalosti z učiva základní školy:

  • uhlík (atomová hmotnost 12) se v molekule CO2 váže se dvěma atomy kyslíku (atomová hmotnost 16). Spálením jednoho kilogramu uhlíku tedy vzniká 3,67 kilogramu oxidu uhličitého;
  • motorová nafta obsahuje ve své uhlovodíkové struktuře 87 procent uhlíku, tedy spálením jednoho litru motorové nafty (hustota 0,83 kg/litr) vzniká 2,65 kilogramu CO2, což při výhřevnosti 9,8 kWh/litr představuje měrnou uhlíkovou stopu 0,269 kg CO2/kWh;
  • automobilový benzin obsahuje ve své uhlovodíkové struktuře 85 procent uhlíku, tedy spálením jednoho litru automobilového benzinu (hustota 0,79 kg/litr) vzniká 2,46 kilogramu CO2, což při výhřevnosti 9,5 kWh/litr představuje měrnou uhlíkovou stopu 0,258 kg CO2/kWh;
  • zemní plyn (metan) obsahuje ve své uhlovodíkové struktuře 75 procent uhlíku, tedy spálením jednoho krychlového metru metanu (hustota 0,70 kg/m3) vzniká 1,925 kilogramu CO2, což při výhřevnosti 9,6 kWh/m3 představuje měrnou uhlíkovou stopu 0,200 kg CO2/kWh.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://logistika.ekonom.cz/c1-66759580-uhlikova-stopa-dopravy-se-musi-zmensit