Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Nakupování v e-shopech zažívá stále větší rozkvět. Trend z posledních let posílila také koronavirová pandemie, kdy pro řadu lidí představoval nákup v e-shopu u některého zboží jedinou možnost, jak zboží získat. A v ostatních případech bezpečnější alternativu s výrazně menším rizikem nákazy. Nakupování na internetu si tak rychle našlo cestu i k těm, kteří předtím o něčem takovém nechtěli ani slyšet a dávali přednost kamenným obchodům.
Ačkoli se po první vlně pandemie všechny kamenné obchody opět otevřely a nebezpečí nákazy se zmenšilo, vzedmutá vlna zájmu o nákup z počítače či mobilu se snížila jen částečně. Lidé poznali výhody, které tento způsob nakupování přináší, a chtějí ho využívat i nadále.
Jednou z klíčových součástí prodeje po internetu je zajistit, aby se objednané zboží dostalo až k zákazníkovi. E-shopy obvykle využívají služeb expresních balíkových firem, ty velké si zčásti třeba zajišťují doručení samy. Ale pro každý způsob přepravy balíků je důležitá poslední fáze přepravy, která končí převzetím balíku zákazníkem. Naskýtá se zde několik možností − doručení na adresu, na výdejní místo či do výdejního boxu. Také tato oblast prochází vývojem v závislosti na zájmu zákazníků internetových obchodů i vývoji nových technologií, které e-shopy a balíkové firmy zavádějí. A také zde se do určité míry projevily dopady koronavirové pandemie.
Data z nejnovějšího celoevropského průzkumu E-shopper Barometer společnosti Direct Parcel Distribution ukazují, že lidé v Česku z kategorie pravidelných on-line nakupujících uskuteční 36 nákupů ročně, což je třeba až o třetinu méně než u Velké Británie, která se 48 objednávkami zaujímá první místo. Na dalších příčkách se pak nachází Polsko (46) následované Nizozemskem (44), Irskem (43) a Rakouskem (39). I v porovnání s evropským průměrem, u kterého se jedná o 40 nákupů, má Česká republika ještě rezervy.
Pro on-line nakupování se v Česku nejvíce využívají notebooky, smartphone pak běžný on-line nakupující používá až v 55 procentech, což je devět procent za evropským průměrem. Naopak nejméně často nakupujeme prostřednictvím tabletu.
Čeští nakupující mají na internetu mnohem větší očekávání týkající se samotného doručení objednávek, to je zde mnohem silnější než u evropského průměru. Důležitou roli hraje flexibilita doručovací společnosti, poskytování informací o dodávce v reálném čase a přesnost doručení s možností výběru termínu dodání předem. V evropském průměru naopak on-line nakupující upřednostňují expres doručení následující den.
Zdroj: Direct Parcel Distribution
Roste zájem o osobní odběr na pobočkách
"V uplynulých dvou až třech letech jsme zaznamenali výraznou změnu, kdy především ve velkých městech, ale stále více i v těch menších, roste zájem nakupujících o osobní odběr zboží," říká Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci APEK. "A to jak na vlastních prodejnách či výdejnách e-shopů, tak především prostřednictvím externích dopravců. Stále je však nejpopulárnější doručování na adresu. Letošní rok je navíc v tomto směru specifický s ohledem na nouzový stav vyhlášený v prvním pololetí vládou v souvislosti s covidem-19."
Nejmenší objem zboží z hlavních způsobů doručení podle Jana Vetyšky zatím projde výdejními boxy, nicméně s jejich dalším rozšiřováním roste i zájem o jejich využití ze strany zákazníků.
Podobně hodnotí situaci i Lukáš Baudyš, ředitel logistiky internetového obchodu Alza.cz, podle nějž stále přetrvává osobní odběr na pobočkách obchodu či na odběrných místech jako Zásilkovna. Doručení na adresu je ale oblíbené u velkých až nadrozměrných produktů. Pro velké zboží, jako jsou lednice či pračky nebo nábytek, někteří internetoví obchodníci nabízejí nejen přepravu na adresu zákazníka, ale i doplňující služby, třeba vybalení, montáž či připojení k síti.
Zájem o doručování až domů ovšem výrazně vzrostl během koronavirové pandemie. V době přísných restrikcí a obav lidí z nákazy pochopitelně několikanásobně stoupla poptávka po doručení na adresu přepravními společnostmi nebo vlastní dopravou e-shopů.
Výhodou při vyzvedávání je vlastní síť
Rostoucí zájem o vyzvedávání na pobočkách či ve výdejnách balíkových firem vytváří výhodu pro ty internetové obchodníky, kteří vznikli jako součást sítě původně kamenných obchodů. Potvrzuje to Michal Úšela, manažer logistiky sítě obchodů Datart. "Dlouhodobě roste obliba osobních odběrů. Možnost vyzvednutí zboží v prodejně volí zákazníci častěji než doručení zboží na adresu. Oblíbenost osobního odběru mezi zákazníky je dána hlavně možností pohodlně vyzvednout zboží v prodejně do 30 minut od objednání."
"Doručení respektive vyzvednutí zásilek jiným způsobem než kurýrem prostřednictvím výdejního místa nebo boxu zvyšuje komfort při vyzvednutí zásilky pro příjemce, protože může sám vybrat čas a místo převzetí," upozorňuje Miloš Malaník, generální ředitel balíkové firmy DPD. U výdejních boxů bývá − podle jejich umístění − vyzvedání možné prakticky neustále. "U žádného způsobu doručování jsme nezaznamenali pokles, objednávání a doručování prostřednictvím e-shopů s následnou přepravou balíkového přepravce je v posledních měsících na vzestupu," dodává Miloš Malaník.
Dlouhodobý trend je tedy jasný − zákazníci e-shopů směrují své zásilky stále častěji na výdejní místa. "Například v loňském roce jim dávalo přednost 58 procent zákazníků," říká Pavel Knap, šéf logistiky Mall Group. "Kvůli šíření nového koronaviru se tento poměr na několik týdnů změnil a více než 80 procent zákazníků volilo bezkontaktní doručení domů, kdy se s kurýrem vůbec nemuseli potkat, pokud nechtěli. Zároveň rostla také obliba bezkontaktních Mall Boxů, které pravidelně dezinfikujeme a zboží v nich zůstává uložené dva dny. Jak se tento trend bude vyvíjet dál, bude záviset i na epidemiologické situaci a případných dalších vlnách šíření koronaviru."
Zkušenosti s doručováním nemusí být stejné
Ačkoli podíl doručení zásilek do výdejních míst stále roste, balíková firma PPL CZ se připravuje na změny. "Věříme, že doručování do výdejních míst již dosáhlo svého vrcholu a je třeba nabídnout další možnost," říká Milan Loidl, marketingový ředitel. "Z tohoto důvodu chceme příští rok s partnerem vybudovat síť minimálně 1000 výdejních boxů − PPL Parcelboxů."
Z průzkumů, které si nechává každoročně provádět balíková firma GLS, vyplývá, že nejpopulárnějším stále zůstává doručení na domácí adresu, které využívají tři čtvrtiny příjemců. "Během posledních pěti let si však lidé postupně oblíbili i vyzvednutí zboží ve výdejních místech přepravců, na což reagujeme neustálým zahušťováním sítě našich ParcelShopů," říká Pavel Včela, ředitel GLS Česká republika. Nejmenší zájem je v Česku podle něj o doručování zásilek do balíkomatu a dříve oblíbené doručení do práce nyní využívá o třetinu méně lidí než v roce 2016. Zájem o výdejní místa e-shopů však zůstává stabilní, naopak doručení do nezávislé sítě výdejních míst volí dnes 2,5krát více lidí než před pěti lety. Doručení do výdejních automatů si stále nezískalo oblibu, a tak zůstává okrajovou záležitostí.
Ve městech roste význam šetrné dopravy
Doručování zásilek z e-shopů se vyvíjí a prochází změnami. Ovlivňují ho nejen změny života způsobené koronavirovou epidemií, ale i rozvoj technologií, změny ve společenských postojích a legislativní opatření na podporu dopravy šetrné k životnímu prostředí a udržitelnosti.
Největší změny za poslední roky doznalo zřejmě ekologické doručování ve městech, které trpí automobilovou dopravou a rozvoz zásilek v centrech přispívá k zatěžování lidí emisemi. Zejména širší centra velkých měst jsou přetížena vozidly, která v těchto oblastech zhoršují životní podmínky. Ucpané ulice balíkovým firmám samozřejmě také znesnadňují rychlé dodání zásilky v určeném čase. Není divu, že ke slovu přicházejí lehčí dopravní prostředky, či dokonce pěší kurýři. To vše vyžaduje logistiku přizpůsobenou menším a častějším dodávkám zboží.
"Na vzestupu jsou proto mikrodepa obsluhující centra měst prostřednictvím elektrokol, elektrokoloběžek, elektrických dodávek či pěších kurýrů," vysvětluje Miloš Malaník.
Balíkové a kurýrní firmy si proto pro rozvoz v centrech velkoměst stále častěji pořizují dodávková vozidla na alternativní paliva, zejména na zemní plyn či elektřinu a kurýři na kolech se stávají samozřejmým "doplňkem" při roznášce zásilek.
Na obzoru jsou drony a autonomní vozidla
Větší změny by měly čekat doručování zásilek v budoucnosti. Na tom se většina odborníků shoduje, rozcházejí se však v tom, za jak dlouho tato budoucnost přijde. Nové způsoby doručování jsou totiž často spojovány s využíváním autonomních vozidel či dronů, kde představuje překážku nejen stále se rozvíjející a dozrávající technologie těchto dopravních prostředků, ale i legislativa, která ve většině zemí tuto přepravu zásilek umožňuje nanejvýš experimentálně.
"Celosvětově se hovoří o maximální možné automatizaci, v současné době však v praxi u nás ještě takový způsob k dispozici není," upozorňuje Jan Vetyška. "Koronavirová krize byla impulzem pro větší propojení e-shopů například s taxislužbami. Očekávat jistě můžeme i další využití existujících schránek či míst, kufrů aut a podobně."
Doručování pomocí dronů či autonomních vozidel testovala již řada firem, například DPDgroup ve Francii. Autonomní vozidla bez řidiče v podstatě fungují jako pojízdné výdejní schránky. Společným jmenovatelem těchto řešení je automatizace procesu doručování.
Perspektivní mohou být i další způsoby. "Osobně vidím velký potenciál v elektrických, automatických dodávkách, které se vám ohlásí po příjezdu na určené místo a vy si z nich zásilku vyzvednete potvrzením přes mobilní telefon," říká Pavel Knap. "Dá se říct, že se jedná o takový box na kolečkách, za kterým se však vy sami nemusíte nikam vydávat. Dodávka může být ovládána řidičem, ale testují se už i ty s plně autonomním řízením."
Ovšem automatizované doručování není věcí zítřka a v dohledné době tyto futuristické způsoby nelze zejména v Česku očekávat. "Balíkové drony nebo samořiditelná auta s doručovacími roboty zůstanou v našich podmínkách ještě dlouho v režimu technologických hraček," upozorňuje Pavel Včela. A Milan Loidl doplňuje: "Objevuje se mnoho alternativ, jako jsou drony, doručení do kufrů aut nebo třeba pokusy o sdílené cesty. Upřímně ale nevěřím ve větší rozšíření jakékoliv z těchto doplňkových možností."
Jsou budoucností výdejní schránky?
Co ale bude velmi rychle nabývat na významu, jsou automatizované systémy pro výdej zboží, tedy různé výdejní schránky, boxy a podobně. Tyto systémy poskytují příjemci zásilky svobodnou volbu, kdy si svůj balíček vyzvedne, neboť není vázán na příjezd kurýra. Výdejní boxy mohou být ještě flexibilnější než výdejní místa, neboť podle svého umístění a přístupnosti mohou být k dispozici i 24 hodin denně. A ačkoli představují nemalou investici, jejich provoz by měl být levnější. Není divu, že v nich internetové obchody i balíkové firmy vidí budoucnost, a přestože výdej z těchto boxů představuje v současnosti jen menší část doručovaných balíků, pracují usilovně na jejich rozvoji.
Mezi e-shopy, které se už cestou výdejních schránek vydaly, patří i Alza. "Naše AlzaBoxy se nám osvědčily, patří mezi oblíbený způsob doručení a vidíme v nich jednoznačnou budoucnost," říká Lukáš Baudyš. "Doručení i vyzvednutí je rychlé, bezkontaktní a boxy můžeme rozmístit po celé zemi a být zákazníkům blíže. Také proto jsme se rozhodli jejich počet výrazně navýšit a do roku 2021 jich chceme mít celkem 1000 ve všech zemích, kde působíme, to znamená zhruba 600 boxů v Česku, 300 na Slovensku a 100 v Maďarsku."
Alza se při hledání vhodných míst pro své boxy také obrací na města, obce, veřejné instituce a firmy, které mohou prostřednictvím formuláře požádat o umístění AlzaBoxu na místo podle svých potřeb. E-shop připravuje i obchodní model na bázi franšízy, který by umožnil zapojeným partnerům čerpat z provozování úložné schránky výhody.
Je třeba spolupracovat s dalšími subjekty
"Automatizované výdejní schránky jsou dnes již technologicky dobře zvládnuté," říká Pavel Včela. "Jejich většímu rozšíření však brání nejen vyšší celkové náklady na jednu doručenou zásilku, ale především charakter balíkového trhu v Česku s mnoha rozměrově nestandardními zásilkami a vysokým podílem dobírek."
GLS provozuje automatické výdejní schránky již v několika zemích včetně sousedního Slovenska a pracuje na jejich rozvoji.
Také Mall.cz vidí v samoobslužných výdejních automatech jakéhokoliv typu velkou budoucnost. "V Česku jich provozujeme více než 90 a jejich nespornou výhodou je, že si pro zásilku můžete přijít opravdu kdykoliv, jsou vám k dispozici nonstop," vysvětluje Pavel Knap. V současné době jim podle něj dává přednost přibližně 10 procent zákazníků, kteří tak každý den vyzvedávají několik tisíc zásilek.
Jeho slova potvrzuje i Milan Loidl. "Věříme, že výdejní boxy jsou budoucností. Naše PPL Parcelboxy budou dostupné 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Klíčové ale bude, jak se k dané technologii postaví místní samospráva a privátní subjekty. Nikdo nechce narážet na popojíždějící dodávky v ulicích, ale ochota poskytnout místo pro taková zařízení někdy chybí."
Automatická výdejní místa má také Zásilkovna. Robotické zařízení Z-Bot nepotřebuje znát žádné informace o velikosti ani o váze zásilek, balíček musí pouze splnit maximální rozměr zásobníku a vejít se do vkladového okénka. Zařízení při vstupu zásilku změří a zařadí ji do místa, které odpovídá jejímu rozměru, tak aby v úložném prostoru vznikalo co nejvíce místa pro další zásilky. Z-Bot potom ve zvolených intervalech zásilky automaticky zkonsoliduje, což funguje podobně jako defragmentace disku v počítači. Uvnitř má robotický pojezd, který automaticky ukládá zásilky do volných pozic a automaticky přistavuje zásobník pro zásilky.
Zásilkovna také připravuje doručování do kufru auta bez přítomnosti jeho majitele. Ještě letos chce tuto možnost nabídnout na českém trhu. Služba by měla fungovat i u starších automobilů.
Naopak pro Datart v současnosti schránky nepředstavují téma. Firma využívá poměrně husté sítě svých prodejen, které slouží současně jako výdejny zboží objednaného na internetu. Toto řešení přináší některé výhody. "Zaměřujeme se na typ osobního odběru, kdy jsou zákazníci v kontaktu s prodejci, mohou se s nimi poradit, dokoupit potřebná příslušenství nebo využít dalších služeb," říká Michal Úšela.
Výdejní box do každé domácnosti
Výdejních schránek bývá obvykle umístěno vícero vedle sebe, podobně, jako je tomu u domovních schránek na dopisy či u boxů na odložení zavazadel třeba v nákupním centru. Právě na těchto veřejně přístupných místech nejčastěji najdeme také výdejní schránky, všude tam, kde je snadný přístup a koncentrace většího počtu lidí.
Ale co kdyby každý příjemce zásilky měl svůj vlastní výdejní box umístěný přímo u svého domu? I to je dnes možné. V Česku takové řešení představuje například firma FurtodoBox, která vyrábí takzvané chytré poštovní schránky. Projekt s názvem Furtodo řeší bezkontaktní předávání a převzetí zásilek na "poslední míli" bez potřeby osobní přítomnosti příjemce. Do těchto domovních boxů lze doručovat balíky, potraviny či léčiva. Kurýr ani zákazník nikdy nečekají a problém "adresát nezastižen" zmizí.
"Jsem přesvědčen, že tento náš produkt výrazně ovlivní budoucí podíl prodeje zboží ve prospěch internetového prodeje," říká Robert Boček, majitel a zakladatel firmy. "V současné době máme kompletně vyvinutý produkt, včetně všech potřebných certifikací a podpůrné aplikace."
Box Furtodo je vybaven bezpečnostním zámkem, kamerami a řídicí jednotkou se čtečkou čárových kódů. Je připojen k síti pomocí LAN či wi-fi. Konstrukce je zabezpečena proti vandalům a zlodějům a box lze nainstalovat svépomocí u plotu, na fasádu či jako volně stojící, a to nejen u rodinného domku, ale také v některých bytových domech. Furtodo box si lze pořídit i v provedení s integrovaným chlazením pro doručování teplotně citlivých zásilek.
Představuje individuální chytrá poštovní schránka budoucnost doručování? Stane se stejnou samozřejmostí jako schránky dnešní, určené jen pro dopisy nebo časopisy? Další rozvoj internetového obchodování si časem sám určí, zda je doručování živým kurýrem výhodné pro obchodníka i jeho zákazníky, nebo zda jsou alternativou spíše autonomní vozidla, která výdejní box přivezou podle dispozic zákazníka na určené místo. Každopádně e-shopy i balíkové firmy bedlivě sledují vývoj, protože vědí, že podle něj budou muset přizpůsobovat své služby.
Logistika č. 12/2023
