DB Schenker v Česku letos slaví 30 let existence. S čím firma v Česku začínala a jak se za tu dobu proměnily služby, které zde nabízí?

Letos naše společnost slaví 30 let působení na českém trhu, ale značka Schenker se u nás objevuje již podruhé. První pobočku zde otevřel v roce 1874 sám zakladatel firmy Gottfried Schenker. Pobočka u nás úspěšně fungovala až do nástupu komunismu v roce 1948. Novodobá historie firmy se datuje k 1. březnu 1991, kdy byla v Praze založena společnost Schenker CS Interlogistik.

Jak její název trochu napovídá, náplní činnosti byly integrované logistické služby, které poskytujeme dodnes. Jedním z prvních významných projektů byla vnitrostátní distribuce a skladování pro Procter & Gamble, díky které jsme založili naši první regionální pobočku v Brně.

Dnešní nabídka služeb je samozřejmě mnohem širší, sahá od mezikontinentálních námořních a leteckých přeprav přes železniční spojení z Číny až po různorodé služby přidané hodnoty v našich skladech a lehkou výrobu.

Tomáš Holomoucký

V DB Schenker působí od dob svých magisterských studií a na pozici jednatele společnosti od roku 2004. Ve firmě prošel mnoha pozicemi a svými zkušenosti se snaží rozvíjet firmu na mnoha úrovních. Proto zpravidla nesedí v kanceláři, ale snaží se co nejvíc být mezi lidmi, ať už se jedná o klienty nebo zaměstnance. Miluje sport v mnoha podobách, a proto ho podporuje i v rámci firmy a do sportovních událostí se vždy rád osobně zapojí. Od řízení logistické společnosti, ve které pracuje 2200 zaměstnanců ve více než 20 pobočkách, si nejlépe odpočine při sportu v přírodě.

Ředitel české pobočky DB Schenker Tomáš Holomoucký

Koronavirová krize zasáhla celý obor logistiky. Lze říci, že ho také proměnila?

Covid svým způsobem rozhýbal digitalizační a automatizační trendy tak, jak toho nebyl schopen ani nástup Průmyslu 4.0. Krize vytvořila nové komunikační a prodejní kanály a urychlila automatizace ve skladech. Největší výzvou pro všechny logistické společnosti nyní bude se těmto změnám přizpůsobit.

Musíme ale brát v potaz změny v celém dodavatelském řetězci, kde se různé články novým trendům přizpůsobují pomaleji nebo naopak rychleji než logistika. Například v e-commerce předpokládáme zvýšený důraz na fulfillment. Zákazníci si budou chtít vybrat, kdy a kam zásilku dodat, a nebudou trvat na tzv. same day delivery. I proto je heslo DB Schenker pro tento rok − Svět se mění a my s ním.

Co koronavirová krize znamenala konkrétně pro český DB Schenker?

Třicet let naší práce se nám zúročilo právě v loňském roce − máme různorodé portfolio zákazníků, dlouhodobé a prověřené smluvní přepravce a skvělý tým zaměstnanců na všech pobočkách. Díky tomu jsme ani v kritických měsících na jaře a v létě loňského roku nesáhli k žádnému propouštění ani omezení provozu. Zvládli jsme tak podzimní boom, kdy se firmy snažily dohnat prvotní propad výroby a prodeje a po logistice byla na trhu velmi silná poptávka.

Daří se v současnosti také mezinárodním námořním, železničním a kamionovým přepravám, které v „předcovidových“ letech zaznamenávaly nárůst?

Všechny druhy přepravy prošly v loňském a letošním roce velmi turbulentním vývojem a v současnosti mají problémy s nedostatečnou kapacitou a rostoucími cenami. Logistické firmy hledají nové možnosti a cesty, protože logistický trh bude velmi nepředvídatelný − uspějí ti, kteří se přizpůsobí trendům flexibility, konektivity, a digitalizace.

A z hlediska výsledků, povedl se loňský rok?

Vzhledem k okolnostem je to až neuvěřitelné, ale máme za sebou nejúspěšnější rok v historii s obratem sedm miliard korun. Otevřeli jsme nové sklady v Dobřanech u Plzně, v Praze v Horních Počernicích a Hradci Králové. K tomu jsme zásadně rozšířili naši pobočku ve Strančicích. Celkem jsme tedy naše skladové kapacity navýšili o 260 tisíc čtverečních metrů.

Loni jsme do našich řad přijali více než 250 nových kolegyň a kolegů, a pokud bude situace na trhu příznivá, až 200 nových zaměstnanců bychom rádi nabrali i letos.

Plánujete investice do rozvoje logistiky v České republice například také s cílem otevírání nových skladů?

Právě do vybavení skladů a jejich modernizace jsme v loňském roce investovali více než 250 milionů korun. Největší důraz jsme v terminálech kladli na zelená řešení − instalovali jsme ekologičtější osvětlení a efektivnější metody vytápění, posílili jsme také bezpečnostní opatření ve skladech i v naší IT síti.

Letos plánujeme ještě rozsáhlejší investice − chceme rozšířit náš centrální hub v Rudné u Prahy o dodatečných čtyři tisíce čtverečních metrů a posílit naši přítomnost i na Moravě. Další investice z celkového plánovaného objemu 388 milionů korun budou směřovat do automatizace a zefektivňování našich služeb.

A co další nové služby?

Jedním ze zajímavých řešení, které jsme v poslední době uvedli do praxe, je vylepšená verze algoritmu BinPacker, který vypočítává nejefektivnější řešení nakládky námořních kontejnerů a kamionů nebo zaskladnění palet ve skladech. Pilotní provoz potvrdil, že algoritmus pomáhá zvýšit využití kontejnerů až o 10 procent. Kouzlo algoritmu BinPacker je v tom, že zrychluje a usnadňuje práci jak nám, tak našim zákazníkům.

Na začátku roku se musely firmy vyrovnávat s dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie. Ovlivnil brexit také poskytování vašich logistických služeb?

Brexit byl z pohledu evropské logistiky velká událost, a i když byl na první pohled dostatek času se na něj připravit, dlouho bylo vše nejisté a k dohodě nakonec došlo jen několik dní před koncem roku. Navzdory tomu, že jsme v Česku byli na brexit připraveni, posílili jsme naše celní oddělení, proškolili zaměstnance a začali používat nový software, tak zejména v lednu a únoru nastalo dost neočekávaných událostí a omezení, a to zejména na britské straně. Britské firmy bohužel nebyly na brexit moc dobře připravené, zejména co se týče náležitostí celního řízení a povinné dokumentace.

Automatizace a robotizace postupují

Měl koronavirus dopad také na zavádění automatizace a robotizace? V Česku jste například loni na podzim nasadili v Pardubicích autonomního mobilního robota MiR. Ovlivnily změny v logistice vaše rozhodnutí nasadit robotickou techniku?

Logistické inovace, mezi které automatizace a robotizace bezpochyby patří, jsou pro naši společnost dlouhodobě klíčové. S jejich zavedením jsme proto počítali i navzdory pandemii. Robotizace nám, bez ohledu na aktuální situaci, umožňují optimalizovat logistické procesy a uvolnit kapacity personálu svěřením jednoduchých skladových operací právě robotovi.

Spolupracuje DB Schenker s výrobcem MiR také v dalších zemích? Plánujete v Česku další robotické vozíky této značky?

Ano, v Česku plánujeme zapojení dalších robotů MiR do provozu a doporučujeme jejich využití také v zahraničních pobočkách. Robotické řešení do praxe zavedli například kolegové ve Švédsku pro největší skandinávský e-shop s hračkami a dětským oblečením Lekmer.com v logistickém centru Arlandastad nedaleko Stockholmu. Robotický systém CarryPick, za kterým stojí švýcarská společnost Swisslog, zpracovává objednávky zákazníků z e-shopu, které následně převádí na „cestovní pokyny“, jimiž se roboti řídí na cestě pro jednotlivé regály. Robot si cestu k regálu najde díky pravidelné síti QR kódů, které jsou umístěny na podlaze logistického centra. E-shop distribuuje každoročně kolem jednoho milionu zásilek do Skandinávie a Nizozemska, přičemž všechny jsou vyřizovány právě z terminálu v Arlandastadu.

Jaké perspektivy mají podle vás roboti v logistice? Bude se tempo robotizace v tomto oboru dále zrychlovat?

Roboti a automatizace se zpravidla využívají zejména tam, kde se jedná o opakující se, rutinní činnosti. Pokud tedy poroste objem takových operací v logistickém řetězci, dá se logicky předpokládat i růst tempa jejich automatizace.

Výhodou robotizace je přesnost, spolehlivost, nízké riziko chyby a časová úspora. Každý stroj však stále potřebuje obsluhu nebo dohled, a je to tedy nakonec zase člověk, kdo robota programuje, mění jeho nastavení a deleguje na něj pracovní úkoly.

Umíte si v příštích letech reálně představit autonomní sklad, který funguje prakticky sám bez lidí?

U specifických projektů, kde je velmi málo proměnných a skladové operace jsou předvídatelné, si takový systém dokážu reálně představit. Takových případů je ale velmi málo, a proto si nemyslím, že nás v příštích letech čeká boom autonomních skladových řešení.

Jak se rozvíjí vaše spediční aplikace Drive4 Schenker?

Aplikaci jsme v loňském roce zásadně přepracovali, tak aby byla uživatelsky přívětivá jak pro naše zákazníky, tak pro partnerské přepravce. Těch máme v aplikaci více než 50 tisíc a systém automaticky vyhodnotí a vybere optimální přepravu.

Vaše hlavní přepravní směry jsou v rámci západní a střední Evropy, ale plánovali jste třeba také přepravy v exotičtějších destinacích, například Íránu či Turecku nebo do neklidné Sýrie…

Kamionové přepravy do těchto zemí jsou vždy složité a logistické možnosti se odvíjí také od aktuální hospodářské nebo politické situace. Z exotičtějších destinací aktuálně nabízíme pravidelné linky do Maroka, na Kypr, do Turecka, středoasijských republik, Arménie nebo z Číny.

V roce 2019 jste nasadili gigaliner jako denní shuttle z překladiště v Rudné do Prahy do Liberce. Jak si tato linka vede a dává nebo bude dávat smysl nasadit gigalinery i na jiné linky, třeba i příhraniční?

Gigalinery podstatně navyšují přepravní kapacitu jedné soupravy, tudíž na silnici reálně vyjede méně kamionů, než je zapotřebí. Právě v kriticky vytíženém úseku u Mladé Boleslavi je každý kamion znát. Je ale nutné brát v potaz, že gigalinery nelze nasadit libovolně − v ideálním případě by měla tato souprava cestovat takřka výhradně po dálnici s výjimkou sjezdu do logistického terminálu. Výhody těchto spojů jsou zřejmé, a proto je rádi nasadíme na linkách, kde to bude možné a bude to dávat ekonomický smysl.

Dává vám ve středoevropském regionu smysl rozvoj kombinované přepravy?

Kombinovaná přeprava rozhodně smysl dává − první a poslední míli obslouží kamion a nejdelší „střední“ úsek přepravy zajistí železnice. V praxi však nejen u nás narážíme na kapacitní omezení železniční sítě, která v řadě zemí není na takový provoz stavěna a dalšímu rozvoji kombinovaných přeprav brání. Jako první smysluplný krok v rozvoji kombinovaných přeprav tedy vidím posílení kapacity železniční sítě napříč celou Evropou.

Na cestě k udržitelné dopravě a logistice

Ekologičtější přeprava zboží se stala dnes už běžným tématem. Co znamená pro DB Schenker?

Prioritou DB Schenker je dlouhodobě udržitelnost, a proto se společnost už v roce 2006 zavázala snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého o 20 procent, čehož se podařilo dosáhnout už v roce 2014, a následně o 50 procent do roku 2030. Do firemní flotily osobních i nákladních vozů proto čím dál víc zařazujeme alternativní paliva, jako je LNG a CNG. U ostatních vozů pak usilujeme o plnění co možná nejvyšších emisních norem EURO.

Které typy firem mají o ekologické přepravy největší zájem?

Jsou to firmy, které chtějí jít příkladem, bez ohledu na jejich velikost nebo obor podnikání. Velcí hráči na trhu, jako například Škoda Auto, dokonce aktivně motivují své dodavatele a dopravce k využívání LNG vozů. Tyto firmy vidí budoucnost udržitelnějších a ekologičtějších přeprav právě v alternativních pohonech a jdou této vizi naproti i při výběru dodavatelů. Postupně se k nim přidávají další a další firmy.

Jak v Česku využíváte alternativní paliva? Při jakých přepravách?

V oblasti alternativních paliv v České republice nejčastěji využíváme stlačený zemní plyn CNG − jak u vozů s nižší užitnou hmotností, jako jsou osobní automobily nebo dodávky, tak i v rámci nákladních vozů mezi 12 a 16 tunami. Testujeme také elektrické dodávky. U kamionů v poslední době ověřujeme i praktické možnosti využití LNG tahače, ale v obou případech se trh potýká s nedostatkem těchto vozů kvůli vysoké poptávce.

Samostatnou kapitolou jsou vodíkové pohony − ty využíváme primárně u skladové manipulační techniky, ale dovedu si představit, že se tento pohon prosadí i u městských doručovacích flotil. V rámci inovační platformy ČVUT pomáháme se zaváděním inovací a alternativních pohonů do praxe.

Elektrifikace přepravy zboží přináší vysokou spotřebu baterií a tato potřeba se bude dále zvyšovat…

Baterie nebo jejich články jsou z pohledu logistiky klasifikovány jako nebezpečné zboží a podléhají přísným požadavkům na přepravu a uskladnění dle evropského standardu ADR. DB Schenker tento typ zboží v souladu s ekologickými standardy vždy skladuje odděleně od ostatního, potenciálně hořlavého zboží v suchých a dobře větraných prostorách.

Co v logistice baterií nabízí DB Schenker v Evropě, ve světě a v Česku? Počítáte s rozvojem tohoto typu logistiky?

Pro logistiku klíčové komodity, kterými lithiové baterie rozhodně jsou, je nejdůležitější rychlost přepravy. Proto se DB Schenker v posledních měsících zaměřuje na umožnění leteckých přeprav baterií. Více než 100 nákladních leteckých terminálů DB Schenker po celém světě proto aktuálně nabízí nejvyšší úroveň bezpečnostní certifikace FSR-A, která je pro uskladnění a expedici baterií uzpůsobena.

Z České republiky DB Schenker už od roku 2020 zajišťuje logistiku lithiových článků pro produkci elektromobilů značek Jaguar Land Rover, Hyundai nebo Mercedes-Benz. Jen za loňský rok naše sklady v Ústí nad Labem, Pardubicích a Mnichově Hradišti odbavily zhruba 50 tisíc palet lithiových článků. Každá paleta má hodnotu přibližně 350 tisíc eur, takže těmito sklady prošlo zboží asi za 500 miliard korun. Česká republika je proto do jisté míry už nyní logistickým hubem pro středoevropskou produkci elektromobilů.

Ve vozovém parku DB Schenker jsou i dodávková vozidla a kamiony na CNG. Jak se jezdí s kamiony na CNG v reálném provozu v Česku, když na jedno natankování ujedou okolo 450 kilometrů? Je perspektivnějším palivem LNG?

CNG vozy vzhledem ke zmíněnému dojezdu využíváme primárně na vnitrostátních linkách − máme výhodu, že na naší centrále v Rudné u Prahy máme vlastní CNG plničku, což výrazně usnadňuje jejich provoz. LNG se pak díky svému dojezdu i rozvoji tankovací sítě v jižní a západní Evropě hodí spíše pro mezinárodní linky. V některých zemích, jako například v Německu, tyto vozy navíc nemusí platit mýtné.

Kromě ekologického aspektu jsou CNG i LNG paliva perspektivní zejména z hlediska ekonomické výhodnosti. Provozní náklady jsou nižší o desítky procent a vozidla na CNG navíc neplatí silniční daň. Na druhou stranu jsou tyto vozy svým způsobem limitovány možnostmi tankování během přeprav. U LNG technologií však vysoká poptávka drží ceny dlouhodobě vysoko.

Jak si vede v praktickém provozu LNG tahač Iveco s návěsem na lince do nizozemského Tilburgu, který jste začali letos zkoušet?

Z pohledu jízdních vlastností od sebe běžný a LNG tahač prakticky nerozeznáte. Výhody LNG se projeví zejména z pohledu ekologie a ekonomie přeprav. Spalinové emise LNG jsou výrazně méně škodlivé oproti naftovým motorům a v kombinaci s nižší cenou paliva a nižší spotřebou lze dosáhnout úspor nákladů na palivo až o 20 procent.

Poněkud vyšší jsou však pořizovací náklady kamionů na LNG, kvůli kterým jsou bohužel tyto vozy bez státní subvence nerentabilní. Na západ od nás se těmto inovacím jde naproti například budováním tankovací LNG sítě nebo nastavením nulové sazby dálničního mýta. Pevně doufám, že i Česká republika se touto cestou brzy vydá.

Loajalita firmě není nemoc

V DB Schenker působíte už 28 let. Vzpomeňte, jak jste do firmy přišel…

Po ukončení vysoké školy jsem nastoupil do spediční firmy Scansped Czech, spol. s r. o., jako asistent generálního ředitele a v období 1995−1998 jsem působil na pozici ředitele marketingu a kvality. Po fúzi Scansped Czech se společností Schenker v roce 1998 jsem pokračoval jako ředitel marketingu a kvality, řídil úsek pozemních přeprav a v letech 2003/2004 pracoval jako produktový manažer pro jihovýchodní Evropu na regionální centrále ve Vídni. Od dubna 2004 zastávám pozici jednatele a ředitele společnosti Schenker spol. s r. o.

V DB Schenker pracujete dlouhou dobu a jste tedy s prostředím této firmy zřejmě spokojen. Čím vás jako zaměstnavatel DB Schenker nejvíc oslovuje?

I když jsem ve společnosti velmi dlouho, ani ona, ani já nejsme na jednom místě. Já třeba nejsem dva dny po sobě v jedné kanceláři. Firma se neustále mění, rosteme průměrně dvouciferným růstem, měníme se, otevíráme nové pobočky, inovujeme. Mám možnost firmu ovlivňovat a zanechat v ní svoji stopu. Myslím, že jsme jedna z posledních korporací, kde je ještě nějaká lokální autonomie, a máme možnost prosazovat strategii, která je blízká českému trhu.

Vedle práce máte také rodinu, dvě děti a odpovídající povinnosti. Pomáhá vám nějaké krédo spojovat práci a život pro firmu a rodinu?

Tím, jak je logistika dynamická a naše firma v neustálém vývoji, je to někdy těžké, ale naštěstí mám již dvě větší děti a pevné rodinné zázemí. Člověk by měl mít dlouhodobé vize a velmi si cením dobré spolupráce a komunikace. Svět dnes vyžaduje velkou flexibilitu a odolnost. Tu získávám i díky koníčkům, zejména každodenním sportem. Snažím se celý život, a nejen ve sportu, řídit heslem: Never give up! − Nikdy se nevzdávej!

Ví se o vás, že se nesnažíte pojímat práci pro DB Schenker jako one man show a že se vám moc nechce rozhodovat „ze židle“, z dálky…

Snažím se být na všech místech, kde se něco důležitého děje. Ale úspěšnou firmu dělá široký a kvalitní střední management. Řízení firmy není centralistické, je rozloženo do více center po celé ČR, spolupracujeme navzájem. Hlavními prvky jsou: flexibilita, spolupráce, orientace na zákazníka, inovace a improvizace. Nejdůležitější je v dnešní době flexibilita, která je podporovaná zkušenostmi, kapitálovým zázemím a kvalitními lidskými zdroji.

V logistických společnostech známe hodně řidičů srdcařů, ale i dalších lidí zapálených pro svou práci na jiných pozicích. Jak oceňujete loajalitu takových zaměstnanců?

Ano, logistika je svým způsobem návyková. U nás v DB Schenker máme mnoho zaměstnanců, kteří u nás pracují třeba 15 nebo i 25 let. Jsou to většinou srdcaři, kteří s firmou žijí a na jejich práci je to znát. Jsou to příklady hodné následování. Zapojujeme je do řízení a různých projektů, dáme na jejich názory a zkušenosti. Jsem rád, že se tato parta u nás neustále rozšiřuje, přispívají k tomu i benefity pro loajální zaměstnance, různé akce a ocenění. S úsměvem říkáme, že loajalita není nemoc, ale naopak je potřeba, aby společnosti na své dlouhodobé zaměstnance nezapomínaly.

Co je podle vás tedy nejdůležitější?

Nejenom v logistice, ale v celé společnosti přibývá negativismus, špatná nálada a agresivita. U nás se naopak snažíme o pozitivní přístup, o kvalitní komunikaci k zákazníkům i zaměstnancům a nemyslet jen na sebe. Chceme, aby naše firma měla přesah a kultivovala prostředí kolem nás, aby se starala o celkovou společnost, podporovala sociální projekty a zdravé životní prostředí. V někdy tvrdém konkurenčním boji se snažíme postupovat eticky, neagresivně a případně neoplácet stejnou mincí.

Související