Elektromobilita se pro automobilové výrobce stává heslem dne, ale cesta k ní nebude snadná. Analýza společnosti Coface, která pojišťuje pohledávky firem a obchodních rizik, zmiňuje řadu bariér, které širšímu nástupu elektřinou poháněných vozidel brání. Patří mezi ně zejména obrovská poptávka po kovech nezbytných pro výrobu baterií i samotných elektromobilů, která tlačí jejich ceny vzhůru.

Rostoucí materiálová náročnost výroby elektromobilů ovlivňuje také cenu těchto vozidel. Aby prodeje dosahovaly žádaných čísel, musí být tato vozidla v řadě zemí dotována. 

„Cena elektromobilů zůstane minimálně v příštích dvou letech pravděpodobně vysoká. Neočekáváme žádné zásadní změny v cenovém vývoji," říká Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.

Poptávka roste zejména po kovech nezbytných pro výrobu baterií, tedy především po lithiu, kobaltu a mědi. Nabídka na světovém trhu však vzhledem k celosvětové podpoře elektromobility nestačí pokrýt poptávku.

Nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou tak zvyšuje ceny těchto kovů, přestože podíl elektromobilů na trhu je stále malý. Různé konfigurace baterií nebo možné využití vodíku jako zdroje energie prozatím tlak na používání těchto kovů nesníží. Vysoké náklady na ně však přispívají k podpoře výzkumu a vývoje alternativních technologií. Tyto snahy by mohly v dlouhodobém horizontu situaci změnit, a to i s ohledem na silnou konkurenci zemí, které chtějí získat výhodu v nové generaci vozidel.

„Pro Českou republiku je automobilový průmysl klíčovým odvětvím ekonomiky. Proto je logické, že si nechce v oblasti výroby elektromobilů nechat ujet vlak. Svědčí o tom i státní podpora projektu továrny na výrobu baterií, na němž se dohodlo ministerstvo průmyslu a ČEZ. O projekt se už zajímají i Volkswagen nebo LG,“ uvedl Ján Čarný.

Segment elektromobilů celosvětově neustále roste. Zatímco v roce 2019 činil podíl e-aut osm procent, v roce 2020 to bylo již 13 procent. V roce 2020 přitom prodej automobilů s konvenčním pohonem poklesl o šest procent, ale v důsledku vládních pobídkových programů a zvýšeného zájmu o tento segment v Evropě vzrostl prodej elektromobilů o 41 procent. Ján Čarný uvádí, že podle dostupných údajů vzrostl prodej elektromobilů v prvním čtvrtletí roku 2021 meziročně o 41 procent a v letošním roce se očekává růst až o 70 procent.

Čísla mohou klamat

Ačkoli se v Česku loni počet registrovaných osobních elektromobilů zvýšil téměř o 90 procent na 7103 vozů, jejich podíl zůstává stále malý v porovnání s celkovým počtem osobních aut, který v Česku ke konci loňského roku dosáhl 6,13 milionu. „Za malým podílem elektromobilů na našich silnicích může vyšší pořizovací cena v porovnání s automobily se spalovacím motorem,“ říká Ján Čarný. „Cenový rozdíl je umocněn absencí dotačních programů motivující jednotlivce a firmy k pořízení elektromobilů. Tyto program jsou přitom obvyklé v řadě evropských zemí,“ dodává Ján Čarný.

Konkurenci elektromobilům odstraní i zákaz prodeje spalovacích motorů na některých trzích včetně Evropy do roku 2035. Tento trend vytváří tlak na poptávku po kovech potřebných k výrobě baterií do vozidel. Jde například o lithium, kobalt, grafit, nikl, prvky vzácných zemin, hliník a měď. V bateriích se používá několik desítek kilogramů kovů, ne-li stovek. Například hliník tvoří přibližně polovinu celkové hmotnosti, následuje měď, grafit a nikl. „Hliník se používá nejen v bateriích, ale i v dalších částech vozidel, jako jsou podvozek nebo vnitřní panely, a to díky své výhodné hmotnosti a schopnosti účinně chránit před nárazy,“ říká Ján Čarný. Poptávka poroste i po mědi. Ta je důležitá nejen pro výrobu baterií, ale i pro rozvoj elektrických sítí, které budou muset kvůli dobíjení vozidel přenášet vyšší výkony.

Ceny surovin porostou

Coface v této souvislosti předpokládá, že v letech 2020 až 2021 vzrostou ceny niklu o 34 procent, hliníku o 25 a mědi o 47 procent. Kromě toho očekává, že dále v letech 2020 až 2050 poptávka vzroste ještě výrazněji. Poptávka po mědi pro elektromobily se bude v tomto období zvyšovat o 9,9 procent ročně, zatímco poptávka po niklu pravděpodobně poroste tempem 11,8 procent ročně.

Hlavními producenty těchto vysoce žádaných kovů jsou Demokratická republika Kongo, Austrálie, Indonésie, Chile a Rusko, což přimělo vlády těchto zemí k úpravě těžebních zákonů s cílem získat větší podíl na výnosech z těžby, ale také k posílení environmentálních předpisů na ochranu místních komunit. Tlak na těžební a metalurgické společnosti, aby zlepšily nabídku a reagovaly na tyto trendy, bude intenzivní.

Vodík stále na okraji

Výrobci baterií a jejich zákazníci se snaží snížit svou závislost na kobaltu, ale také současně najít alternativní zdroje energie. Vodík je obecně považován za silnou alternativu, která dokáže snížit celkové náklady průmyslu a zátěž pro životní prostředí. Coface však nepředpokládá, že by vodík v tomto desetiletí změnil pravidla hry bez silných pobídek ze strany vlád.

„Neočekáváme, že by i samotní výrobci automobilů v krátkodobém horizontu upřednostňovali vodík, protože investovali velké prostředky do baterií, aby splnili přísné předpisy zavedené v řadě zemí jejich státními orgány,“ říká Ján Čarný. 

Nedostatečná recyklace

Poptávka po recyklaci a důraz na oběhové hospodářství jsou dalšími reakcemi na rostoucí poptávku po kovech důležitých pro výrobu elektromobilů a snížení dopadu na životní prostředí. Snaha rozvíjet používání elektromobilů vychází z cílů Pařížské dohody a snahy bojovat se změnou klimatu. Těžba kovů má stejně však jako každý těžební proces významný dopad na životní prostředí. V některých zemích se tak stává v souvislosti s těžbou třeba odlesňování a někde i dětská práce.

Významným tématem se bude stále více stávat i recyklace surovin využívaných pro rozvoj elektromobility. Řada firem se již tímto směrem vydala a například recyklace kobaltu a niklu je v současnosti poměrně vyspělá a dosahuje až 60 procent. Naproti tomu lithia se stále recykluje pouze jedno procento.

Související