Aktuální číslo odborného magazínu Logistika
Načasování naší prosincové exkurze do společnosti Mediterranean Shipping Company (MSC), nemohlo být lepší. Konala se totiž jen krátce poté, kdy tato firma vystřídala na prvním místě světového žebříčku rejdařských společností z pohledu nominálně nabízené přepravní kapacity (v TEU) rejdařství Maersk.
Jako studenti vedlejší specializace Logistika – mezinárodní přeprava a zasilatelství Vysoké školy ekonomické v Praze jsme měli v prosinci tu čest, že jsme měli možnost navštívit našeho firemního partnera – rejdařství MSC – v jeho sídle pro Českou republiku a Slovensko, tedy na pražském Smíchově v prostorách budovy Green Point.
V rámci prohlídky moderně zařízených kancelářských prostor jsme na vlastní oči viděli asi „nejvýše položený“ námořní kontejner v Praze (v sedmém patře budovy). Společnost MSC si jej zde nechala nainstalovat a upravit pro využití v rámci odpočinkového prostoru. Uvnitř je sezení se stolkem a pohovky, kde je možné relaxovat.
Jak je to s emisemi
Poté jsme zamířili do konferenční místnosti. Připravené občerstvení i silné poznámkové bloky na stolech dávaly vědět, že nás čeká kvantum zajímavých informací. A skutečně o ně nebyla nouze. Celé dopoledne jsme měli možnost, trávit po boku Michaely Svrčkové, ředitelky české a slovenské pobočky MSC. Myslím, že nejen v našich vnitrozemských končinách je nesnadné hledat povolanější osobu v námořním oboru, která disponuje takovým zápalem pro věc.
Díky Michaele Svrčkové jsme se dozvěděli řadu faktů o vzniku společnosti MSC, jež má ryze rodinný původ, skutečnosti o složení její námořní nákladní flotily i různé aspekty aktuální situace v emisní problematice. Právě ta je jedním z nejdůležitějších témat, které musí řešit nejen rejdařství. Podíl jednotlivých dopravních prostředků na znečišťování životního prostředí jsme měli možnost porovnat na základě graficky zpracovaných dat. Na rozdíl od představ mnoha lidí, kteří se k problematice někdy vyjadřují unáhleně, je prokázané, že námořní doprava se v přepočtu na hmotnost přepraveného nákladu posílí na tvorbě skleníkových plynů minoritním podílem.
Krize v Suezu a covid-19
Naše další otázky byly zamířeny na témata týkající se pirátství či nedávné krize v Suezském průplavu, Michaela Svrčková na ně odpovídala podrobně a zasvěceně. Pirátství představuje pro námořní obchod stále hrozbu, a to především kvůli legislativním úpravám, jež neumožňují dostatečné obranné vybavení posádky, potřebné k předejití či k účelné eliminaci případného konfliktu. Co se suezské krize týče, na počátku sledu událostí vedoucích na jaře k zablokování průplavu byly poryvy větru, jež ovlivnily kurz kontejnerové lodě Ever Given. Vyproštění lodě zabořené po několik dní přídí do východního břehu a zaklíněné zádí do břehu západního stálo obrovské úsilí i finanční prostředky.
Kormidlovat loď o takových rozměrech je velmi složitá záležitost, která potřebuje velké zkušenosti a nemalou předvídavost, a to i na několik desítek minut dopředu. Pokud nastane nějaká nepředvídatelná situace v podobě silného bočního nárazu větru, kapitánovi již takřka nezbývá, než jen čekat na to, co stane.
Jak známo, havárie v Suezském průplavu měla velké dopady na celý svět a některé z nich stále ještě doznívají, a to i v kombinaci s dalšími faktory. Michaela Svrčková v těchto souvislostech hovořila především o krizi spojené s pandemií koronaviru, která zapříčinila zastavení či zpoždění činnosti velkých, a to nejen čínských, přístavů.
Za obohacující dopoledne děkujeme našim pedagogům, především doc. Radku Novákovi a doc. Petru Kolářovi z katedry logistiky VŠE v Praze, ale velké díky ovšem patří Michaele Svrčkové, ředitelce české a slovenské pobočky Mediterranean Shipping Company za poutavý, odborný výklad.
(autor je student vedlejší specializace Logistika - mezinárodní přeprava a zasílatelství, VŠE Praha)
(redakčně upraveno)
Logistika č. 2/2024
