Dotazy týkající se požadavků na vyšší limit dopravců MKD než ten, jaký je běžně používán, bývají v současnosti časté. Čím dál častěji se přepravují hodnotné zásilky nebo zásilky, které je třeba přepravit v přesně stanoveném čase. Přitom se řada − zejména korporátních − přepravců či zasílatelů snaží na úkor dopravců neoprávněně profitovat. Právě oni totiž mnohdy vůči dopravcům uplatňují svoji ekonomickou sílu, a to nejrůznějšími způsoby. Toto je jeden z nich.

Např. podle čl. 26 Úmluvy CMR může odesílatel udat tzv. částku zvláštního zájmu na dodání zásilky − pro případ její ztráty, zničení nebo poškození anebo překročení dodací lhůty. To je však možné jen tehdy, sjedná-li se s dopravcem i příplatek k přepravnému. Právě „příplatek k přepravnému“ si ale často přepravci a zasílatelé v praxi „vykládají po svém“. Mnohdy tak dopravci pouze sdělí cenu zásilky − a pak toto sdělení považují za uplatnění čl. 24 − nebo objednají přepravu ve zvláštním zájmu, respektive sdělí, že trvají na jeho uplatnění − a pak to považují za uplatnění čl. 26. Na nutný příplatek k přepravnému ale přepravci či zasílatelé často jaksi „zapomínají“. Řada dopravců MKD si takové jednání nechá líbit. Bojí se o ztrátu obchodu (přeprav) nebo tak činí z neznalosti. Při uplatnění čl. 24, který pojednává o udané ceně zásilky, je to obdobné. I zde jen samotné uvedení ceny přepravované zásilky na „prolomení“ odpovědnostního limitu dopravce daného čl. 23 nestačí.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Jste předplatitel tištěného titulu? Proveďte aktivaci.