Michal Menšík, CEO DoDo: Datová analytika je pro logistiku klíčová

Dnes již na západě není nereálné nabízet doručení zásilky v rámci 10 až 15 minut, přičemž tento trend už začínáme pozorovat i v Praze. Taková služba má však svá pevně daná specifika a dokáže fungovat pouze ve velkých městech s koncentrovanou poptávkou. Zároveň nelze jejím prostřednictvím nabízet tak širokou škálu zboží, na jakou jsme zvyklí např. u větších online nákupů do domácnosti. Minutová logistika naráží na mnohá úskalí, a ačkoliv vypadá na první pohled jako ideální způsob uspokojení poptávky, v dlouhodobém měřítku je absolutně neudržitelná, a to zatím i finančně, takže ji poskytují především společnosti, které jsou silně zafinancované tzv. venture investicemi.

Elektromobily plné ulice nevyřeší

Právě aspekt udržitelnosti přitom v současné době v logistice nelze opomenout a co víc, je potřeba na něj pohlížet i z jiného úhlu pohledu, než je stále sílící snaha o navyšování počtu elektromobilů. Elektromobily sice mají své nezpochybnitelné výhody, avšak celý proces doručení stojí a padá na městské infrastruktuře, která vysokému množství elektrovozů prozatím není uzpůsobena. Ačkoliv vizí, kterou v rámci Národního akčního plánu čisté mobility schválila i česká vláda, je to, aby do roku 2030 po českých silnicích jezdilo na 250 tisíc elektromobilů, cesta k dosažení takového stavu bude vyžadovat především významné usnadnění výstavby dobíjecí infrastruktury.

Kromě vysoké pořizovací ceny elektromobilů je jednou z překážek k jejich rozšíření i omezený dojezd. Hustota dobíjecích stanic je v České republice v porovnání s klasickými čerpacími stanicemi stále velmi malá, což vozidlům na elektrický pohon zkrátka neumožňuje dostatečně hladký provoz. Ačkoliv situace se do budoucna bude zřejmě výrazně lepšit a podle současných predikcí v následujících osmi letech do ulic přibudou tisíce veřejně přístupných dobíjecích bodů, udržitelnosti v logistice je třeba jít naproti hned.

Elektromobilita navíc rozhodně není všespásným řešením a vzestup bezemisní dopravy nedokáže zabránit přecpaným ulicím ve městech. Hledání alternativ, které je možné do provozu implementovat okamžitě, je tedy více než namístě.

Tržiště časových slotů

Logistika zaměřená čistě na extrémně krátké časy doručení tedy vzhledem k vysokým nárokům na množství personálu a především velice neudržitelný provoz takové služby není tou správnou volbou. Na příkladu rozvozu potravin je ostatně vidět, že s kvalitním logistickým řešením lze již za pár hodin od objednání doručit plnohodnotný nákup, a to v konkrétním časovém slotu, který si zákazník vybere, a při zajištění udržitelné služby s plným sortimentem.

Práce s časovými sloty navíc může do budoucna zcela převrátit fungování elektronického obchodu a podstatně zlepšit udržitelnost doručování i v konstantně rostoucím segmentu e‑commerce. Princip, jak by to v budoucnu mohlo fungovat, je jednoduchý – logistická společnost svým klientům (obchodníkům) v reálném čase nabízí konkrétní volné časové sloty, ve kterých je možné zboží doručit zákazníkům v konkrétních rozvozových zónách. Každý takový slot bude mít pevně danou kapacitu, kterou po jejím vyčerpání již nebude možné využít.

Tímto způsobem lze regulovat poptávku a zároveň zajistit, že zákazník dostane špičkovou službu, tedy precizní doručení v konkrétně ohraničeném časovém okně, díky čemuž může úspěšnost doručení dosahovat i 99 procent. Výsledkem tohoto modelu je, že hybatelem poptávky již není jen obchodník, ale také logistická společnost, která má jasně dané omezené kapacity pro konkrétní oblasti. Obchodníkům tedy může pomoci cílit poptávku tam, kam se to vyplatí a kde to dává smysl i z hlediska možností doručení.

Na podobném principu fungují také eko sloty, které umožňují zákazníkovi vybrat si pro doručení svého nákupu takový čas, ve kterém již bude kurýr na dané trase a může jej tak obsloužit v rámci své naplánované cesty bez nutnosti další zajížďky. Výsledkem je ekologičtější provoz a mnohdy i nižší cena samotného doručení. Tyto sloty se pak dají využívat napříč provozy, ve výsledku to tedy znamená, že logistická společnost může klientovi nabídnout poměrně výrazné cenové odlišení časů, které jsou pro ni nejvhodnější, a regulovat tak poptávku ve prospěch udržitelnosti.

Multisegmentový přístup

Na cestě k udržitelné logistice je klíčový také multisegmentový přístup, který logistické společnosti umožňuje držet hladinu poptávky vyrovnanou v průběhu celého dne. Různé segmenty totiž mají různé logistické špičky (peek times), a je‑li činnost logistické firmy koncentrována například na rozvoz hotového jídla, provoz ze zásady nemůže být efektivní, protože zde jsou prakticky všechny objednávky koncentrovány do krátkých časových úseků – přes oběd a přes večeři. Multisegmentový přístup naproti tomu umožňuje rozložit logistické kapacity do celého dne a poptávku rovnoměrně balancovat.

Svou roli v rychlosti a udržitelnosti doručení hraje také decentralizace, jejíž význam je stále citelnější. Není možné, aby jeden centrální sklad dokázal pokrýt potřeby zákazníků z celé republiky, a přitom udržel kvalitu poskytované služby. Opět jde o trend, který má své kořeny na Západě. Například v USA můžeme pozorovat, že kvůli krachu některých rozlehlých obchodních center dochází k uvolnění velkého množství retailových ploch, což skýtá perfektní možnost pro přeměnu prostoru na menší sklady. Právě takové sklady umožňují zkracovat vzdálenost ke koncovému zákazníkovi, což je cíl, na který by se měla logistika primárně zaměřit.

Predikce poptávky

Je tedy jisté, že hledání alternativ, jejichž zásluhou bude provoz ekologicky odpovědnější, je namístě z mnoha důvodů. Spíše než na způsob doručení je však potřeba soustředit se na predikci samotné poptávky. Právě ta je totiž velice efektivní cestou k udržitelnosti. Pokud datová analytika umožňuje předpovídat, kolik zboží bude prodáno a kam bude doručováno, při aktivní práci s balancováním poptávky se vyhneme poloprázdným autům vezoucím dva balíčky na kilometry dlouhé trase. Kombinace predikce poptávky a její aktivní ovlivňování s ohledem na logistické kapacity je tedy možnost, která logistiku posouvá jak v otázce udržitelnosti, tak v samotné kvalitě poskytovaných služeb.