Svět má za sebou dva roky pandemie covidu. Jak se v této době změnily požadavky zákazníků, třeba vzhledem k prudkému rozvoji nakupování na internetu?

Období covidu ovlivnilo poměrně zásadně chování trhu i fungování naší firmy. Po úvodním šoku a skokovém snížení poptávek se trh začal poměrně rychle měnit a přizpůsobovat vzniklé situaci. Konkrétně došlo k proměně poptávek od výrobních firem spíše k distribuci a zrychlení a zefektivnění dodavatelského řetězce.

Kromě vlastních covidových restrikcí se velmi záhy objevily i další problémy – celosvětová krize v logistice související s omezením cestování, havárie kontejnerové lodi v Suezském průplavu či celkové přetížení celého dodavatelského řetězce ve světě.

Další negativní vliv se objevil velmi rychle – celosvětový nedostatek čipů, který ovlivnil dostupnost IT zařízení umožňujících dosahovat vyšší produktivitu práce.

Bohužel, řada těchto faktorů přetrvává dodnes a přidaly se i další – zdražování pohonných hmot, problémy s dostupností papíru, kovů a dalších komodit.

Přineslo toto období změny pro Kodys?

Z pohledu zaměření Kodysu došlo k výraznému růstu projektů v oblasti logistiky, přepravy zboží primárně ke koncovému zákazníkovi a e‑commerce.

Ale všechno zlé je k něčemu dobré a platí to i na covidové období v Kodysu. Těsně po vypuknutí pandemie jsme dokončili stavbu nového moderního sídla naší firmy, takže paradoxně období lockdownu nám umožnilo poměrně hladké a bezproblémové přestěhování do nových prostor.

V návaznosti na restrikce a změnu chování trhu jsme museli poměrně rychle změnit řadu interních procesů a urychlit jejich digitalizaci. Pro příklad – několik let jsme diskutovali, zda má marketing začít oslovovat zákazníky i formou webinářů. Díky lockdownu se nám v rekordně krátké době podařilo nalézt vhodnou platformu a bez problémů nahradit semináře online prezentacemi.

Jako druhý příklad uvedu práci z domova. Opět jsme museli řadu interních procesů upravit, ale přechod a řízení práce na home office jsme zvládli velmi rychle.

Pokud to shrnu, vzniklá situace nás donutila urychlit některá rozhodnutí, která jsme odkládali, a rychle je uvést do života. Řada z nově zavedených opatření zůstane do určité míry zavedená i po skončení pandemie, takže i díky covidu došlo k transformaci fungování naší firmy.

Z pohledu zaměření projektů vidíme velký nárůst v rámci distribuce zboží a hotových výrobků a dále logistiku a e‑shopy. Dalším trendem je rostoucí zájem o automatizaci procesů jak na výstupu z výroby, tak i v rámci vlastních skladů.

Jak se rozvíjí v posledních dvou až třech letech objemy přijatých zakázek a obratu? Promítají se do vaší činnosti ekonomické dopady konfliktu na Ukrajině?

Následkem covidu se trh výrazně proměnil. Zaznamenali jsme mírný pokles zakázek od výrobních firem. Naopak výrazně rostl segment v logistice, skladování, e‑commerce a přepravních službách – především poslední míle. Lze říci, že i přes vliv covidových opatření trh rostl a vznikla řada nových, velmi zajímavých projektů.

Obávám se ale, že vliv války na Ukrajině bude mít mnohem zásadnější důsledky. Kromě celkového rozkolísání trhu vidíme první důsledky ve formě zvyšování cen a dramatického růstu inflace. Další dopady ale budou mít vliv především na českou ekonomiku. Vzhledem k restrikcím na dovozy surovin z Ruska a naší dominantní závislosti na tomto zdroji lze očekávat další růst cen energií, což některé firmy působící v Česku již nemusí ustát. Dále lze očekávat velmi rychlý odklon od výroby benzinových a naftových vozidel, což se opět může velmi negativně projevit na celé české ekonomice, která je do značné míry na tomto segmentu závislá.

Z pohledu naší firmy neočekávám přímé důsledky, nicméně se může projevit vliv na výkonnost celé naší ekonomiky, a tím mít i dopad na každého z nás.

Jsou z vašeho pohledu zřetelné aktuální trendy v oblasti automatizace skladů?

Trendů vidím několik. Jednak pokračující digitalizace skladů a procesů, takže v pokračování dnes již tradičních systémů na bázi čárových kódů. V oblasti výroby, a to především v automobilovém průmyslu, se více objevují projekty s využitím RFID.

Stejně tak pokračuje nasazování projektů s využitím hlasové technologie – Pick‑by‑Voice.

Z pohledu Kodysu došlo k výraznému růstu projektů v oblasti logistiky, přepravy zboží primárně ke koncovému zákazníkovi a e‑commerce.

Dalším trendem je automatizace ve smyslu náhrady lidské práce. Zde vidíme poměrně dynamický nárůst projektů s využitím automatického tisku a aplikace etiket na palety nebo přepravní jednotky, a dále automatické snímání čárových kódů pomocí stacionárních snímačů a machine vision kamer. Dalším zajímavým trendem je snaha nahradit lidskou manipulaci se zbožím dopravníky a chytrými dopravními systémy.

V oblasti robotizace sledujeme trend autonomních robotů pro bezobslužnou přepravu zboží v rámci skladu. V oblasti robotizace se více objevují požadavky i na náhradu ruční manipulace se zbožím. Například robotické skládání hotových výrobků na konci výrobní linky na expediční paletu.

Kodys má připravena řešení na všechny tyto oblasti. Jsem velmi rád, že i naši klíčoví dodavatelé jdou stejným směrem, takže i díky tomu můžeme nová řešení přinášet na český trh.

Automatizace se vyvíjí rychlým tempem. Proměňuje podle vás logistický obor i jako celek?

Stupeň automatizace logistických firem samozřejmě závisí na velikosti firmy, složitosti procesů a schopnosti investovat. Z mého pohledu si plně automatizovaný sklad může dovolit nainstalovat jen velmi omezená skupina těch největších firem. Jednoznačně ale cítíme trend a snahu automatizovat alespoň část skladových procesů. A to jak z pohledu digitalizace, tak i z pohledu náhrady lidské práce. Tradičně největší část automatizačních projektů pochází od výrobních firem, a to na výstupu z výrobní linky a vstupu do skladu hotových výrobků. Druhou největší skupinu automatizovaných procesů představuje výstup z distribučních center, expediční brány.

Související
29. 6.

Automatizace lidem práci nevezme

Automatizace a robotizace přichází do skladů a proměňuje nejen jejich procesy, nýbrž má dopady i na práci lidí. Mění pojetí role člověka ve...

Je logické, že firmy kvůli svému růstu potřebují procesy automatizovat. Proto i u zákazníků, kteří před pěti či deseti lety nasazovali jednoduché systémy se čtením čárových kódů, se dnes diskutuje o projektech o automatizování procesů v rámci skladů.

Kdybyste měl porovnat sklad řekněme před 20 lety a dnes, co vše se z hlediska automatizace změnilo?

Porovnávat sklady dnes a před 20 lety téměř nelze. V tehdejší době výrazná část skladů fungovala na bázi tužka a papír a neměla pro své fungování nasazený žádný systém. V tehdejší době jen ti největší hráči využívali systém řízeného skladu, a tím řekněme i digitalizovali procesy v rámci skladu. Jen u pár zákazníků došlo k automatizaci procesů v rámci skladu. Šlo především o automatizované snímání na výstupu z výrobní linky či na expedičních bránách.

Zajímavým projektem byla i implementace hlasových technologií u jednoho farmaceutického 3PL providera, kde jsme nahradili starší hlasovou technologii na vychystání novou moderní, která umožňuje fungovat i na androidích terminálech.

Dnes takovéto sklady najdeme také, ale opačným protipólem jsou plně automatizované sklady. Takže v dnešní době nalezneme celé portfolio od skladu na bázi „tužka – papír“ až po plně automatizované sklady bez lidské manipulace se zbožím.

Změnila automatizace třeba také chybovost ve skladu? A co nabízejí současné technologie pro snížení chyb v procesu skladování?

Nasazení čárových kódů přirozeně pomáhá snižovat chybovost. A stejně tak i nasazování systému řízeného skladu, kdy sklad je řízen systémem, nikoliv skladníkem, napomáhá k vyšší efektivitě a nižší chybovosti. Automatizační prvky, jako je například automatický tisk a aplikace etiket, samozřejmě přispívá ke snížení chybovosti, protože je zabezpečeno nalepení etikety na správné místo. Dalším prvkem jsou stacionární snímače čárových kódů, které mohou též fungovat jako verifikátory, takže nalepený čárový kód okamžitě kontrolně mohu přečíst a ověřit, zda je čitelný.

Oblast, která se dnes nejvíce rozvíjí, je strojové vidění. Jde o chytré kamery, které jsou schopné číst čárový kód, ale navíc jsou schopné snímaný objekt nějakým způsobem i rozpoznat. Jsou tak schopné například provést ověření, zda výrobek má správnou barvu, nebo zda je výrobek správně zabalen (například je správně zašroubované víčko na lahvi a podobně).

V rámci skladových procesů se implementují různé kontrolní mechanismy. Příkladem může být kontrolní ověření, zda hmotnost expandovaného zboží odpovídá očekávané hodnotě. To se samozřejmě též řeší v rámci automatizačních projektů, kdy se do dopravníku na expedici zařadí automatická váha, která verifikaci provede.

Které skladové procesy se díky automatizaci zrychlují nejvíce? Kde naopak automatizace zatím naráží na možnosti skladového vybavení?

Ke každému projektu se snažíme přistupovat opravdu jako k projektu. Na začátku tak provedeme konzultaci se zákazníkem, kdy se snažíme vybrat vhodné řešení, které by bylo i finančně dostupné.

Obecně lze těžko říci, který proces nejvíce automatizace zrychlí. Záleží totiž na tom, co zákazník skladuje a jaké skladové procesy potřebuje se zbožím dělat. V rámci automatizace nemusí jít jen o zrychlení procesu, ale i o snížení chybovosti. Dalším požadavkem na automatizaci může být prostá náhrada lidské práce, a to z důvodu nedostatku lidí na trhu.

Domníváte se, že vývoj směřuje k plně automatizovanému a robotizovanému skladu, skladu bez skladníků?

Domnívám se, že masové nasazení plně automatizovaných skladů není reálné. Důvodů je samozřejmě několik, ten největší je finanční náročnost takovéhoto řešení. Jsou firmy, pro které by investice do takovéto technologie nebyla rentabilní, a to kvůli jejich velikosti.

Jaké jsou současné problémy při zavádění automatizace skladů? Jaká řešení zde nabízí Kodys?

Někdy se setkáváme s problémem, že firmy očekávají nasazení automatizace jako něco komoditního. Automatizační projekty je vždy třeba chápat jako komplexní projekt, u kterého na začátku musí proběhnout analýza, jejímž výstupem je zjištění, zda takový projekt je vůbec realizovatelný či nikoliv, návrh, jakým způsobem by se požadavek řešil, a celková finanční náročnost daného projektu. Tudíž je vždy potřeba uvažovat, že na začátku projektu je nutno investovat čas i peníze do této analytické činnosti.

Kodys se v rámci automatizace zaměřuje na dvě oblasti. První bych nazval digitalizací, digitalizací procesů, kdy převádíme fungování z tužky a papíru do elektronické formy. Do této fáze bych zařadil i nasazení technologií automatické identifikace, to je čárových kódů a RFID.

Druhou oblast bych nazval průmyslovou automatizací. Zde se Kodys zaměřuje primárně na automatizovaný tisk a aplikaci etiket, automatizované čtení čárových kódů a strojové vidění, inteligentní dopravníkové systémy a robotizaci v rámci logistiky.

Skladových systémů WMS je dnes celá řada – na co by měla logistická firma dávat pozor při výběru?

Především by každý, kdo zvažuje pořízení nového systému, měl akceptovat, že po nasazení dojde ke změně procesů uvnitř firmy. Platí to pro nasazení WMS, ale i jakéhokoliv informačního systému. Jinými slovy, pokud někdo chce přenést stávající fungování procesů ve skladu jen do elektronické formy, obvykle se výrazného zlepšení fungování skladu nedočká. V tom případě postačuje najmutí programátora, který neudělá nic jiného, než je naprogramování současného fungování.

Ke každému projektu se snažíme přistupovat opravdu jako k projektu. Na začátku provedeme konzultaci se zákazníkem a snažíme se vybrat vhodné a finančně dostupné řešení.

My se snažíme jít jinou cestou. Námi implementovaný systém řízení skladu K.Motion WMS od Körber Supply Chain je řešení, jehož celosvětové nasazení sčítá více než tisíce implementací. Jsou v něm tak koncentrovány zkušenosti a požadavky od řady zákazníků. Vlastní implementace pak probíhá formou konfigurace. Systém má řadu doplňkových modulů, takže pokud zákazník potřebuje nějaké specifické procesy, může použít vybraný modul. Jde tedy o hotový produkt, který se nevyvíjí na míru. Díky tomu je zabezpečen i pravidelný rozvoj tohoto produktu, podpora nejnovějších technologií a operačních systémů a tím i dostupnost pravidelných updatů a upgradů.

Mění se rovněž vybavení technologiemi vhodnými pro automatizované řízení skladu, jako jsou čtečky, terminály a podobně?

Velmi dobrá otázka. Trendů je mnoho. Řada z nich se časem ukáže jako slepá ulička, ale některé pak pomohou k výraznému posunu vpřed.

Začnu od operačního systému na mobilních zařízeních (terminálech). Přesto, že Microsoft ukončil podporu svých mobilních OS (Windows CE, Win Mobile) před řadou let, stále ještě je řada skladů, která používá tuto nepodporovanou platformu. Tato zařízení samozřejmě fungují, nejsou již ale podporována a stávají se tak poměrně zranitelným místem celého systému, a to i z pohledu bezpečnosti.

Výraznou změnou je přechod na jinou technologii snímání čárových kódů. V minulosti se využíval laserový paprsek, dnes se přešlo na technologii tzv. imagerů, tj. na principu chytrých kamer. Kromě lepších snímacích vlastností umožňuje bezproblémové čtení dvourozměrných kódů (Datamatrix, PDF417, případně i QR kód), samozřejmě musí být zvolen snímač ve variantě na 2D kódy.

Dalším zajímavým trendem je částečný odklon od superodolných terminálů. U řady zákazníků jsou často poměrně kvalifikovaní skladníci a navíc se nemanipuluje jen s těžkými předměty. Proto se mnohdy nasazují terminály střední třídy. Zajímavým trendem je i využívání terminálů zcela bez klávesnice, tj. v provedení odolných PDA. Je to z toho důvodu, že jednak mají nižší hmotnost a jednak většina skladových aplikací má uživatelský interface v grafické podobě, stačí tak využívat ovládání pomocí dotykové obrazovky terminálu. Specialitou je uchycení tohoto terminálu na zápěstí a doplnění o malý bezdrátový snímač čárových kódů připojený na prst.

Zajímavým trendem je i nasazování odolných tabletů – nikoliv pro práci běžného skladníka, ale jako náhrada terminálu od vysokozdvižného vozíku.

Jan Příhoda

Jan Příhoda (50) působí na pozici ředitele Kodysu od roku 2009. Začínal zde nejprve jako programátor mobilních terminálů, později se posunul do pozice obchodního ředitele. Pod jeho vedením se firma transformovala z dodavatele hardware na systémového integrátora působícího především v oblasti řešení pro skladování a logistiku, výrobu a obchod. Jan Příhoda je také členem výboru GS1 Czech Republic.

Jan Příhoda, ředitel Kodysu
Foto: Radek Vebr

Pro sklady s velkým počtem skladníků je velmi časté i využití systému vzdálené správy Mobile Device Managemet pro jednodušší konfiguraci těchto zařízení a zabezpečení podpory pro koncového uživatele.

Velmi zajímavou novinkou jsou tzv. inteligentní kabinety. Jde v podstatě o rack, vybavený nabíjecími stanicemi pro terminály a systémem, který monitoruje, jaká zařízení jsou v kabinetu a jakém stavu. Správce skladu tak má jednoznačný přehled, kolik zařízení se v kabinetu nachází, v jakém jsou stavu a na kolik je nabitá jejich baterie. Systém může být doplněn o zámek, takže konkrétnímu skladníkovi se po přihlášení rozsvítí terminál, který má nejvíce nabitou baterii. Systém tak i registruje, kdo používal dané konkrétní zařízení.

Představte nějakou zajímavou implementaci skladového systému, kterou Kodys prováděl v poslední době.

Zajímavých instalací máme opravdu hodně, možná bych vyzdvihl implementaci řízeného skladu ve společnosti Madal bal ve Zlíně. Jedná se o distribuční sklad, ve kterém se skladuje 7500 různých položek, obsahuje 11 tisíc skladových míst a běhá v něm přes 40 skladníků. Tento sklad řídíme kompletně naším WMS systémem, který je navíc napojen na automatizační technologie, jako jsou zakládací věže od Vertiflexu.

Zajímavým projektem byla i implementace hlasových technologií u jednoho farmaceutického 3PL providera, kde jsme nahradili starší hlasovou technologii na vychystání novou moderní, která umožňuje fungovat i na androidích terminálech, a díky tomu je zákazník více flexibilní.

Jakým způsobem probíhá implementace WMS? Co vše je třeba udělat, aby návrh implementace i její provedení splnilo potřeby zákazníka?

Pro úspěšnou implementaci WMS systému je vždy zapotřebí splnění několika kritérií.

Zákazník by měl být schopen definovat, co je cílem projektu. Požadavek stylu „chtěl bych zavést WMS“ není cílem projektu, cílem by mělo být například snížení chybovosti.

Implementace a celý projekt musí být projektově řízen. Praxe nás naučila, že projektový manažer musí být od začátku do projektu zapojený a hlídat harmonogram a jednotlivé milníky projektu. Obdobně i na straně zákazníka by měl fungovat někdo v roli projektového manažera.

Každý projekt má několik fází. Na začátku projektu vždy musí proběhnout detailní analýza požadavku zákazníka. Výsledkem této fáze je slovní popis toho, jak výsledné řešení bude fungovat. Tento dokument musí být odsouhlasen z obou stran, teprve pak má smysl zahájit vlastní implementaci.

WMS je rozšířením ERP systému. Musí být tedy zabezpečena podpora pro výměnu dat ze strany dodavatele informačního systému. Pokud tato podpora není zabezpečena, projekt nemůže být zreali­zován.

WMS si pořizují firmy, pro něž je správná činnost skladu kriticky důležitá. Proto implementací celý projekt nekončí a je potřeba myslet i na zabezpečení dalšího rozvoje systému a poprodejní podpory. Zákazníci by si při výběru dodavatele v WMS systému měli prověřit, zda je potenciální dodavatel schopen i tuto prodejní podporu zabezpečit.

Loni jste oslavili 30. výročí působení na trhu. Můžete shrnout, jak se společnost Kodys za tu dobu rozvinula co do šíře a objemu činnosti, jaké cíle nyní před vámi stojí a co plánujete do budoucna?

Já jsem do Kodysu nastupoval v roce 1996, při pátém výročí firmy. V té době firma fungovala především jako dodavatel zařízení pro tisk a snímání čárových kódů. Od tohoto období do dneška se výrazně změnilo fungování trhu a naše firma se tomu musela přizpůsobit. Dnes se tedy zaměřujeme na nabízení komplexních systémů, které samozřejmě uvedenou technologii využívají. Jinými slovy, soustřeďujeme se na softwarová řešení, která zmiňované hardwarové komponenty využívají. V poslední době jsme se zaměřili i na oblast průmyslové automatizace v oblasti logistiky. Do budoucna tak očekávám největší rozvoj právě v oblastech softwarových řešení, řízeného skladu a automatizace.

Dalším trendem, na který se připravujeme, je očekávaná změna fungování trhu z klasických dodávek řešení na dodávky formou služby. Několik pilotních projektů jsme již uskutečnili a zdá se, že také tento trend do našeho regionu pomalu přichází.

Související