Celní řízení čeká řada změn. Všichni budou mít plno práce, upozorňuje Luděk Procházka, ředitel a jednatel společnosti Gerlach v České republice

Představte prosím několika slovy Gerlach, jeho historii, růst, místo na trhu…

Společnost Gerlach byla založena panem Gerlachem v roce 1881 na německo‑nizozemské hranici, odkud postupně expandovala do Německa, Belgie, Švýcarska a v roce 1991 byla otevřena první provozovna u nás. Dnes působíme v 11 evropských zemích na více než 70 místech.

V České republice je společnost největším neutrálním celním brokerem poskytujícím odbornou podporu a celní služby související s dovozem, vývozem, tranzitem zásilek a zpracování statistických hlášení Intrastat. Služeb společnosti využívá na českém trhu přes 5000 aktivních smluvních zákazníků. Celkem 150 celních specialistů prostřednictvím integrované sítě 18 provozoven ročně celně odbaví přes půl milionu zásilek.

Co přesně v sousloví „neutrální poskytovatel celních služeb“, kterým představujete vaši společnost například na webových stránkách, znamená slovo „neutrální“?

Celní služby vykonává mnoho subjektů. Avšak jen některý je poskytuje tak jako my, tedy jako svůj jediný předmět podnikání, bez provádění přepravních služeb. Součástí celního prohlášení jsou totiž mimo jiné i údaje o částce přepravného. Pokud bychom zároveň provozovali i přepravu, mohli by se přepravci obávat sdělovat nám tyto údaje. Neutralita je založena na přísné důvěrnosti a ochraně citlivých obchodních informací.

Jaké služby a řešení Gerlach ­aktuálně nabízí?

Jelikož se nerozptylujeme celým logistickým řetězcem, naše specializace na oblast celních služeb nám umožňuje se plně věnovat tomu, co děláme. A tak neustále hledáme, jak svým zákazníkům nabídnout přesně to, co potřebují. Tedy kvalitní a rychlé celní odbavení i v nonstop režimu, v místě, které jim nejlépe vyhovuje, to vše bez obavy z výsledků následných kontrol prováděných celní správou.

Našimi zákazníky jsou jak nadnárodní společnosti s tisícovkami dovozních nebo vývozních zásilek, tak i střední či malé firmy s desítkami a jednotkami případů. Fungujeme na plně elektronické oboustranné výměně dat, ale stejně tak si poradíme jen s vlastní digitalizací či nezbytným manuálním zpracováním.

Které z nich tvoří hlavní podíl aktivit společnosti?

Podíl našich aktivit kopíruje českou proexportně založenou ekonomiku. Více než pětinu vývozních celních prohlášení vystavené v České republice vystavuje Gerlach. Velký podíl však máme i dovozních prohlášení a pro dopravce důležitých tranzitních prohlášení. Patříme mezi největší zpracovatele statistických hlášení v systému Intrastat. Stále častěji našim zákazníkům poskytujeme celně právní poradenství. Jako doplňkovou činnost nabízíme i registraci k DPH a zpracování daňových přiznání pro zahraniční firmy.

Jaký vývoj v celní oblasti jste v Gerlachu zaznamenávali v „covidových“ letech?

Celní odbavování bylo i dříve poměrně dost digitalizované a covidové období napomohlo tomu, aby bylo možné elektronicky odbavit ještě větší objem zásilek, bez nutnosti se fyzicky dostavit na celní úřad.

Nabízíte řešení pro specifické požadavky vašich klientů, související například se složitějším nastavením dodavatelského řetězce, zahrnující celní odbavení ve více zemích? Přibývá v posledních letech či měsících takových požadavků v souvislosti s rozkývanými dodavatelskými řetězci?

Díky našemu záběru se setkáváme s nejrůznějšími požadavky. Máme zákazníky, kteří nakoupí komponenty ve třetích zemích, poté jejich postupné zpracování probíhá v několika zemích EU a následně je finální komponenta instalována do koncového výrobku, který je exportován mimo EU.

Máme i specializované oddělení Network pro firmy, které potřebují jednorázové či opakované celní odbavení v zahraničí. Přes toto oddělení zajišťujeme celní odbavení v rámci sítě Gerlach. Řidič je pak odbavován na cestě, aniž by musel cokoliv vysvětlovat či platit. Pouze se vždy dostaví na sjednaná místa a převezme nebo odevzdá potřebné.

Jaké nečekané situace vznikající při přepravách zboží mohou být náročné z hlediska celních procesů?

Musíme říci, že se rozhodně nenudíme a setkáváme se s různými úskalími vzniklými z nejrůznějších příčin. Někdy si dopravce neuvědomí, že zboží neveze jen v rámci EU, kde je volný pohyb zboží a zboží je vybaveno chybnými či neúplnými doklady, anebo se změní legislativa či zamýšlená trasa.

Každá situace má své řešení, i když ne vždy je snadné a obvykle je spojeno s vícenáklady. Když došlo k brexitu, první měsíce byly velmi problematické. A to jak kvůli situaci ve Spojeném království (UK), tak v evropských přístavech. Celní prohlášení sice byla stejná, avšak každá země vyvinula vlastní systém k jejich hlášení v různých přístavech a zejména změny nebylo možné zpočátku dělat. Naštěstí to je již za námi.

Jaké změny přinesl loňský rok do celní oblasti? S jakými výzvami se museli exportéři/importéři z hlediska clení vyrovnávat?

Největším vlivem v loňském roce byly sankce a omezení související s válkou na Ukrajině. Obě strany postupně zaváděly různá opatření, takže někdy pro firmy nebylo jednoduché se v situaci zorientovat.

Firmy hlásí nižší objemy dováženého zboží – jak se to projevuje na celních službách poskytovaných Gerlachem?

V některých případech firmy dovážejí méně často nebo dovezou menší objem zboží, ale neakumulují zásoby. V jiných případech však naopak dovezou maximum, což platí pro zboží, kterého byl nedostatek. Na objemu dovozu se podepsal i růst ceny dopravy a problémy v přístavech, což se však postupně srovnává.

Přinesl loňský rok změny v celní legislativě – v Česku, v EU, ve Velké Británii, ve Spojených státech i v dalších zemích významných pro české firmy?

Každým rokem dochází k úpravám a aktualizacím legislativy. Z mého pohledu to však tentokrát nebylo nic zásadního, i když u některých jednotlivých komodit byly změny výrazné.

Které destinace jsou dnes z celního hlediska nejvýznamnější?

Stále platí, že Čína je největším dodavatelem spotřebního zboží, i když obchodní výměna s Vietnamem či Bangladéšem neustále roste.

Pomoc českých hasičů ukrajinským kolegům míří k hranicím.

Foto: HZS

Je z celního hlediska brexit již plně „hotov“, nebo zde budou přicházet další změny?

Nejzásadnější již proběhlo a v UK nyní spíše optimalizují procesy a systémy.

Jak se projevila na poptávce po celních službách válka na Ukrajině? Jak se změnil obchod s Ukrajinou, jak s Ruskem, případně Běloruskem?

Válka nikdy obchodu nepřála, a stejně tak je tomu i nyní.

Existují mezi jednotlivými státy EU nějaké rozdíly v přístupu k celnímu kodexu, který je nebo má být jednotný? Pokud ano, jak se to může projevit v praxi?

Nejde ani tak o rozdílný přístup, jako spíše o specifika jednotlivých zemí a možnosti jejich celních softwarů.

Západní země například spíše používají přímé zastoupení v celním řízení a celní správy inkasují vyměřené clo a DPH přímo z účtů dovozců. U nás jsme šli cestou větší digitalizace, avšak s podmínkou používání zastoupení nepřímého, kdy je celní dluh hrazen deklarantem. A českou specializací je, že plátci DPH neplatí celnímu úřadu, ale jen zúčtují v daňovém přiznání, což přilákalo množství distribučních skladů.

Jak se v loňském roce rozvíjel Gerlach? Jak jste reagovali na aktuální výzvy v celní oblasti?

My jsme v předloňském brexitovém roce dvojnásobně vyrostli a přijali 50 nových celních deklarantů, takže jsme se po době zákazů setkávání věnovali důkladnému dovzdělávání nových kolegů a kolegyň při osobních setkáních, na rozdíl od předchozích online prezentacích.

Každým rokem investujeme nemalé částky jak do vzdělání zaměstnanců, tak do rozvoje systémů. Naši zaměstnanci mají k dispozici množství vyvinutých aplikací či nástaveb, které práci usnadňují či zefektivňují.

Do jaké míry může lidskou práci suplovat software nebo nějaká umělá inteligence? Třeba práce celního tariféra je hodně náročný obor…

Každým rokem investujeme nemalé částky jak do vzdělání zaměstnanců, tak do rozvoje systémů. Naši zaměstnanci mají k dispozici množství vyvinutých aplikací či nástaveb, které práci usnadňují či zefektivňují. Dokud ale nebude existovat při uvedení výrobku na trh i současné stanovení jednotného sazebního zařazení, bude to na lidech a vývoji jejich názorů a pohledů.

Otevřeli jste v loňském roce nové pobočky? V Evropě, jinde?

Po brexitu a rozšiřování v předešlých letech se nyní soustřeďujeme na rozvoj stávající sítě.

Co Gerlach plánuje do letošního roku? Jaké změny a novinky ve vašich službách?

Naši zákazníci navenek nebudou registrovat žádné výrazné změny, což je v zásadě dobře, protože celní správa postupně spouští několik plánovaných projektů, kdy dojde ke změnám jak způsobu celního odbavení, tak ke změnám celních softwarů. Kdo se zabývá celní problematikou, tak letos bude mít plné ruce práce, aby vše zvládl.

Jak se ve vaší činnosti odrazí například fakt, že Celní správa ČR spustila plánovanou postupnou centralizaci povolení zjednodušených postupů?

Centralizace, která byla spuštěna v říjnu loňského roku, v zásadě spočívá v převedení správy povolení pod celní úřad místně příslušný sídlu držitele/žadatele povolení. Takže když to vezmu v praxi, my jsme dosud měli desítky povolení vydané 15 celními úřady. Nyní jsou tato sloučena vždy pod jedno povolení podle jejich druhu a platí pro všechny dotčené celní úřady.

Jde tedy o snížení administrativní zátěže pro obě strany. Avšak až poté, co dojde k náročnému jednorázovému převodu, který je završen vydáním nových jednotných modernizovaných povolení. Kdo nepotřebuje ve stávajících povoleních provádět žádné změny, má poměrně dost času se přechodu věnovat po celý rok. Kdo však například pro své zákazníky neustále zřizuje nová schválená místa, aby celní odbavení mohlo probíhat v nonstop režimu ideálně rovnou v místech nakládky či vykládky, musí změnu udělat ihned jako my. Změny povolení lze totiž provádět jen po provedené centralizaci.

Luděk Procházka

Na začátku 90. let pracoval v různých sekcích ČSA Cargo, celnímu odbavování se poté důkladně věnoval v soukromém sektoru. V Gerlachu pracuje více než 20 let na různých provozních či obchodních pozicích. Práce je pro něj zároveň koníčkem, ale nejvíce je s manželkou podle jeho slov pozitivně nabíjí sedmiletá dcera, poté co opustili rodné hnízdo dospělí synové.

Foto: Honza Mudra

A co bude v praxi znamenat připravovaný přechod na nové systémy celní správy NCTS 4 na NCTS 5?

Celní správa původně plánovala v dubnu 2023 přejít ze stávajícího systému NCTS 4 na NCTS 5 a ze systému ECS (Export Control System) do AES (Automated Export System). Což v zásadě znamená změny softwarů a způsobu vyplňování celních prohlášení. Spuštěním zároveň přestane fungovat stávající webový klient, který někdo používá k podávání celních prohlášení. Dnes to vypadá, že v dubnu dojde jen ke změnám týkajících se tranzitu a ostatní se posune na září.

Jak daleko pokročila digitalizace celních procesů? Jaké úkony se v současnosti odehrávají též na papíře a existují některé, které jsou jenom na papíře?

Poté, co byl před lety po NCTS (tranzitní systém New Computerised Transit Systém – pozn. red.) spuštěn tzv. e‑vývoz a e‑dovoz, se dá říci, že jsou dnes celním úřadům elektronicky zasílána všechna dovozní, vývozní i tranzitní celní prohlášení. Výjimku tvoří ukončování tranzitního režimu, kde zhruba 25 procent případů ukončují celní úřady samy, a potom velmi malé množství případů například při výpadkách systémů.

To, zda i samotné „vyclení“ proběhne plně elektronicky, tedy bez „papírů“ a bez fyzického předložení zboží na příslušném celním úřadu, záleží na tom, zda je daný subjekt držitelem příslušného povolení zjednodušeného postupu a použije ho, anebo nejde o tzv. rizikové zboží. Poměr použití zjednodušených postupů je poměrně ustálený a kolísá v řádu jednotek procent. K výraznějším výkyvům dochází při zásadních změnách, nebo pokud celní správa někdy změní své postupy a použití zjednodušených postupů způsobí nezjednodušení celního odbavení.

Jak jste se vy osobně dostal k celní problematice a ke Gerlachu?

Pracovní dráhu jsem začal v roce 1990 na letišti v Ruzyni. Tedy v době, kdy po otevření hranic noví podnikatelé začali zakládat firmy na dovoz spotřebního zboží. Poté, co jsem si prošel různými sekcemi ČSA Cargo, jsem nastoupil do soukromé společnosti, která zajišťovala dopravu, a to na dovozní oddělení, jehož nejvýraznější činností bylo celní odbavování. A od té doby se věnuji této problematice s malou přestávkou, po které jsem před více než dvaceti lety nastoupil do Gerlachu a postupně si prošel různými odděleními a činnostmi, při kterých jsem získával potřebné zkušenosti a znalosti, což mi pomohlo vyhrát výběrové řízení na ředitele a jednatele společnosti.