Děkanem fakulty jste byl poprvé zvolen v roce 2016, podruhé v roce 2020. Můžete shrnout, jaké cíle se vám podařilo naplnit a jaké priority máte vy v pozici děkana a fakulta jako celek v období do roku 2024?

Začnu ohlédnutím do minulosti a připomenutím alespoň některých významných skutečností, kterých se podařilo dosáhnout.

V oblasti vzdělávací činnosti bych zmínil především:

  • získání institucionální akreditace v oblasti vzdělávání Doprava na dobu 10 let a v jejím rámci získání akreditace doktorských, magisterských i bakalářských studijních programů včetně prvního profesního bakalářského studijního programu zaměřeného do oblasti letecké dopravy,
  • získání akreditace přes Národní akreditační úřad pro bakalářské a magisterské studijní programy obsahující i jinou oblast vzdělávání než Doprava,
  • získání akreditací či osvědčení v rámci rozvoje celoživotního vzdělávání na Dopravní fakultě Jana Pernera (DFJP),
  • úspěšné zvládnutí přechodu na online výuku v období pandemie covidu-19 a následné začlenění osvojených metod a technologií do běžného výukového procesu.

V oblasti vědecko-výzkumné jde o:

  • vyhodnocení vědecko-výzkumných aktivit DFJP mezinárodním evaluačním panelem, kde v modulu M3 metodiky M17+ bylo uděleno hodnocení „Good“ s druhým nejvyšším bodovým ohodnocením v rámci fakult UPCE,
  • nastavení systému podpory excelentních vědecko-výzkumných týmů DFJP,
  • získání práv k habilitačnímu a profesorskému řízení v oboru Dopravní prostředky a infrastruktura a oboru Technologie a management v dopravě na dobu 10 let,
  • v oblasti projektové výrazné navýšení počtu získaných vědecko-výzkumných projektů a projektů smluvního výzkumu.

Pro druhé funkční období byly priority definovány do několika oblastí. Například pro oblast podpory pracovníků fakulty a studentů je cílem mimo jiné zajistit:

  • transparentní, komplexní a spravedlivý systém hodnocení pracovníků generující adekvátní a konkurenceschopné ohodnocení za vykonanou práci a také respekt a uznání za vykonanou práci,
  • podmínky pro trvalé zvyšování odbornosti a pedagogických schopností akademických pracovníků,
  • systematickou podporu kvalifikačního růstu akademických pracovníků jako nezbytné podmínky zvyšování kvality vzdělávacího procesu,
  • podporu aktivní mezinárodní mobilitě pracovníků a studentů fakulty (například prostřednictvím programů Erasmus+, CEEPUS apod.),
  • podporu rozvoje mladých akademických, vědeckých pracovníků a studentů mentoringem ze strany zkušených pracovníků,
  • aktivní komunikaci se studenty a zjišťování jejich potřeb, námětů atd.

Pro oblast vzdělávací činnosti jsou cíle následující:

  • pokračovat v systematické aktualizaci obsahu vzdělávání ve vazbě na vědecko-výzkumnou činnost akademických pracovníků a v souladu s aktuálními požadavky praxe,
  • pokračovat v důsledné kontrole kvality vyučovacího procesu formou hospitací ve výuce a uplatňování zpětných vazeb z těchto hospitací,
  • monitorovat a usilovat o snížení studijní neúspěšnosti ve všech stupních vzdělávání, více zapojit nadané studenty pomáhat ostatním studentům s předměty, kde je velká míra neúspěšnosti,
  • pokračovat ve spolupráci s partnery z praxe formou přednášek odborníků z praxe, workshopů, zajištěním odborné praxe, stáží a exkurzí pro studenty DFJP,
  • aktivně podporovat výuky jazyků (přednášky v anglickém jazyce, využívání zahraničních zdrojů při zpracování semestrálních a závěrečných prací, propojování výuky incoming studentů a studentů v českých studijních programech),
  • začleňovat předměty vyučované v anglickém jazyce do studijních plánů českých studijních programů (zejména magisterských) připravovaných k akreditaci,
  • systematicky podporovat internacionalizaci studia, dále pak poskytovat poradenství studentům při přípravě na výjezd, sestavování studijního plánu atd. s cílem rozvíjet jejich kompetence v rámci mobility v souladu s profilem absolventa bez prodloužení standardní doby studia,
  • průběžně inovovat náplň stávajících kurzů celoživotního vzdělávání a postupně rozšiřovat jejich nabídku atd.

V oblasti vědecko-výzkumné a projektové činnosti jsou pak cíle vázané především na hodnocení podle metodiky M17+, které jako veřejná vysoká škola v této oblasti podléháme. Proto je nutné zejména:

  • nastavit pravidla podpory a systematické práce s identifikovanými vědeckými týmy (to jsme například zavedli již roce 2021),
  • podporovat internacionalizaci vědecko-výzkumné činnosti DFJP a posilovat ji společným podáváním výzkumných projektů se zahraničními pracovišti a psaním společných vědeckých článků vydávaných v časopisech s vysokým hodnocením dle metodiky M17+,
  • intenzivněji zapojovat nadané studenty do aplikovaného výzkumu a vývoje a odborné inženýrské činnosti,
  • systematicky budovat mezigenerační vědecké týmy s mezikatederním, mezifakultním a meziuniverzitním přesahem,
  • usilovat o získání prestižních mezinárodních vědecko-výzkumných projektů,
  • zajistit dostatečnou institucionální podporu při projektové činnosti včetně systematického zjišťování zpětné vazby z podaných mezinárodních a národních vědecko-výzkumných projektů a využití získaných zkušeností ke zvýšení úspěšnosti podání projektů v budoucnu napříč DFJP.

Můžete přiblížit obsah, dosah a rozsah činnosti Ústavu pro znaleckou činnost, jehož působení jste se svými spolupracovníky stabilizoval v minulých letech? Laici znají asi jen vypracovávání posudků a revizních znaleckých posudků pro případ dopravních nehod, ale jeho činnost je širší? Proč byla stabilizace žádoucí?

Ústav pro znaleckou činnost Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice je zapsán ve II. oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost a soustřeďuje se především na zpracování revizních znaleckých posudků v oblasti dopravy. Nejčastějšími případy, kdy je třeba revizního znaleckého posouzení, jsou opravdu dopravní nehody. Pro běžný případ dopravní nehody, kdy se například sejdou dva rozdílné posudky a je třeba vypracovat revizní znalecký posudek (zadavateli přitom jsou především soudy, státní zastupitelství, Policie ČR, městské úřady a jiné státní orgány), jsme v současnosti schopni nabídnout termín zpracování v rozmezí tří až čtyř měsíců. Pro další obory, které pro znalecké zkoumání nejsou tak frekventované, rovněž můžeme nabídnout znalosti našich odborných pracovníků samozřejmě také s garancí dojednaného termínu zpracování.

Stabilizovat znaleckou činnost na fakultě v době, kdy jsem poprvé nastupoval do funkce děkana, tedy v roce 2016, bylo nezbytné z důvodu existence významného prodlení u několika zpracovávaných znaleckých posudků a bylo třeba zavést systematické změny, aby se situace nemohla opakovat.

Ústav pro znaleckou činnost v podobě, jak ho známe dnes, vznikl v roce 2019. Je samostatným pracovištěm fakulty, které plní úlohy v oblasti znalecké činnosti. Jeho cílem je zajišťování fungování znaleckého ústavu, řízení a dohled nad znaleckou činností a propojení poznatků a zkušeností ze znalecké činnosti do výuky a výzkumu.

Děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Libor Švadlenka
Foto: Adrián Zeiner

Do výzkumů jsou zapojeni i studenti

Není tajemstvím, že vaší ambicí vždy bylo učinit z dopravní fakulty renomované centrum dopravního vzdělávání a výzkumu. Řada odborníků má za to, že se tak již v podstatě stalo a že vaše prestiž stále stoupá. Důkazem jsou mimo jiné vaše odborné aktivity, kdy se vaši vědečtí výzkumníci podílejí na projektech pomáhajících nové poznatky propojovat s praxí. Upozornil byste na příklady, z kterých máte obzvlášť radost?

Ano, jako dopravní fakulta působící na veřejné vysoké škole ani nemůžeme mít menší ambice. Připomenu jen, že abychom se mohli považovat za renomované centrum dopravního vzdělávání a výzkumu, je dle mého názoru nezbytné usilovat:

  • v oblasti vzdělávací o budování kvalitních a atraktivních studijních programů (včetně těch mezinárodních), které budou vycházet z aktuálních potřeb praxe a budou založeny na využití moderních forem vzdělávání a generovat kvalitní absolventy,
  • v oblasti vědecko-výzkumné o zapojení fakulty do významných národních a mezinárodních vědecko-výzkumných projektů, o dosahování excelentních výstupů aplikovaného výzkumu a excelentních publikačních výstupů ve spolupráci s významnými partnery z praxe a národními a zahraničními výzkumnými pracovišti.

Pokud jde o oblast vzdělávací, zde v souladu s výše uvedenou definicí jsme v minulých letech provedli výraznou restrukturalizaci nabízených studijních programů, včetně nabídky prvních dvou navazujících magisterských studijních programů vyučovaných kompletně v angličtině (1. Transport Operations Management a 2. Rail Vehicles), kterými bychom rádi cílili zejména na šikovné zahraniční studenty. A v tomto procesu pokračujeme i nyní, neboť aktuálně dokončujeme podkladové materiály pro další nový profesní bakalářský i navazující magisterský studijní program v oblasti dopravního stavitelství, který ještě více posílí praktickou stránku výukového procesu.

Související

Vědecko-výzkumná činnost na fakultě probíhá prostřednictvím řešení schválených výzkumných a inovačních projektů různých mezinárodních i národních poskytovatelů, například:

  • projekty EU – Horizont Evropa, COST Action, MSCA4Ukraine, EIT HEI Initiative, Erasmus+, CEEPUS apod.,
  • projekty OP Podnikání pro konkurenceschopnost – MPO ČR,
  • projekty OP Výzkum, vývoj a vzdělávání – MŠMT ČR,
  • Technologická agentura České republiky TA ČR a podobně.

Jedná se o desítky projektů, pokud bych měl zmínit některé, vážící se k problematice logistiky, tak například:

  • TH04030403 – Dopady zavádění nízkoemisní mobility na snižování environmentálních vlivů městských aglomerací
  • TL02000400 – Humanitní rozměr plánů udržitelné městské a regionální mobility
  • CZ.01.1.02/0.0/ 0.0/17_107/12371 – Vývoj technologie pro inteligentní řízení přepravních toků zboží
  • CK01000032 – Smart City logistika v kontextu e-commerce a plánů udržitelné městské mobility
  • CZ.01.1.02/0.0/0.0/20_321/0024477 – Smart Parking & Charging
  • 1233185 – Using Public Transport System for Sustainable Urban Freight Delivery
  • CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008394 – Spolupráce Univerzity Pardubice a aplikační sféry v aplikačně orientovaném výzkumu lokačních, detekčních a simulačních systémů pro dopravní a přepravní procesy (PosiTrans)

Řada projektů, které řešíme, je přímo zadána podniky z praxe v rámci takzvaného smluvního výzkumu nebo doplňkové hospodářské činnosti. V těchto projektech se také snažíme zapojovat studenty, aby došlo k maximálnímu propojení teoretické výuky s praxí. Příkladem takovýchto projektů se zaměřením na logistiku jsou:

  • výzkum a audit měření přepravních dob u poštovních zásilek,
  • kalkulátor logistických emisí pro Škodu Auto,
  • softwarová podpora vytěžování kontejnerů v CKD PLC-B Škoda Auto a.s a podobně.

Jak již bylo uvedeno dříve, v rámci vědecko-výzkumné a projektové činnosti je cílem nejen úspěšně vyřešit získané projekty, ale výstupy z těchto projektů (pokud to podmínky projektů samozřejmě umožňují) publikovat v časopisech hodnocených v rámci metodiky M17+.

Vy osobně a další vaši spolupracovníci patříte mezi kapacity v oblasti trendů a vývoje v oblasti city logistiky. V čem podle vás může pomoci nějaká „vyšší autorita“, stát či municipality, při zavádění ucelených městských projektů, které by ulevily dopravě, životnímu prostředí a zefektivněly dopravní a logistické procesy?

Osobně vnímám roli – jak vy říkáte „vyšší autority“ – v tom, že nastavuje pravidla hry, a to taková, které budou transparentní a fér pro všechny účastníky a budou je motivovat k takovým krokům, které pozitivně pocítí nejen přímý uživatelé-zákazníci, ale i další účastníci. Nutnost mít zpracován plán SUMP – Sustainable Urban Mobility Plan – plán udržitelné městské mobility (mimo jiné za účelem získání některých dotačních titulů) například motivuje municipality komplexně přemýšlet o rozvoji dopravy ve městě, a nikoli jen využít nahodile některé dotační tituly, kterými například jen obnoví zastaralé dopravní prostředky veřejné hromadné dopravy. Stejně by do budoucna mohl fungovat i plán SULP – Sustainable Urban Logistics Plan – plán udržitelné městské logistiky, který, jak název napovídá, se věnuje přímo logistice ve městech. Zde mají municipality ve svých rukou, jak se postaví k logistice v centrech měst, jaká nastaví pravidla, jaká omezení, jaké podpory pro např. ekologické způsoby dopravy apod.

doc. Libor Švadlenka

Narodil se v roce 1978. V roce 2001 absolvoval na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice obor Dopravní management, marketing a logistika. V roce 2004 získal tamtéž titul Ph.D. v oboru Technologie a management v dopravě a telekomunikacích. V roce 2010 získal titul docent v oboru Poštové služby na Fakultě prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov Žilinské univerzity v Žilině. Po krátkém působení na Generálním ředitelství České pošty, s.p., v pozici expert poštovní přepravy se vrátil na Dopravní fakultu Jana Pernera Univerzity Pardubice, kde v současné době působí jako děkan. Publikuje v tuzemských a zahraničních časopisech a na mezinárodních odborných konferencích, vede tuzemské a mezinárodní výzkumné a rozvojové projekty. Mimo jiné je členem redakční rady měsíčníku Logistika a členem poroty soutěže Impuls Logistika.

Děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice Libor Švadlenka
Foto: Adrián Zeiner

Dílčí problém je zde například jak efektivně zajistit využívání „sdílených“ samoobslužných balíkomatů, které výrazně zvyšují efektivitu doručování zásilek (odpadají zpětné jízdy od zákazníka, který není zastižen doma). Municipality zde většinou nebyly schopny nastavit jednotná pravidla, a tak se soukromí doručovatelé chopili iniciativy a své „balíkomaty“ instalují, kde se dá, s jakým soukromým vlastníkem vhodného pozemku se domluví (i když i zde existují výjimky, kdy soukromý subjekt nabízí sdílení svých kapacit ostatním subjektům).

Další příležitost mají municipality při zajištění pravidel hry u městských mikrodep, ze kterých mohou kurýři rozvážet zásilky do center měst ekologickým způsobem (například elektrokola). Tato jednotlivá dílčí opatření musí být ale zasazena do celkové koncepce rozvoje city logistiky v konkrétním typu města tak, aby respektovala jeho specifika. Čili vrátím se k původní otázce: municipality mají dostatečnou pravomoc k efektivní podpoře rozvoje citylogistiky, jen je třeba s ní dobře naložit.

Z jednoho z vašich fakultních podcastů jsem vyrozuměl, že minimálně jako návštěvník znáte dobře Paříž. Může být hlavní město Francie inspirací pro řešení někdy i palčivých problémů týkající se city logistiky, a případně v čem?

Ano, to je pravda. Paříž je v oblasti city logistiky velmi inspirativní, kupříkladu existující koncepcí fungujících městských skladů a mobilních dep, prostřednictvím kterých se zajišťuje ekologická distribuce zásilek v centru a okolí (pomocí elektrických kol s přívěsy). Tím se výrazně snižuje počet objemných dodávkových vozidel. Ruku v ruce s podporou těchto ekologických způsobů dopravy jdou zároveň restriktivní opatření směrem k omezení provozu nákladních neekologických vozidel v centru města.

Ještě jeden aspekt bych v souvislosti s Paříží a city logistikou rád zmínil, a to je snaha o intenzivnější využívání vodní dopravy v rámci přepravy toků zásilek.

Unikátní laboratoře fakulty

Dáváte možnost především vašim studentům, aby měli možnost se co nejvíce připravit na praxi. Máte unikátní technické zázemí, moderní výukové a výzkumné centrum v dopravě, centrální dispečerské pracoviště, dopravní sál, laboratoř automatické identifikace nebo logistickou učebnu a jiné výukové laboratoře. Jak se vyvíjí jejich vybavení, jaké „vychytávky“ nebo pracoviště máte obzvlášť rád vy osobně?

Začnu od konce, srdeční záležitostí je pro mě osobně laboratoř automatické identifikace, kterou jsem s kolegy vybudoval a která slouží pro výuku odborných předmětů v oblasti logistiky. Její vybavení umožňuje výzkum možností využití technologií RFID (Radio Frequency Identification), čárových kódů nebo QR kódů v kontextu dopravních systémů a v rámci logistických procesů a dále v poštovních a kurýrních službách. V laboratoři testujeme třeba využití různých typů senzorů, které při přepravě „hlídají“ vybrané parametry (teplotní režim, vibrace a podobně) přepravovaných zásilek či na instalovaném pásovém dopravníku můžeme například simulovat podmínky třídícího procesu v logistickém centru.

Jinak ale obecně naše fakulta disponuje celou řadou unikátních laboratoří. Na celý další rozhovor by byl popis našeho Výukového a výzkumného centra v dopravě, které bylo od základu vybudováno v letech 2011 až 2013 a které v souhrnu pokrývá oblast silničních a kolejových vozidel, dopravních staveb, elektrotechniky a elektroniky, jakož i materiálového inženýrství v dopravních aplikacích. Díky soustředění laboratoří do jednoho fakultního pracoviště a jedné budovy mohou jednotlivá pracoviště efektivně spolupracovat na řešení komplexních úloh týkajících se dopravní techniky.

Jedno z posledních výukových a výzkumných pracovišť, které bylo pořízeno v roce 2021, je zmiňované centrální dispečerské pracoviště, které slouží k organizování a řízení drážní dopravy. Tato laboratoř je unikátním vysokoškolským pracovištěm, které je jediné svého druhu v České republice a umožňuje v rámci výuky přiblížit studentům práci dispečerů centrálního dispečerského pracoviště pomocí obsluhy dálkového ovládání zabezpečovacího zařízení. Mimo běžných funkcí tohoto typu zabezpečovacího zařízení obsahuje tento software také simulaci automatického stavění vlakových cest, grafického editoru koleje či aplikace graficko-technologické nadstavby.

Organizujete například exkurze do dopravních, logistických či jiných společností?

Ano, je to naprosto standardní součást výuky většiny odborných předmětů – spolupracujeme zde s řadou podniků z oblasti dopravy a logistiky.

Navíc systematické propojení s podniky z praxe ještě více posilujeme postupnou akreditací několika profesních studijních programů, které v sobě z principu mají větší podíl praktické výuky, kterou absolvují přímo v partnerských podnicích z praxe. Jako první byl akreditován profesní bakalářský studijní program Technika, technologie a řízení letecké dopravy, nyní se dokončují přípravy k podání žádosti o akreditaci profesních programů (bakalářského a navazujícího magisterského) pro oblast dopravního stavitelství. 

Specializaci logistika je možné u vás studovat v rámci oboru „Technologie a management v dopravě“. Jak silný je o tento obor a specializaci mezi studenty zájem?

Ze všech tří specializací tohoto bakalářského studijního programu, kterými jsou Dopravní management a marketing, Technologie a řízení dopravy a Logistika, je v posledních letech největší zájem právě o posledně jmenovaný, a to jak v prezenční, tak kombinované formě studia a tento zájem navíc neustále roste, což dokládají počty přihlášek. Například do akademického roku 2022/2023 to bylo 184 přihlášek do prezenční formy studia v prvním kole přijímacího řízení, v roce 2020/2021 to bylo „jen“ 119 přihlášek.

Které další obory patří mezi studenty k oblíbeným a u kterých byste si osobně dokázal představit vyšší účast a proč?

Velký zájem je o všechny specializace výše uvedeného studijního programu „Technologie a management v dopravě“, tedy Dopravní management a marketing, Technologie a řízení dopravy a Logistika.

Rostoucí zájem je o náš první profesní bakalářský studijní program „Technika, technologie a řízení letecké dopravy“, kdy zatímco v prvním roce přijímání studentů bylo 56 přihlášek, v roce 2022/2023 to už bylo 109 přihlášek.

Vyšší zájem uchazečů o studium bych si určitě přál u našich techničtějších studijních programů:

  • Dopravní stavitelství a
  • Dopravní technika se svými specializacemi:
    • Stavba vozidel,
    • Provoz a údržba vozidel,
    • Elektrická trakce a elektromobilita,

po jejichž absolventech je v posledních letech mimořádná poptávka. Velká poptávka po absolventech je však obecně po absolventech všech studijních programů nabízených na naší fakultě.

Co rozhodlo o tom, že se věnujete především akademické dráze? Je vaše manažerská práce podobně naplňující jako činnost pedagogická a vědecká? Asi není snadné všechny tyto role skloubit.

Rozhodně není jednoduché skloubit všechny uvedené činnosti, nicméně snažím se věnovat všem, byť např. tu pedagogickou jsem musel trochu upozadit, což je škoda, protože tato činnost je velmi povzbuzující. A samozřejmě i na tu vědeckou činnost bych rozhodně potřeboval větší prostor – baví mě řešit zajímavé výzkumné úkoly zejména v oblasti city logistiky, kde odborně působí můj vědecký tým. Ale musím říct, že jsem rád i za stávající manažerskou zkušenost, byť to není občas jednoduché, zejména v této dnešní těžké době, která dopadá i na sektor veřejného vysokého školství.

Související