Bez systémů automatické identifikace to nejde

Už na konci šedesátých let volal americký retail po automatickém řešení pro pokladny. Roku 1972 zde byla zavedena dvanáctimístná struktura číslování produktů, o rok později byl v soutěži vybrán čárový kód navržený IBM. Lineární čárový kód UPC kódující dvanácticiferné číslo produktu, resp. jeho mladší evropský protějšek EAN se 13 ciframi, slouží již padesát let.

První využití v Československu

Československé exportní podniky se na konci 70. let setkaly s požadavky západních odběratelů označovat zboží čárovým kódem EAN‑13. V roce 1980 slovenská tiskárna Grafobal vytiskla první čárový kód z filmmasteru dovezeného z Velké Británie. Tuzemští zákazníci se s EAN setkali poprvé v roce 1985 v pražském Domě elegance.

Působení GS1 v Česku

Brzy po vzniku EAN Internatio­nal sdružujícího dvanáct států začala diskuse o přijetí dalších zemí. Mimo Evropu byl EAN‑13 poprvé načten v roce 1982 v Japonsku. Rok nato do EAN International vstoupilo Československo jako 19. člen a první zástupce východního bloku. Po rozdělení si EAN Česká republika ponechala národní prefix 859, firmy registrované u EAN Slovensko své výrobky začaly označovat čísly GTIN začínající trojčíslím 858.

Související

Logistika

Migrace na 2D kódy přinese výhody i logistice. Lze je skenovat na delší vzdálenost i za pohybu, říká Pavel Moravec, prezident českého zastoupení GS1

9 minut čtení

Pavel Moravec působí 18 let ve společnosti Nestlé. Ve světové potravinářské jedničce se vypracoval do vedoucích pozic a ani jeho nízký věk mu...

V té době se rozbíhal rozsáhlý projekt propojení americké UCC s EAN International. Sjednocení bylo završeno v roce 2005. Nová globální standardizační organizace dostala název GS1, Global System One. Od sjednocení se soubory globálních standardů pro identifikaci a komunikaci nazývají Systém GS1 a naše organizace GS1 Czech Republic.

Systém GS1 v dopravě a logistice

V roce 1983 GS1 rozšířila identifikaci produktů mimo spotřebitelské jednotky na skupinová neboli obchodní balení. Nový kód ITF‑14 na kartonech stále nesl prostou identifikaci produktu GTIN. O pár let později však vstupuje do hry značení logistických jednotek čárovým kódem GS1‑128. Tento nosič umožňuje kódování více informací naráz. A to včetně dynamických dat, jako čísel šarže, dat výroby, exspirace, počtů kusů a podobně. Identifikace palet pomocí SSCC a jejich obsahu spolu s označením lokací a sdílení těchto dat pomocí EDI přinesly radikální zvýšení efektivity dodavatelských řetězců.

Počátek masivní standardizace

Na konci 90. let v Česku probíhal rozsahem a inovací bezprecedentní projekt identifikace na úrovni palet. V osmi závodech Čokoládoven, v té době joint venture společností Nestlé a Danone, se podařilo zajistit sledovatelnost zboží od surovin po finální výrobky a zahájit EDI komunikaci. Informačním médiem byla u nás do té doby nevyužívaná etiketa se sériovým číslem logistické jednotky SSCC. Cílem bylo využití přesnějších informací o zásobách a sledovatelnost produkce. Obdobné implementace položily základ nového logistického paradigmatu.