Pohledem odborníka: Jaké výzvy stojí před odborníky, kteří se zabývají uplatněním principů udržitelné logistiky? Odpovídá Tomáš Horák

Výzvou je zvládnutí byrokracie

Jako zástupce akademické obce si dovolím otázku zodpovědět z univerzitní perspektivy. Díky naší dlouhodobé spolupráci s americkou The University of Texas at El Paso (patřící mezi pět procent nejlepších amerických univerzit), s níž jsme od roku 2010 do roku 2018 měli společný Dual Master’s Degree in Transportation and Logistics, na nějž v roce 2018 navázal Dual Master’s Degree Program in Smart Cities, jsem měl možnost nahlédnout do procesů na americké straně.

I po všech těch letech mně nepřestává imponovat americká praktičnost, ať už v nastavování procesů, grantových žádostí či rozhodování obecně včetně nutné návazné byrokracie, což se shodou okolností projevilo právě nyní u debat, jakým způsobem má EU reagovat na americký Inflation Reduction Act, který je zaměřen i na podporu udržitelnosti, mobility a logistiky. Administrativní náročnost tak jednoznačně vnímám jako výzvu, jíž musí čelit nejen firmy, ale i univerzity. Bohužel zde se obvykle ukazuje, že národní úroveň je mnohem méně uchopitelná než ta bruselská.

Související

Logistika

Pohledem odborníka: Jaké výzvy stojí před odborníky, kteří se zabývají uplatněním principů udržitelné logistiky? Odpovídá Jan Kodada

2 minuty čtení

Udržitelnost se stane standardem Na udržitelný přístup a snižování uhlíkové stopy se v současnosti zaměřují všechna průmyslová odvětví, výjimkou...

V univerzitním kontextu vnímám udržitelnou logistiku jako téma, jež by mohlo pomoci navázání širší spolupráce mezi vysokými školami a firmami, což je samo o sobě stále ještě v českém prostředí výzva. Obě strany mohou z této spolupráce profitovat, jak je tomu opět ve Spojených státech, kde je běžné, že se firmy na univerzitu obrací s řešením odborných problémů, vznikají společné laboratoře a projekty aplikovaného výzkumu či zapojení firem do grantových žádostí.

V geopolitickém kontextu je dle mého názoru i pro téma udržitelnosti stěžejní posílení spolupráce mezi EU a USA. Za univerzity bychom uvítali společné programy zaměřené na podporu aplikovaného výzkumu a pedagogické spolupráce.

Jedním z příkladů je jistě elektromobilita a autonomní řízení vozidel, kde je náskok USA díky jedné (!) inovativní společnosti (ano, mám na mysli společnost Tesla) tak jasně patrný. Na evropské straně bohužel podobný příklad nemáme a to se týká třeba i city logistiky. Zde se dostávám opět k administrativním a s tím souvisejícím legislativním překážkám. Kromě toho, v českém prostředí je elektromobilita, a zejména bateriová, která má dle mého názoru jasně nakročeno k masovému využití, vysmívána, a dokonce dehonestována, a to i z akademického prostředí.