Vyšší nájemné v průmyslových nemovitostech než v Praze mají pouze Helsinky, Mnichov, Oslo, Hamburk, Londýn a několik dalších měst ve Velké Británii a Irsku. Sklady v okolí Prahy nájemci pořizují mnohem dráže než v Paříži, Římě, Madridu, Budapešti nebo Varšavě. V případě české metropole jde konkrétně o 96 eur za metr čtvereční na rok, u nejdražšího Londýna 313 eur. Berlín je srovnatelný s Prahou, jmenovaná Varšava ve 3. čtvrtletí vykázala nejvyšší dosahované nájemné na úrovni 52 eur ročně. Výsledky vyplynuly ze společné analýzy české realitní a poradenské společnosti 108 Real Estate a BNP Paribas Real Estate.

„Výsledky dokládají odolnost a atraktivitu českého trhu průmyslových prostor. Navzdory pověsti Polska jako země s nižšími náklady na práci data ukazují, že firmy jsou ochotny platit prémii za výhody nabízené strategickou polohou a dobře rozvinutou infrastrukturou Prahy,“ komentuje výsledky Jakub Holec, ředitel 108 Real Estate.

Související

Vysoká akcelerace nájemného ve skladových prostorách v Evropě byla zaznamenána především v roce 2021 (12,5 procent) a vloni (11,9 procent). Letošní rok vykazuje průměrný 6,1procentní nárůst nájemného, kdy jsou však patrné velké teritoriální rozdíly: zatímco sklady v Beneluxu, Paříži, Varšavě nebo Birminghamu si nájemci pronajímají o 10 a více procent než v roce 2022, Praha patří mezi logisticky významná města, kde nájemné stagnuje.

„Potvrzuje to naše starší vyjádření, podle nichž trh narazil na svůj strop. Nákladová senzitivnost je patrná na celém trhu i v odvětvích, které nebyly zasažené poklesem poptávky. Navzdory celkové odolnosti a přitažlivosti Prahy, která dle výše nájemného konkuruje Vídni nebo Berlínu, pronajímatelé dosáhli maximální výše nájemného, jež jsou nájemci v tuto chvíli ochotni zaplatit. Už nyní navíc pozorujeme citelný propad poptávky po industriálních a logistických prostorech,“ konstatuje Matěj Indra, vedoucí oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí ve 108 Real Estate.

Nejvyšší dosahované nájemné v okolí české metropole neoslabil ani setrvalý pokles útraty v maloobchodu. A přestože ani místní kupní síla stále nedosahuje úrovně v západní Evropě, dokládá poptávka, že Praha je pro mnoho typů nájemců klíčovým prostorem pro celý středoevropský region. Významu by měla napomoci i rozšiřovaná síť dálnic nebo kvalitnější a rychlejší železniční spojení do sousedních zemí. Dokončení dálniční sítě a zkvalitnění té železniční je nezbytnou podmínkou pro zachování konkurenceschopnosti v budoucnu.

Jak ale podotýká studie 108 Real Estate a BNP Paribas Real Estate, růst nájemného není dán pouze vyšší poptávkou, jako spíše inflací a vyššími náklady developerů, stejně jako dražšího provozu. Předpověď nepředpokládá, že by se růst zastavil – i s ohledem na omezené možnosti nové výstavby, což se týká celého kontinentu.

Ani Česká republika zřejmě v nadcházejícím období nebude výjimkou. S 2,68 procenty neobsazeností včetně prostor ve stavu shell & core a 2,19 procent bez těchto prostor se pohybuje pod aktuálním evropským průměrem (čtyři procenta). Zásadně více volných prostor, které by měly přímý vliv na průměrné požadované nájemné, nelze očekávat ani po dokončení 1,3 milionu čtverečných metrů logistických a výrobních hal, které jsou v současnosti rozestavěné. „V době, kdy rostou ceny prakticky všeho, nemůžeme očekávat, že zrovna nájemné v průmyslových nemovitostech bude klesat,“ uzavírá Matej Indra.

Související